Naqoyqatsi

Upoutat moji pozornost je složité, a bohužel mihotající se obrázky na obrazovce to mají ještě složitější. Některé animace jsou vážně povedené, ale ta stopáž ... na to nemám sílu.. nejvíce nadějí vkládám do prvního dílu, na více "reálné" obrazy, bez nějakých větších digitálních úprav. Zde jsem opravdu měl pocit, že sleduju plugin od winampu. Hudba je ale výborná, která mne u televize připoutala přecejenom na delší dobu, než by se to kdy povedlo tomuto .. dílu. (19.04.2009)

Všichni to víme a je nám to v podstatě jedno. Budeme se rozplývat nad Reggiovou tvorbou (jejíž impakt by byl sotva poloviční, kdyby nebylo Glassovy hudby) a to je vše. Režisér má tudíž svědomí čisté (neb stvořil, k čemu byl vnitřně puzen) a divák má o čem přemýšlet (nebo alespoň předstírat, že tak činí). Je to dobré, je to zneklidňující a mnohé odhalující. Ale, že by zase až tak moc? A jsme na začátku:Všichni to víme a je nám to v podstatě jedno. Robert Holdstock kdysi použil metaforu seškrábnutí civilizace, bující na těle universa (vysávajíc a ničíc je) a vidlácká Pantera blahé paměti burácela: "Drag The Waters Of War Just Like Never Before" (spisovatel fantasy hororů i banda groove metalistů měli překvapivě pravdu a dokázali ji komunikovat účelněji než film cílený na mladé intelektuálské publikum). Agresivitu netřeba eliminovat, nýbrž transformovat. V intenzitu (třeba takovou jakou sluje Glassova muzika a na druhém konci spektra některé sludge kapely, či Killing Joke). V kreativitu. V hledání. V empatii. Bez uzardění i v charitu. V niterný pokoj přemáhající zlobu. V cokoli smysluplného. Toto je ryze osobní vsuvka a není míněna jako urážka Reggiových snah; prostě nesnáším ten všudypřítomný didaktický podtón (btw: Život je přece taky boj). Ale třeba se mýlím a Reggiovy pohyblivé obrázky mají větší sílu, než mi připadá. Peace. (26.09.2010)

V poslednom diele trilógie už výborná hudba výrazne prevyšuje obraz. Ten je tentokrát silne založený na počítačovej grafike, čím sa zásadne líši od obrazu v predchádzajúcich dieloch, kedy bola snaha vytvárať pôsobivé výjavy čisto optickým spôsobom. A tento nový, digitálny obraz je poväčšine fádny, len výnimočne sa na obrazovke objaví niečo ozaj pôsobivého (napr. športové zábery ako z druhej časti Olympie, Oslavy krásy (1938)). Čo ešte stojí za zmienku, je vložená symbolika, z ktorej sa mi najviac páčili nasledujúce výjavy: burzoví makléri vs. gambleri, umelo vytvorené celebrity zobrazené ako digitálne postavy, výjavy zobrazujúce moc peňazí. či vplyv šoubiznisu. (05.01.2022)

Obrazová, na slova němá smršť, podpořená parádní smyčcovou hudbou. K nejlepším částem patří jednoznačně reklamní část. Pro všechny, kteří si ujíždí na audiovizuálních kompilacích vřele doporučuji. Viděno v kině, rozměr plátna tomuto vážně dodá sílu. UPRAVENO: Opakovaná projekce po mnoha letech mě celkem nemile překvapila. Žel, nemůžu zastínit obrovské zklamání. Genialita předchozích dvou dílů zůstala úplně stranou, třetí díl je otiskem jakési digitální fascinace a nadužívaná manipulace s obrazem se míjí s účinkem. Co zůstává na skvělé úrovni je hudební stránka. Naštěstí alespoň ta. (07.12.2010)

Už je to raz tak, toto je najslabší diel ,,qatsi" trilógie. Dávam síce 4*, ale sú skôr slabšie a prilepšujem skôr z celkového dojmu, pretože Naqoyqatsi pôsobí veľmi nevyvážene. Iste je invenčné, že Reggio upustil od ,,atribútov" predchádzajúcich dielov a celému filmu dal nový feeling v podobe farebne upravených obrazov či 3D animácií, len či to urobil dostatočne. Mnoho sekvencií sa mi zdalo príliš agitačných a niektorým postupom sa zase vôbec nerozumel. Glassova hudba je opäť najväčším elementom, nedosahuje však kvalít predchádzajúcich filmov. (magické 1111. hodnotenie, 560. komentár) (16.06.2009)