Záletník

Yves Robert je u nás známý především svými blonďatými komediemi. Pravda, i Pierra Richarda bych si zde uměl představit, ale asi by nepůsobil tak seriózním dojmem. Nedokážu říct, zda je tento film tím nejlepším návodem, jak býti záletníkem, ale rozhodně tento snímek může působit jako vzor toho, jakých chyb se vyvarovat. Je to milá komedie, u které se možná chytí za srdce mnoho mužů ve středním věku, které chytla druhá míza. (10.10.2022)

Kedysi pradávno bol tento film medzi mojimi spolužiakmi opradený povesťou zakázanej "podívanej", v ktorej si ich mokré sny vysúložila nádherná ANNY DUPEREYová. Keď som ho potom kedysi v nedeľu večer na vlastné oči zhliadol, konštatoval som, že okrem jediného (!) letmého záberu na "lentilky pod kobercom" v ňom nie je ani po filmárskej stránke nič zaujímavé. Nedávno sa mi dostalo do rúk DVD s pôvodným kinodabingom a pri jeho počúvaní som - už ako zrelý muž - vnímal i dej filmu. Historka o úradníckom šimľovi a "páprdovi", ktorý sa rozhodne krízu stredného veku poriešiť neverou, je ale nakrútená tak "umelecky", že zabila všetko to čo by malo byť akože vtipné a ani to čo je v druhom pláne (páprdovi priatelia a ich životné peripetie), nie je príliš dramaturgicky zaujímavé. To neprenosné fluidum, ktoré zrejme francúzi v tomto filme dokážu dešifrovať, mi tak naďalej ostáva utajené. (20.8.2012) (20.08.2012)

Pominu-li jistou morální závadnost záletničení, tak mi tento film velmi sednul nejen do momentální nálady, ale ladí i k mému věku a životnímu rozpoložení. Jakožto skorovrstevník Etienna rozumím jeho touze zažít zase motýla v břiše a aspoň na chvíli se vydat z bezpečí rodinného přístavu na otevřené moře...snad jen z touhy dokázat si, že ještě umí plavat. Tím samozřejmě neobhajuji nevěru. Ostatně ani přes ten závěr se nedá říct, že by bylo tvůrčím záměrem nebo pointou, bagatelizovat lhaní a podvádění, které k nevěře patří. Příběh osciluje mezi klišé ve stylu ...chlapi jsou nevěrní čuňáci, nebo neschopní čuňáci a mezi obecně známou pravdou, že ženy je mají prokouknuté a jen jejich láska, tolerance a zodpovědnost jim brání, aby je za jejich zrady kosily jedy, kulkami, noži, či jen válečky a pánvičkami. Způsob vyprávění mi velmi sedl. Jemný humor mě udržoval i přes tu přepálenou stopáž v dobré náladě. Moc oceňuji obsazení Jeana Rocheforta. Že občas působí jako francouzský Peter Sellers, nejspíš napadlo i režiséra českého dabingu, takže ho nechal promlouvat sametovým hlasem Stanislava Fišera, který to opět zvládl skvěle. Normálně pořád frflám, že filmům chybí pořádný příběh, nebo silná pointa, ale Záletník mě umlčel bezelstnou, hořko-milou poetikou, kterou bych v příběhu o muži, který se snaží zahnout své milující ženě nikdy nečekal. Svým způsobem je to smutné a neumím si představit, jak tohle vnímají ženy. I mě bylo trochu bolavo při pohledu na uslzený úsměv manželky Etienna. Objektivně to na 5 hvězd není. Většina z akciček jeho kumpánů byla navíc, ale já nejsem profi kritik a moje hodnocení nemusí...možná ani nemá být objektivní. Bavil jsem se a velmi mi to zvedlo náladu. Třeba to bude po druhém shlédnutí jinak, ale teď ... . (09.02.2024)

Jak je vůbec možný dostat do filmu tolik pohody, uvolněnosti, přirozenosti a humoru, který nestárne ? Tak to fakt netuším, ale jedno vím jistě, Yves Robert tohle prostě umí. Jean Rochefort, podle toho, co o něm vím, tak je jasné, že on si svou roli musel ohromně užívat, protože to u milovníka žen, života a humoru na všechny způsoby snad ani jinak nejde. A nemůžu zapomenout ani na dalšího člena téhle báječné party, hudebního skladatele Vladimíra Cosmu. Ta jeho filmová hudba by se měla pouštět na každým finačním úřadě, protože pak by se i placení daní proměnilo v oslavu optimismu. A ještě jednu věc pro ty, kteří film viděli. Jestli někdy budete v Paříži stát u Vítězného oblouku a bude se kochat pohledem na Champs-Elysées, kouknětě se do první ulici na pravo od Vás, vedoucí na Champs-Elysées, na krajní dům a postupně svůj pohled přesuňte nahoru a...... no jasně uvidíte římsu, já to tak udělal a můžu říct, že jsem se sám od sebe začal najednou usmívat, takovou sílu může mít film, tak nezapometulná může být jediná filmová scéna. A jelikož to je mé doporučení pro ty, kteří film viděli, nemůžu diskriminovat ani ty, kteří se právě teď třeba rozmyšlí zda tenhle film stojí za to vidět a mé hlasité "NO JASNĚ, ŽE STOJÍ, VY VOLOVÉ, CO BY STE CHTĚLI PROBOHA LEPŠÍHO" jim nestačí. Tak už jen dodám, že se ve filmu dozví, jak bude vypadat život uživatele DaViD´82 a kde za několik málo let bude tento uživatel stát v cizím županu :-) (21.08.2009)

Kvartýr Anny Duperey by klidně mohl bejt v katalogu IKEA 2012. Včetně Anny Duperey. To za prvé, za druhé, je sympatické slyšet dabovat Věru Galatíkovou někoho jiného než Annie Girardot (v tomto případě Danièle Delorme). Záletník je pohodová a příjemná konverzačka, která až v závěru nabírá nádech bláznivé komedie. A způsob, jakým se již zmíněná Anny Duperey rozloučí s Jeanem Rochefortem, v tom je všechno, smích, poezie, smutek, fraška. (17.08.2012)