Pořád jsem to já

Když jsem si přečetla pár slůvek o Richardu Glatzerovi a následně viděla boj úspěšné ženy Alice s diagnózou, kterou bych nikomu nepřála, tak mě zasáhl hlouběji, než bych předpokládala. Jaké to musí být, když se člověk dozví, že trpí něčím tak strašným? Jaké to je, pozorovat zpočátku všechny ty symtomy, které k této diagnóze patří? Jullianne zahrála Alici neskutečně přesvědčivě. Znala jsem jednu ženu, která touto nemocí trpěla a sledovala s odstupem času postupný rozklad takové osoby. Je to skutečně strašné a myslím, že je chvályhodné, že tady to utnuli tvůrci v pravý čas. Tady jsem se o dceři, která se o ní ke konci starala, tolik nedozvěděla, neměla jsem možnost vidět jí do mysli a jak to působí i na její fyzickou stránku osobnosti, když pominu jen ten obrovský psychický tlak. Já osobně obdivuji dceru, která se o svojí maminku starala až do její smrti, protože film zdaleka neobsahoval vše, co tato nemoc obnáší. Ano, takových lidí s touto nemocí je mezi námi víc a je to mimo jiné, tak trochu apelace na naši empatii a obdiv té neskutečně velké trpělivosti těch, kteří se o takové lidi starají a nebo s takovými lidmi přicházejí byť jen na chvíli do styku. Za Jullianne a Richarda jdu určitě nahoru. (10.12.2014)

Oscarová sezóna se pomalu ale jistě hlásí o slovo a tohle drama o rozkladu lidské osobnosti a kompletní ztráty kontroly nad sebou samým je poměrně silným výkopem, který z hlavy jen tak nedostanete - na to má až příliš reálné kontury. Julianne Moore zlatého plešouna pravděpodobně nedostane, ale minimálně ta nominace je jistá a z Kristen Stewart se vyloupla neskutečně silná herecká opora. (28.11.2014)

Nečekal jsem to, ale po shlédnutí můžu říct, že jsem se dočkal nesmírně silného dramatu a stejně tak dalšího naprosto dokonalého výkonu Julianne Moore. Líbí se mi, jak tvůrci představili Alzheimerovu chorobu. Zároveň mi bylo smutno, co ta choroba dělala s hereckou postavou Julianne Moore. Každopádně můžu říct jen to, že ačkoliv jsem na závěr koukal jak na pátý kolo u vozu, ve výsledku jsem za něj byl rád. Sice to nebylo podle očekávání, ale na druhou stranu to nepůsobilo tak ponuře a smutně. Nevím, co více dodat. Snad jen doufám, že si v důchodu na tenhle film vzpomenu. Bude mi totiž hodně dlouho ležet v žaludku. Stejně tak i výborná Julianne, která je skvělá snad kdekoliv ji vidím. (31.01.2015)

Alzheimer je potvora. Děsivá potvora. Zvenku alespoň na začátku není vidět, ale postupně vás sežere zaživa, až prostě zmizí všechno, co vás dělalo vámi. Přesně tohle Still Alice výborně popisuje. Výkon Julianne Moore, hudba Ilana Eshkeriho i to, jak v průběhu nemoci mění postoj rodiny k Alici - tohle všechno tvoří funkčí mozaiku, kde je úplně jasné, co tvůrci chtějí sdělit. Moje výtka je, že v jednu chvíli (Alicin proslov) film diváky emocionálně vydírá. Podle mého by lépe fungovalo, kdyby tvůrci víc ukázali, jaké to pro rodinu je, postupně ztrácet matku a manželku. (27.03.2015)

Tak tohle mě doslova emočně "vyždímalo". Still Alice je snímkem se silným příběhem, do kterého se po pár minutách zcela vcítíte a prožíváte radosti i strasti spolu s hlavními postavami. Celý snímek stojí a padá spolu s herečkou Juliane Moore (Oscar?), která přesvědčivě ztvárnila postavu trpící Alzheimerovou chorobou a které se postupně z mysli vytrácí vše, co po celý život budovala a na čem jí kdy záleželo. Za zmínku také stojí herecké výkony Aleca Baldwina a Kristen Stewart kteří do toho navzdory všem předpokladům dávají vše. (31.01.2015)