Obřad

Chabrol pomalu, ale důkladně rozbíhá drama, představuje prostředí buržoázní rodiny a vnáší do dění dvě hlavní ženské postavy. Postupně zneklidňuje střípky z pohnuté minulosti, drobnými konflikty či kontrasty, stále více napíná, nechává stále více hořet plameny a doutnat, až vyrchlí v závěru na diváka přesně načasovanou, strhující bombu... Sophie, navzdory utajování svého hendikepu, se snaží kráčet po cestě dobra a poslušnosti, jenže chování a zmýšlení rodiny z jiné vrstvy i pravidelný kontakt s lehce narušenou kamarádkou vytvářejí kolem ní okolnosti, silný vliv na psychiku a přímo pro ní zkušenosti, které mají podíl na dříve jakoby zcela neuvěřitelné proměně. Slavnost je přesně ten typ skvostně napsaného a natočeného psychologického dramatu, kdy po skončení během usínání v posteli, se ještě hlouběji vracím k jednotlivých momentům či souvislostem, kde mě to nutí znovu si je v mysli promítat, zamýšlet se a vysvětlovat, a zjišťuji, že po čase jsem opět zažil úderný zásah filmem. Od Chabrola jsem byl navíc často doposud zvyklý spíše na stylizovanější kousky, zasazené spíše do některé ze starších epoch, takže přesto, že jde o Chabrolův žánrově tradiční film na poli psychodramatu s kriminální zápletkou, mě Slavnost svou civilností se zasazením do tehdejší (z dnešního pohledu pořád nedávné) současnosti i mile překvapila. Je to velký herecký koncert tří dam francouzského filmu a děj vás ke všemu brzo pohltí a nechává v napětí skutečně až do poslední vteřiny, kdy vás pak nutí čekat na ten poslední záblesk vyústění během závěrečných titulků... mistrovské. [95%] (03.06.2022)

Precizní, detailní, i když možná malinko akademická, psychologická studie podivuhodné omezenkyně a jejího života, jež stojí a padá na sevřených hereckých výkonech. Pointa musí zaujmout každého, o efektně syrovém závěru se to bohužel říci nedá, protože tady, zejména na druhý pohled, dosavadní realistický ráz dostává na frak. (29.04.2005)

První část věty oficiálního textu distributora ("Slavnost je paralelou světa, ve kterém mentální a sociální zaostalost, závist a primitivní arogance plodí zlo" atp.) se v dalších komentářích v různé podobě často opakuje. Ale tak snadno se se Chabrolem nevypořádáme. Pod "očividným" prvním plánem leží další vrstvy, které je třeba dešifrovat, pojmenovat a uvést do celkového kontextu. Sám se o to snažit nebudu, jen se pokusím navodit některé problémy: 1. Jak vzniká a jak se projevuje sociální deprivace, 2. Jak vzniká revolta, která z obou byla motorem a která palivem, 3. Jaké reakce vzbuzuje odhalení tajemství, a jaké sdílení tejemství, 4. Jaké je akční pouto v nalezení vzájemné podobnosti a jinakosti ostatních, 5. Jakým magickým vlivem působí televize, 5. Jak vznikají lesbické vazby a čím jsou podmíněny (viz scéna, kdy se drží kolem ramen a dívají se na TV), 6. Proč se Chabrol odchýlil od standardního schématu žena a muž (Bonnie and Clyde), 7. Proč jenom otec (jak znalec opery rozpoznal falešné tóny) prohlédl nebezpečí, ale přesto jej podcenil, 8. Jak se projevují vnější vlivy, především Mozartův Don Giovanni (a autobaterie), 9. Je možno při těchto vnějších podmínkách dosáhnout nějaké stability, rovnovážného stavu, a jak. ATD. (18.06.2015)

Každou přibývající minutou se mě víc a víc zmocňoval nepříjemný pocit. Stačilo prostě koukat a člověk tušil zlo, velký zlo, ale genialita spočívá v tom, že mě nebylo to zlo nějak podsouváno, to všechno zvládnul dokonalý herecký um všech zúčtastněných a především Sandrine Bonnaire, teda ta ženská zahrála Sophie na úrovni bohyně. I když film se snaží plynout úplně normáně a přirozeně nedovolil mě ani na minutu předrušit mou koncetraci a výtečný zpracování podrhuje závěr, protože ať čekáte co čekáte, tak tohle fakt nečekáte. (25.03.2014)

Skvělá práce. Celý film pokradmu a nenápadně směřuje ke konci, kdy "se určitě něco stane". Hlavní hrdinky šíří nejistotu, ať jde o jejich možnou duševní chorobu či (proč nad tím neuvažovat) sexuální orientaci... Velmi podvratná záležitost, kdy je režisér stále o krok před vámi a v závěru se vysměje do obličeje. P.S. Isabelle Huppert vám díky podvratnému větříku dá nahlédnout pod svou sukni - no nekupte to. 90% (29.05.2008)