Sedmý kontinent

Odosobnené úkony každodennosti. Nemenný rituál. Rok za rokom to isté. Kariéra sa postupne napĺňa, reprodukčná funkcia rodiny tiež. Čo ďalej? To isté? Ale kdeže. Ostáva perspektíva. Nádej na svieži vietor zmien dokáže divy. Zanechať prácu, školu, predať dom. A miesto prežívania obratom rúk zmeniť z usporiadaného sveta germánskej systematiky na austrálsku pustatinu. Haneke je konštruktér. Vykonštruuje si problém, jeho radikálne či šokujúce riešenie a presný postup. Dokonale to zrežíruje. Ak k tomu potrebuje barličku "skutočného príbehu", je to smiešne. Pretože spôsob spracovania konkrétnej udalosti vždy rašomónovsky prevrátia "skutočnosť" na tvorivú fikciu vytvorenú mysľou režiséra a štábu. Fassbinder dokázal viac - vyčerpávajúco zachytil emočné protirečenia aj lapsusy vzťahov. Cez túto maškarádu falošnosti podryl systém morálnych a právnych noriem, ktoré sa všeobecne rešpektujú. Popritom dokázal porozprávať silný príbeh. Haneke ide na vec inak, ale stále ostáva v pozícii snaživého učňa. V zásade všetky jeho filmy sú konštrukty o príčinách zla, absencii citov, prázdnote života a paranoji ako syndróme doby. Tu niečo potešilo, iné zarmútilo. Potešila scéna peňazí spláchnutých do hajzla. Zarmútili umierajúce rybky. Naozaj bolo nutné v mene "umenia" likvidovať živé tvory? (28.08.2014)

Osamocené a na první pohled ničím zvláštním nemotivované bloudění v útržcích a detailech každodennosti, doprovázené krátkými zprávami, které jakoby odkazovaly k aktivitám Baaderovy skupiny, a odkazy ke smrti, se postupně ukazuje jako vnější skořápka dlouhodobého a plánovaného procesu spějícího k utajenému a dohodnutému cíli životní cesty, k sebenaplnění prázdnoty negací své existence. Eliminace a destrukce v části třetí je popisována stejným filmovým jazykem a s touž mechanickou lhostejností a chladem jako útržky "produktivně-konzumní fáze" života rodiny. Odtažitost, s jakou jsou zaznamenány lidské každodenní úkony, připomíná přírodopisné behaviorální snímky. Haneke se snaží vynechat tvář a nahradit ji detailem. Kamera se soustřeďuje na opakující se pohyby, pohyby opakované v každé další analogické situaci, čímž zvyšuje pocit vyprázdněné automatizovanosti provázené erupcemi blíže neurčeného smutku. Reakce na přítomnost smrti jsou chladné či vůbec žádné. Jediná smrt, která rozjitří emoce rodiny chystající se přestěhovat na sedmý kontinent, je smrt bezbranných mlčenlivých tvorů, kteří neuzavřeli "dohodu". Sedmý kontinent je opravdu nevšedním zážitkem propracovaným v každém detailu ... (13.03.2011)

Všetko toto, čo mi tu naservíroval Haneke mu beriem, ale neviem to pochopiť. Jasné, že za to môže aj doba, ale podľa mňa je to všetko o ľuďoch a v ľuďoch. Aké si to urobia, také to majú. Také ticho aké bolo u nich doma ráno pri vstávaní, ticho aké bolo v aute počas umývania auta ... to je u nás doma nepredstaviteľné. Natočené to bolo tak dobre, že film vôbec nemusel obsahovať hovorené slovo, všetko to bolo zrejmé len z obrazu. (13.09.2015)

Tak svým debutem mě Haneke dost zklamal, jeho zde na čsfd nejlépe hodnocený snímek se mi ze všech mnou zatím viděných líbil nejméně. Jeho možná dobře myšlená demonstrace všedního zoufale stejného a nikam nevedoucího života jedné rodiny byla k unudění. Pořád jsem čekal, kdy příjde zlom, který ve mně spustí citové pohnutky a pečlivě sledoval všechny detaily, které k němu měly pravděpodobně přispět. Ano, půl hodinu před koncem TO přišlo; série bezdůvodného konání na jehož konci čekal akt, který by se dal lehce vykonat bez toho všeho povyku (pro nic) kolem. Žádné objasnění, však on si hloubavý divák sám vymyslí nějaké perfektní odůvodnění a bude fascinován tímto filmem. To si nejspíš režisér představoval, ale já mu nato rozhodně neskočím. A hlavní hrdinové? Divně napsané postavy s pochybným jednání nevyvovávající žádné sympatie ze strany diváka, spíše naopak; Muž mě svým prvním neúspěšným pokusem o "ukončení" vytočil a v mé hlavě zněl úpěnlivý hlas, aby to už "sakra udělal pořádně". Dost dobře nechápu, že právě tímto filmem se Haneke proslavil a téměř všichni tady jsou ze Sedmého kontinentu tak unešení. (15.07.2011)

Prečo posadol amok rodinu S....Pokiaľ by som nevidel nie príliš slávny film Rainera Wernera Fassbindera Prečo posadol amok pána R, pojednávajúcom v podstate o tom istom, bol by som s režijne dokonalým Hanekeho filmom o niečo a možno aj omnoho viac spokojný. Tam, kde je Fassbinder minimalistický v zobrazovaní každodennej rutiny života, Haneke je silný v detailoch materiálnych vecí, zobrazujúcich náš každodenný život. Počúvať v súčasnosti vo filme "osterreichische rufnung, die nachrichtung", je pre našinca, ktorý zažil onú dobu, nečakaným wtf bonusom. Siedmy kontinent je absolútne vážny a psychologicky výborne vykreslený film, kde platí napríklad aj pravda Joža Ráža, že najťažšie výčitky sú tie nemé, vďaka Hanekeho výraznému autorstvu mu ale nechýba aj cynizmus, bez ktorého to s obžalobou kapitalizmu, mestského života a konzumu proste nejde. Pri počúvaní správ sa síce zamyslíme nad bavlnkovou situáciou západného sveta v porovnaní so Sovietische union, Irakom, Iránom a ďalšími spomenutými krajinami, stabilitu vnútorného sveta jedinca ale blahobyt spoločnosti nezaistí. Ja by som to na mieste našej rodinky tak čierne nevidel a kľudne by som sa zbalil a vybral by som si radšej kontinent pôvodne zamýšľaný, čiže piaty. Rozhodne ma potešil Hanekeho dá sa povedať že trademark s náhle prerušenou hudbou (dcéra pred loďou), ktorá sa ukáže ako diegetická. Tento prvok použil minulý rok v Láske, iné jeho filmy som videl už dávnejšie.... (19.03.2013)