Neon Demon

Pubertální provokace. Ukázat hloubku povrchu dokázal Refn už tak, že podobný vyprázdněný patvar plný tupých scenáristických klišé člověka těžko vyvede z rovnováhy. Navíc NRW tentokrát režíruje bídně. Prkenné dialogy, klipové sekvence, které takhle zvládne každý jen trochu talentovaný reklamní režisér, o veškerou dynamiku se stará skvělá Elle a elektro-arpeggia Cliffa Martineze. Čekal jsem hypnózu, tohle je sedativum. [Cannes 2016] (20.05.2016)

Nejraději bych Refna vzal něčím po hlavě. Snímek jen tak z hlavy nedostanu, protože má dokonalý vizuál, hudbu, scény. Bohužel přestože jsou scény parádně natočeny, nasvíceny a herci obdařeni ideálními dialogy, problém je obsah těchto scén. Prostě film, který je ve své podstatě odlidštěný až na samý okraj únosnosti a umění natolik dokonalé, že mu není rovno. Příběh ovšem sedne asi jednomu člověku z 10. Refn by se měl vyloženě vysrat na filmy s podobnou tématikou a zase jednou natočit něco co by se aspoň trošku příběhem podobalo Drive. V mých očích je to neskutečná škoda, že někdo kdo má největší talent v dnešním filmařském světě vyplivne takovou Lynchovskou podivnost. Minimálně v jedné scéně se mě opravdu neudělalo moc dobře. Jinak o horor se nejedná ani náhodou a písnička Waving Goodbye na konci je neskutečná. 50% (05.10.2016)

Hlavní hrdinka se přestěhuje do Los Angels,aby nastartovala modelingovou kariéru a vzhledem k tomu, že jsou všichni ohromeni její natural beauty, její kariéra roste enormní rychlostí, což některé konkurentky nemohou nadále snášet. Film má pomalejší tempo, příliš se v něm ani nemluví, jsou zde velmi dlouhé záběry, ale za to fantastická kamera a audiovizuální zážitek. Horor možná tak posledních 15 minut, zbytek je spíše hypnotická a audiovizuální Drama, ale má to leccos do sebe. PS: hlavní hrdinka se mi nepáčila. 60% (06.09.2016)

Refn je jedním z režisérů, u nichž si dlouhodobě přeju, aby natočili horor, takže při ohlášení Neonového démona se mi tak trochu splnil jeden z diváckých kinematografických snů a očekávání byla na maximu. Po ohlasech z premiéry v Cannes jsem pořád věřil, že mě snímek spíše pohltí a zaujme, než abych skončil na té druhé, zhnusené až otrávené straně barikády zklamaných diváků. Ale ono to dopadlo snad ještě hůř - prostě jen ... meh. Nuda. Nic to ve mně nevyvovolalo, ani náznak pozitivní, ani negativní emoce. Audiovizuálně celkem hezká prázdnota. (12.09.2016)

Zamrzelo ma plytvanie známymi hercami. Christina Hendricks ešte nie je taká megahviezda, ale Keanu Reeves mal toľko priestoru, že ho mohol hrať takmer hocikto. Umiestnenie celebrity vysokého kalibru na pár scén si nemôže dovoliť hociktorý excentrický režisér. Tarantino napríklad áno, lebo dokáže dať každej postave životnosť, na ktorú sa nezabúda. Ale tu boli menšie postavy nevýrazné. Potešil ma priamočiarejší príbeh než v Refnovom predošlom filme, pretože pri opájaní sa výrazným vizuálom divákovu sústredenosť nechytala žiadna lynchofóbia. Hlavným kameňom úrazu mi však pripadá byť násilné robenie femme fatale z Elle Fanning, ktorá ňou (ešte) nie je. A ani dve hodiny s ňou vo všetkých farbách a uhloch ma o tom nepresvedčili. Takže zbytočná ONAnia. (21.09.2016)