Ip Man 4: The Finale

Občas napůl mezi průserem a důstojným zakončením příběhu legendy. Akce je pořád sympaticky dynamická a efektní, na druhou stranu scénář je vycucaný z prstu a Scott Adkins v jedné z nejnesympatičtějších rolí. Trojka byla taky v mnoha aspektech řádná bejkovina, ale alespoň se to nebralo tak vážně (Tyson). Zdejší problematika kolem rasismu je podaná hloupě, jednostranně, povrchně. Snad tedy definitivně čtvrté a poslední představení, žádné resurrection. (29.10.2021)

YIP Man se na úvod ocitá už skoro na YIPce (kouříš, Bohumile?) a vše ostatní pak už setrvačností dojíždí jak přes vybledlý otloukací kopírák. Jenom se to tentokrát kvůli krajně nespokojenému synkovi přesunulo z Číny až do Spo(ko)jených Států.... Kromě obvyklých semknutě tleskajících čínsko vlasteneckých nálad je tradičně fascinující zejména zázračná gumová odolnost všech těchto soudruhů, kteří po obdržení multi nadílky mega devastujících fatálních kopů a úderů (kdy za normálních okolností by se už chystal invalidní vozík nebo přímo proslov v krematoriu) vždy z kómatu znovu čerstvě vyskočí a začnou s novou silou a energií bušit a kopat do svého spolutanečníka jakoby nic (včetně speciálního prodlouženého pěstního tremola pana IPa). Pak zase ten druhý během několika vteřin se šamanským úpěním znovu vleže recykluje, slepí, propojí a oživí všechny své zlomené kosti, natržené svaly a poškozenou šedou kůru mozkovou (plus namaže trochu kečupu na rty a kolem očí aby se neřeklo), ladným obloukem z lehu opět nečekaně vystartuje a duo úspěšně a s novou vitalitou pokračuje ve svém výstupu aspoň tak na 10 dalších vyvážených střídaček až do chvíle, kdy jeden konečně souhlasí s neobnovením výpadového cyklu, sbalí se, ukloní a svěže odcupitá domů (a abychom náhodou nic podstatného nepromeškali, pan stříhač nám v klíčových chvílích štědře nabízí i pěkná amatérská záběrová repete). Na pár momentů sem zabruslil dokonce i sám Bruce Lee a v koncentrovaném čase úspěšně předvedl všechny své populární škleby a ksichtíky, včetně obvyklé star dance práce s řetězovými tyčkami i velmi účinných vysokofrekvenčních hlasivkových impulzů. Není však jasné proč stejným způsobem s přehledem nepomohl i hromadně ubíjeným lokálním kung fu mistrům v případě zlého a nepěkně rasisticky nadopovaného desátníka a nechal to jen na svém nemocném a už ne tak výkonném učiteli, jehož zápěstí už občas místy vypadávají ze závitů. Asi byl busy s psaním nové úspěšné knihy? Vypadá ale že bouchací kmen s čnějícími uřízlými větývkami a slušivě pohodlné černé šaty až na zem už asi finálně osiří? Smutné ... (25.02.2020)

Ve všech filmech o Ipovi byl kladen důraz na to, jak Číňané úpěli pod bičem Japonců a Britů. A v tomto pokračování se přenesla ta čínská uplakanost na nebohé americké přistěhovalce. A opět přišel mistr IP, aby navrátil čest nejen čínskému kung-fu, ale i čínskému národu. Dokud byly filmy o Ipovi spíš životopisného charakteru, mixnuté bojůvkami, bylo to fajn. Jenže tato poslední kapitola o Ipově životě moc nevypovídá. Donnie tady byl podivně nevýrazný a všechny scény si pro sebe urval Adkins, přestože měl jen dva fighty. MTF rotmistra si zahrál s velkou chutí a bez něj by mě to asi ani nebavilo. Donnie už údajně s martial filmy končí...je to škoda, určitě by ještě nějaký udělat mohl...na svoje roky je pořád frajer. (13.02.2020)

Díky bohu poslední film známé série, která mě přestala zajímat už někdy po druhém díle. Film už jede na neutrál, občas možná i na zpátečku a přidání Scotta Adkinse je zde jen proto, aby i záporná postava byla známý bijec. Příběhově a herecky skoro na úrovni Seagalovek a akce je vzhledem ke stáří většiny postav už spíše směšná. V dobách kdy existují filmy jako Raid, nemá taková báchorka žádnou šanci. (18.06.2020)

"Sebevědomí a sebejistota je na prvním místě a nejdůležitější... Ať jsi, kde jsi..." Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, která trvala krásných 12 let, a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní MASTERPIECE, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje (a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby (scéna, kdy je čínská studentka šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe, a především je nádherná výměna jiných stylů (Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. "Ip Man 4" je pořádná čistokrevná martial arts rubačka s velmi poutavým a hezkým příběhem. Brečel jsem dojetím od začátku do konce. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Top martial arts film tohoto století... /100% + FILM ROKU + TOP 10/ (17.08.2023)