The Czech Year
Obsahy(2)
První celovečerní loutkový film Jiřího Trnky poeticky zobrazuje lidové zvyky a tradice, po staletí udržované na českém venkově. Filmová suita, na motiv Alšova Špalíčku národních písní, sestává ze šesti na sebe navazujících částí, situovaných do jednotlivých ročních období. Lyrické vyprávění a hru prostých loutek, inspirovaných lidových uměním, dokresluje hudba Václava Trojana s motivy lidových písní, zpívaných dětmi z Kühnova sboru. Snímek, oceněný mj. Zlatou medailí na MFF v Benátkách, vznikl spojením šesti původně samostatných krátkých filmů (Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopovi, Pouť, Posvícení, Betlém). Jiří Trnka, jenž se podílel nejen na tvorbě loutek a dekorací, ale i na scénáři, zde mohl naplno uplatnit své plastické cítění a scénografický talent, a vtisknout tak novou podobu žánru loutkového filmu, dosud považovanému spíše za nenáročný útvar. Spolu s Hermínou Týrlovou či Karlem Zemanem tak odstartoval vrcholnou éru českého loutkového, potažmo animovaného filmu, oceňovaného i na mezinárodních filmových festivalech. (Dafilms.cz)
(více)Recenze (17)
Špalíček je první velký loutkový film pana Trnky. Ikdyž pozdější filmy, jako Staré pověsti české nebo Sen noci svatojánské, byly možná propracovanější, tenhle mezi nimi zůstává "tak nějak" nejčistší. Prostřednictvím ukázky českých lidových zvyklostí během jednoho roku (od masopustu po "tuším" vánoce?) se setkáte s množstvím roztomilých postaviček - hrajících si dětí, rozverných masek a spousty dalších. Snad nejkrásnější je vsuvka v podobě příběhu o sv. Prokopu. Divím se, že nevadil náboženský podtext, který za všemi těmi zvyky leží. Snad to bylo tehdy omluveno tím, že se jedná o ztvárnění zdravích tradic českého národa a prostého lidu. ()
Moc hezký film, skládající se z několika provázaných povídek. Jedna jako druhá jsou plné okouzlujících Trnkových loutek a lideové poetiky. Kromě vizuální stránky má stejnou důležitost i hudební složka, které dominuje chlpaecký sbor, který nás pomocí lidových písniček provádí dějem. Za nejslabší článek si dovolím označit hned začátek, popisující vesnický masopust. Tato část je jakýmsi úvodem, nemá něco jako děj, působí "jen" hířením všech možnych barev a zvuků. Ono by to vlastně tak špatné nebylo, ale ve srovnání s tím, co přijde... ve filmu je tolik nápadů, že by se hravě mohl srovnávat čímkoliv od Pixaru (ač se jená o něco naprosto jiného:) Nejvíc se mi líbil závěrečný betlém, který má tak krásnou atmosféru, že ani nevím, k čemu ji přirovnat. Snad k náladě, která panuje pod vánočním stromečkem, vzduch provoněný svíčkami, takovou to vřelou atmosférou... ()
Ač se jedná o jeden z prvních Trnkových filmů, můžeme bez problémů rozpoznat mnoho znaků typických pro jeho další tvorbu jako je například lyrické vyprávění děje výtečně podpořené hudbou Václava Trojana. Ta byla v tomto případě doplněna sborovým zpěvem lidových písní. Špalíček je první Trnkův barevný film a jeden z prvních barevných celovečerních u nás. Proto byl (a je) často srovnáván s Borského Janem Roháček z Dubé. Barva ale rozhodně není podle mě tím, co vyzdvihuje tento snímek nad jiné. Nejvíc mě zaujala již zmiňovaná hudba, která vyniká ještě víc ve spojení s dokonalým rytmem obrazového střihu. 4 a ½ * ()
Velmi povedený, umělecky novátorský a divácky náročný loutkový snímek s animovanými vsuvkami a odbočkami. Film ilustrující dění na českém venkově na přelomu 19. a 20. století podává věrné svědectví o lidových tradicích i duchovních kořenech vesničanů. Během filmu příjde ke slovu drama, expresivita, bukolická idylka, dětské snění, hloubka náboženského prožitku i spousta vtipu a pochopení pro lidské slabosti. Nejoceňovanější část tohoto pásma - Pouť - skutečně vyniká, především svou narací, která je oproti jiným částem filmu snadněji uchopitelná, i když se dostane dokonce na příběh v příběhu - loutkové divadlo předváděné loutkami. ()
Výtvarno-hudobné dielo, na ktorom oceňujem hlavne jeho technické spracovanie a snahu o pripomenutie dávnych ľudových tradícií a zvykov. Dnes už ale žiaľ pôsobí značne zastaralo, a to nie ani tak technicky ako skôr obsahovo a celkovým pojatím. Ako celok je to dosť nesúrodé, niekedy namiesto obsahu vystupuje do popredia snaha predviesť animačné schopnosti, niektoré bábky vyzerajú dosť komicky (oráč) a pripomínajú skôr lego figúrky. Pozitívne dojmy ale u mňa prevažujú, zapôsobilo na mňa najmä zladenie výtvarného stvárnenia a príhodnej a pomerne rozmanitej hudby. ()
Galerie (7)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (5)
- Ostávalo najnáročnejšie vyrobiť podľa diel ľudových umelcov bábky a rozhýbať ich. Pätnásťčlenný tým venoval náročnému projektu celý rok práce. Veľkou výzvou bolo dodať bábkam, keďže tváre oproti zvyšku tiel neboli pohyblivé, dramatický výraz, z ktorého divák i bez slovného komentára vyrozumie, akú emóciu postavička zdieľa. (classic)
- V roce 2015 byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, spolufinancování Ministerstva kultury České republiky a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. (Dafilms.cz)
- Ešte pred začiatkom nakrúcania bol nahratý hudobný doprovod Václava Trojana, založený na ľudových piesňach, ktoré naspieval detský zbor. Predom bol tak stanovený približný obsah jednotlivých epizód aj ich tón. (classic)
Reklama