Neon Demon

Tento film se mi velmi nelíbil. Přisuzuji to celé řadě naprosto objektivních příčin, které si teď dovolím taxativně vymezit. Nestudoval jsem filmovou teorii ani FFUK, pánské konečníky neshledávám přitažlivými, nečtu Kierkegaarda, nemám nadváhu, tvář zbrázděnou akné a nemastí se mi vlasy, ani netvoří lupy, ženy se mi nikdy nevysmívaly a nepohrdaly mnou, nesmrdím, nebydlím s maminkou a taky už hezky dlouho nefetuju. Proto, když vidím hovno, řeknu „To je ale hnusné hovno!“, a nikoliv „Právě jsem byl intelektuálně konkverován ultimativní, dekadentně hypnotickou kompozicí profundálně metaforické gastroenterální kvintesence, má exaltace graduje k infinitě a erektilně laská mou exkluzivní percepci estetiky esoterična.“ Egoistický homonudil a houbičkový artista je na vrcholu své patotvorby, už evidentně neví kundy kam, a tak uplácal dvě hodiny pózování a aranžování mimořádně slizkých pičí do vybarvičkovaných kompozic, prokládaných technem. Avšak má to opět samozřejmě nekonečnou hloubku a přesně dvě minuty šokantně deliriálních metafor! Jedna tupá kunda má totiž náhle doma pumu (Ne, Gilmůre, asi jen utekla ze zoo a vlezla ji tam oknem, už to nehul!), a tak vykouří Neovi v metrixu žabikucha, druhá vylíže mrtvou lesbu, třetí dostane v dyzajnovém obýváku krámy a zasviní si podlahu a čtvrtá spáchá nůžkama harakiri, což děsně ladí s květinkovaným kanapem. Takže hurá do sofistikovaných polemik, co si to ten kokot zase píchnul za matroš! Jen by mě docela zajímalo, jestli si na tento nesporný absolutní horor Windigo samo rozbilo prasátko, nebo se fuckt našel nějaký pičus, který to veledílo naprosto nevratně cvaknul jen proto, aby si těch pár bledých psychotických umaštěnců mohlo vyhonit. (16.09.2016)

Komentář obsahuje bojlery a bla bla bla, mrdám to. Tak tady tak čtu v komentářích slova a fráze kde je samé - hypnotický, extatický, vizuálně dokonalé dílo, obrazivě podmanivý, vizuálně dech beroucí - a v duchu si říkám, jestli všem nemrdlo. Mě napadají slova a fráze jako - píčovina, nuda, neuvěřitelná sračka, výplod chorého mozku či kolosální kokotina. Jsem ráda, že si spousta uživatelů vzdychala nad vizuálem, kterej mi je zhruba někde u prdele, ale ráda bych podotkla, že film má být thriller, horor a mysteriozní k tomu. Místo toho tady máme vypatlané drama, kde hlavní hrdinka je dutá jak vyfouklý vejce, jednu lesbu co se jí chce dostat do kalhotek a když neuspěje tak vojede mrtvolu a pak dvě krávy co nesnesou krásu hlavní hrdinky (mimochodem přirozená kráva se mi líbila více než hlavní hrdinka, umělá kráva zase naopak celkem držka) a tak se rozhodnou, že bude nejlepší jí sežrat (to je ta hororovo-mysteriozně-thrillerová část a odehrává se zcela mimo, jinejma slovama - krom vyblitýho oka a nůžkového seppuku nic neuvidíte) . Navíc ta "děsivost" zabera cca 5 minut filmu ze dvou hodin. Zbytek je čumění na líčení, studování chůze po molu, focení, řešení problémů s bydlením a odkopnutí kluka, co jako jedinej neměl v hlavě nasráno. Chtěla jsem dát jednu hvězdu za Nea, ale tohle nemá šanci zachránit ani on jelikož má dohromady cca 6 minut prostoru dávkovanýho po minutě. Refn možná měl dobré filmy, tohle je ale kolosální sračka, kterou lidi hvězdičkujou max proto, že je to přece Refn. Pravdou je, že se asi hodně zfetoval když napsal a natočil tohle...PS : Ta nekrofilní lesba předvedla nejkrvavější krámy v historii kinematografie (28.10.2016)

...Chceš být jako oni ? Nechci být jako oni. Oni chtějí být mnou.... Tak Dakotě vyrostla velká konkurence. Sestřička umí. Svojí roli zahrála na výbornou. Nevinnost jí úplně číšila z očí. Tenhle snímek jsem dlouho odkládal. Na jednu stranu mě lákal, ale na druhou stranu se i do něho zase moc nechtělo. A smíšený pocity mám i po dokoukání. Audiovizuálně působivé. Obsahově neuspokojivé. (05.04.2020)

Rozmazlená umíněnost o dvou hodinách a dvou zvratech. Lacině provokující, velkolepě ohlašující něco, co nikdy nepřijde, a hlavně - úplně zbytečná. Na kvalitativní přiblížení se k Lynchovým nepochopitelným podívaným je totiž příliš plytká a do sebe zahleděná. Chápu, že všechny barvy, minuty beze slov a odpuzující scény v sobě mají metafory, o kterých se Refn moc rád baví, ale v jádru jsou všechny tak protivně triviální, že se o chytrý nebo rafinovaný efekt nezvládnou ani otřít. Na další dánsko-hollywoodskou hypnózu jsem se těšil, protože Drive miluju a s Jen Bůh odpouští jsem se minul relativně těsně. Jenže pohledy hlavní postavy do prázdna tu nefungují, protože nemají z jakého příběhového podhoubí čerpat a vedlejší potvory jsou v tomto případě spíše scenáristickými patvary. Nicolas právě skončil i u těch trpělivějších z nás. (25.09.2016)

Nicolas Winding Refn si mě v roce 2011 získal svým skvělým snímkem Drive, což bylo vzápětí v roce 2013 utlumeno ne moc povedeným snímkem Only God Forgives. Jeho nejnovější snímek, The Neon Demon, zůstal tak nějak na půli cesty. Jsou zde sice pamětihodné scény jako v případě Drive, nicméně film jako celek vůbec nedrží pohromadě, z čehož máte dojem, že film je jenom jakousi složeninou klipů, které postrádají veškerou návaznost, což vyústí ve velmi nesourodý film s úžasnou Elle Fanning, působivým neonovým zabarvením a originálním, vtahujícím soundtrackem. PS: Keanu Reeves si zde opět připsal na konto další bizarní roli. Gratuluji! „I don't want to be like them. They want to be like me.“ (02.09.2016)