Kráska a zvíře

Velmi působivá adaptace známé pohádky v režii ( napsal i scénář) umělce a básníka Jeana Cocteaua. Především šerosvitné obrazy tajemného zámku a jeho prostředí se stávají jakousi snovou procházkou světem magie. Ožívající sochy, ruce držící svícny, odestýlající se postel, kouzelné zrcadlo, starobylý krb ( je jasné, kde hledal výtvarnou inspiraci J.Herz). Svár dobra a zla, krásy a ošklivosti ( někteří lidé jsou větší netvoři, než ty, i když tak nevypadají, zvíře). Dětství věří, že jedna utržená růže může způsobit neštěstí....dětství věří a do takového světa jste zváni. Film vznikal v době, kdy se točilo v ateliérech a bylo žádoucí, aby to divák poznal. F.F.Coppola vzdal hold ateliérovým filmům ve svém Draculovi. (23.08.2010)

Takovou práci mi dalo film sehnat... no nic, pošpiním tedy další klasiku. Scény z Bellina domova děj jenom zdržovaly, hlavní hrdinové si mé sympatie rozhodně nezískali (maska zvířete byla ovšem vzhledem k době vzniku velmi povedená), pro závěr nenacházím lepší výraz než "pitomý". Velké zklamání, zlatý Herz. (08.06.2015)

Černobílé francouzské zpracování této klasické pohádky na mě zapůsobilo v neotřelých romantických scénách přímo magicky. Ze stále většího sbližování krásky a zvířete dýchal na mě velký kus něhy a samotný závěr pak dojal přesně tak, jak bych si to u pohádky přál. Pozdější Herzovo zpracování považuji sice za kapánek zajímavější a nápaditější, i pokud jde o pojetí postavy zvířete, ale i Jean Cocteau uměl vyvolat pár působivých hororových záblesků. Prostředí zámku zde taky skrývá mnoho pěkných prvků, ať už jsou to oživlé ruky se svícnem na zdi nebo střílející soška Amora v zakázané komnatě. [80%] (03.07.2021)

Příběh Belle et la bęte se plácá jako ryba na suchu. Atmosféra na mě vůbec nezapůsobila, scénář mi přišel odfláknutý. [4/10] (André Paulvé Productions) (Čb. /// Produkce: André Paulvé /// Scénář: Jean Cocteau podle pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont /// Kamera: Henri Alekan /// Hudba: Georges Auric) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.03.2010)

Spíše než o pohádku se v tomto případě jedná o jakousi syntézu bajky a mýtu-podobenství. Poměrně velká propracovanost tezí, do nichž jsou "oblečeny" hlavní postavy, se tomu zdá nasvědčovat. Silný účinek umocňuje básnivost přístupu, kterou zvolil Cocteau. Film působí jako starý dávný šperk prostý jakékoliv patiny; v tomto ohledu je zejména propracovaná hlavní postava Zvířete-Netvora, ale i ovzduší a prostředí starého kupeckého domu a jeho nejbližšího okolí. Cocteauova verze patří určitě k nejzdařilejším ztvárněním této staré epické látky. (30.05.2010)