Jack Strong

Jack Strong je mrazivým dramatem z Polska z období studené války. Jde o příběh polského plukovníka Kuklińského, který se po událostech v roce 1970 v Gdaňsku, kde polská armáda střílela do lidí, dal z vlastního přesvědčení na stranu Západu. Začal vynášet tajné materiály vojsk Varšavské smlouvy a Sovětů pro CIA. Natočeno je to strhujícím způsobem a atmosféra filmu je vtahující a také velmi tísnivá a nepříjemná. Stejně jako tehdejší doba. Zobrazení osudových okamžiků pro národ a vykreslení neutěšené politické situace se postupně proměňuje v drama jednotlivce. Tím se příběh stává osobnějším a napínavějším, ke konci napětí graduje a nedá divákovi vydechnout. Studená válka byla hnusným obdobím v našich dějinách a je jen dobře, že nepřerostla v tu opravdovou. Každý národ se s ní vyrovnával po svém. U nás byl 68 a normalizace, v Polsku Gdaňsk a Solidarita… Při větě: „Že si nenecháme líbit to, co Čechoslováci?“ mě opravdu zamrazilo. Kdybych byl Polákem a tu dobu si prožil, je to jasný pět hvězd. I bez toho mnoho nechybělo. V dnešní době je často zmiňované dilema, zda odsoudit, či glorifikovat hlavního hrdinu. Rozhodnutí rád nechám na Polácích. Jen dodám, že s odstupem času je soudit lehké a Kuklińský nebyl ani černý, ani bílý, ale byl rozhodně silnou osobností a Jack Strong je silným filmem. (12.07.2023)

Jack Strong není vůbec špatným filmem. Ale už úvodní scéna u pecí mi ukázala sice prakticky jedinou, ale o to podstatnější slabinu snímku, která se mi po zbytek projekce sem tam připomínala (někdy s menší, jindy větší naléhavostí). Tu bych nazval 2 slovy, a to „přehnanou démonizací“ (událostí, atmosféry a především některých postav). Pak občas dochází např. k momentům, ve kterých se tvůrci snaží násilným způsobem vyjevit určité osobnosti jako div ne zrozence pekel a na zasvěcenější publikum to působí „poněkud“ úsměvně (i když věřím, že nejeden zahraniční divák tohle řešit opravdu nebude). Nebýt této vady, nemám Jacku Strongovi vlastně moc co vytknout. Označení „akční“ je sice scestné (tomu by více odpovídala jen automobilová honička), ale zato má film spoustu napětí a sem tam atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. A co je důležité, s hlavním hrdinou sympatizujete natolik, že si toho ústředního podtónu zase tolik nevšímáte. Z technického hlediska je film na velmi slušné úrovni. Celkově to vidím na slušné 4*. No, v Praze už je po všem, po jaře.“ – „Léto?“ (12.10.2014)

Oslněn hereckým projevem Michaliny Olszanske ve filmu Já, Olga Hepnerová, jsem si vyhledal jediný film, který je tady k sehnání a dal se do něj.Michalinu jsem tam málem nepoznal a roli tam taky nemá zrovna velkou, ale ono to už bylo jedno. Proč ? Protože Polsko ! Nevím jak to dělaj, ale jejich filmy ze mě pravidelně udělaj smaženici. Učebnicová ukázka postupné gradace která se konci mění v dechberoucí finále. Velmi zajímavej je tady ovšem i epilog, včetně titulkovýho dodatku, který staví celý příběh do úplně jiného vyznění. Jinak se budu asi už o každýho polskýho opakovat, ale ona je to prý matka moudrosti, tak tedy : Režie - výborná; Herci - výborný; atmosféra - výborná; napětí - výborné; scénář - výborný no a fim jako celek ? Fakt musím to slovo zase opakovat ? (15.03.2016)

Asi už mi z teho začíná jebat , páč tohle je další film z Polska :o). Poslední dobou už těch filmů fakt moc ke stažení, natož pak v kinech není, tak sem se vrhnul na naše severní sousedy. A jako stále mě přesvědčujou o tom, že sou to kluci šikovný. Teda aspoň co se filmařiny týče. Tohle je parádní napínák z dob studený války, což je málokrát zfilmovaný téma. ANi nevím, kdy mi přišel nějakej ČR film takle napínavej, snad jen "Ve stínu", ale to je jen vyjímka, která bohužel potvrzuje pravidlo, že nám to točení tolik nende. Njn, tak co se dá dělat, zas lepší než poslouchat polskou muziku :o) (04.08.2020)

Skvělá práce (!) .. ta atmosféra, člověka opravdu až mrazí ..... a teď jaká byla realita - Poláci byli všeobecně známí svou nespolehlivostí (když byli například vyzbrojeni novými sovětskými letouny, pravidelně nejpozději do 3 týdnů jeden přeletěl na ´druhou´ stranu), nejvyšší sovětské velení si toho bylo moc dobře vědomo, ostatně po událostech v Maďarsku, pražském jaru, událostech v Polsku, to ani jinak u nich nešlo - proto, pokud jde o Varšavskou smlouvu (VS) bylo vše trochu jinak, než se dnes líčí (ostatně, to platí ve všem) - plánování, provádění, společné obrany území členských států VS před napadením NATO bylo odjakživa dvoustupňové, jedna stránka věci byla určená pro bratrské státy a jejich armádní velení, ta druhá a mnohem důležitější, tu si nechávali Sověti pouze pro sebe a nikoho jiného k tomu nepustili .. samozřejmě se mnohdy tyto dvoje plány činnosti a fungování VS musely v mnoha věcech úzce prolínat, to ale nebyl žádný zásadní neřešitelný problém .. proto, že by Kuklinski nějakým zásadním způsobem ohrozil či oslabil VS, to určitě ne, tomu nevěřte ... ("Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu. Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.") (01.10.2015)