VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Herecky vykon Paula Muniho neni o nic horsi nez Al Pacina v remaku z roku 1983 a vicemene tahne cely film. Jiz v uvodu film zaujme vyzvou k vlade, co bude delat s rostouci kriminalitou mafianskych gangu, coz me celkem prekvapilo. Film je o to cennejsi, ze se odehrava v pritomnosti a na atmosfere to jde znat. Misty mozna trochu naivni, ale i dnes porad dobre. ()
Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. ()
„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! ()
Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). ()
Opravdu jsem nevěřil vlastním očím, jak málo vlastně De Palma k celému příběhu musel přidávat. To co je ale v r. 1983 jaksi "normální" to působí v r. 1932 neuvěřitelně. A ani uvodní apel na vládu a občany a později pouze apologetická a jinak zcela zbytečná pasáž o tom, jak když ten udělá to a ten zas tohle, tak se těch lumpů zbavíme a proto jsme natočili tento film, ani náhodou nezastřou syrovost a téměř nehodnotící deskriptivnost snímku. Mám dokonce pocit, že v De Palmově Scarfacovi (i když ten je pochopitelně na mnoha místech reflexí žánru jako takového) je daleko více zachycen "morální rozklad" anti-hrdiny a vůbec, že je jaksi víc kladen důraz na to, že boží mlýny atd., kdežto zde se Tonyho konec udá jaksi náhodou a rozhodně ne nutně. Pozoruhodný film se spoustou skvělých scén - uvodní "stínovražda", kuželky, s Borisem Karloffem v roli gangstera a několika scénami takřka z grotesek. ()
Galerie (94)
Zajímavosti (27)
- Když byl v roce 1931 film dokončen, hollywoodští cenzoři jej odmítli schválit, dokud producent nesouhlasil s přidáním scén, které jasně ukazovaly, že za „existenci gangů nejsou zodpovědné úřady, ale veřejnost“. (Zetwenka)
- Původní verze popudila Sdružení amerických filmových producentů a distributorů z několika důvodů: zachycovala politiky a vážené občany, jak se v soukromí paktují s gangstery a pak je veřejně odsuzují. Dále velký počet mrtvých. Nebo když si matka uvědomuje, že její syn je zločinec a přesto ho nezatratí a závěr, kdy se Tony postaví policii s pistolemi. I tak se filmoví historici shodují, že film byl „stínem toho, čím mohl být“. (Zetwenka)
- Příběh je volně založený na kariéře Al Caponeho. (formelin)
Reklama