Naqoyqatsi

Nejdřív mě napadlo, že kdyby dal kdokoli jiný do filmu tříminutový zpomalený záběr prostě na polorozpadlou budouvu, asi by to většinu lidí neoslovilo. V další sekvenci zas, že z těhle vizuálních efektů by se uživily počáteční titulky stovek amerických akčních filmů. A pak vojáci.. tenhle film má jasně za úkol vyložit myšlenku. PROČ??! Ve filmu by si měl každý dokázat najít svoje myšlenky, kdo tohle nedokáže, potřebuje filmy jako Nakoykatsi aby si nepřišel stupidní. Naštěstí to má dobrou kostru, zrovna když si člověk řiká, že by to po těch barevných šílenstvích chtělo odpočinek, film zpomalí. Přechody jsou vážně perfektní, timhle staví film moderní technice ultimátum. Ale zase, mimina. Sportovci sou daleko lepší. A zas pak ta část s lidma za tim, ježíši! Mam toho tuny před ksichtem denně, musim trávit ten zbytek volnýho času ještě abych na to zíral v bedně? Představte si že by v nějakym normálnim filmu byl pětiminutovej záběr lidem na ksicht. Ne, tohle je SYMBOLICKÉ, tudíž dobré. Dobré! Je mi to jasný. Tak, ńevydržel sem to a došel si pro pistácie, a film mě najednou začíná trochu víc bavit. Prosím, ať to skončí dřív než mi dojdou. Doprdele ty burgry tam! Parchante! Hej, před monitorem mi lítá moucha. Je leden ne? A co na monitoru? Nic, rakety, každému už snad dochází že exploze a násilí nejsou tou nejlepší cestou. To musí existovat FILM aby to lidem došlo? Ne, je to jasné, ale lidi to rádi poslouchají. A ještě radši to stále dokola řeší. Jako poselství. Protože jsou lidé co mají rádi poselství. Cítí se pak chytřejší a o mnoho rozumější než ostatní. Ale odkaz na Doom k tomu? Jsem nasrán! Vážně, teď jste mě pánové pěkně nasrali. Takový vymejvání, to neni dobrý ksakru. To je jako vinit Gigera za svý noční můry. Demence. Viňte náchylný blázny, ne produkty dohajzlu. A válečná oběť jedna, studiová verze. Jasný. Viděli ste Vrtěti psem? Já nedávno, jinak bych si na to asi nevzpoměl [ http://www.csfd.cz/film/5959-wag-the-dog/ ]. A ta hudbu už mě chvílema vážně vymejvá. Film se stává vítězem soutěže záběrů parašutistů s filtrem! Cože, je jediný? ASi proto že to vážně nikoho nezajímá. Vidim Nakoykatsi.. Co, film končí? Já to zvládnul! DOSLOV: Pokud to bude někdo číst, pravděpodobně budu zase poslouchat že jsem něco nepochopil. Právěže problém je v tom že to dobře chápu. A přesně proto mi přijde tak smutné, že myšlenky musí být podávány takovou formou, aby je pochopili i lidi, co pak mají tendence stavěj se co nejvýš nad ty, kterým to přijde samozřejmé. Přece víte proč jsou ty záběry tak dlouhé. Protože tvůrce vás má za debily. Chápete? Aby vám to došlo, opravdu každému. (01.02.2010)

Oproti prvým dvom dielom, kde išlo hlavne o zábery ľudí pri rôznych činnostiach, tu sa to zmenilo, a o ľudí v záberoch je skôr núdza. Ale keď sa objavia, tak v statických záberoch nechýba asi nikto zo svetových osobností. Dá sa povedať, že kompletne v negatívnom zmysle a ušetrený nie je asi nikto, okrem politikov a vedcov napríklad ani herci alebo speváci. Vo veľkej miere ide o trikové alebo špeciálne zábery a z filmu sa trochu vytratila prirodzenosť. Hudba sa často opakuje a nielen v rámci filmu, ale často aj z prvého dielu. –––– na-qöy-qatsi (z jazyka kmeňa Hopi na každý + qöy zabiť veľa + qatsi život) podst.m. 1. život ako vzájomné zabíjanie 2. vojna ako spôsob života 3. (interpretácia) civilizované násilie (26.07.2015)

Naqoyqatsi je prvním a zatím jediným Reggiovým počinem , který se střetl s mýma očima. Po krásném neurčitém začátku, naplněném čísly a fraktály se ztrácí mnohoznačnost a Reggio se snaží zachytit samotné lidství, pomocí nejrozličnějších metod, které jsou opravdu bravurní. Naprosto špičkové černobílé záběry, působí jako nádherná výstava profesionálního fotografa s nebývalým talentem. Barevné hrátky, jakoby nesly celý lidský genom. Bohužel má film také svoje slabší místa, kdy mají oči tendenci těkat mimo obrazovku a během filmu nemá divák prakticky žádnou možnost, samostatného výkladu. 85% (07.08.2008)

Veľmi pôsobivý dokument. Takto spracovaný dokument som videl prvý krát, takže spočiatku som mal pocit s otázkou: To je čo?, ale vtiahol ma do seba a pri každom náznaku, že by už mal skončiť som proste ešte nechcel aby skončil. Ide o množstvo snímkov viacmenej z 20. storočia graficky upravených a pospájaných k sebe. Takmer všetko je v inom farebnom spektre ako by sme mohli vidieť vlastnými očami. Dalo by sa to nazvať aj umeleckým dielom. Tak by sa dala nazvať aj sprevádzajúca hudba od Philipa Glassa, doslova geniálna. (06.10.2004)

Závěrečná část trilogie >O Lidech a Zemi< (s malou vsuvkou ze světa zvířat) pánů Reggia a Glasse. Téměř dvacetiletý, filmařsky neuvěřitelně rozsáhlý projekt a neoddiskutovatelně jeden z největších uměleckých počinů ve smyslu spojení obrazu a hudby v historii. V této poslední části pak symbolicky se zabývající technickým (či techologickým) >pokrokem< ve spojení s "civilizovaným násilím", vedoucím až k promarnění smyslu lidské existence - toho nezlomného lidského ducha... Vedoucím až k chaosu a destrukci díla, které Člověk v alibistické bázni ze sebe sama nazývá již od počátků své existence jako myslící bytosti dílem Božím... - - - P.S. Již tradičně hudba P.G. sama o sobě jako svébytné hudební dílo a skvělý sountrack. (31.05.2006)