Vinnetou - Poslední výstřel

Vynechání reprízy v televizi se rovnalo velkému prohřešku, ostatně jako v případě třech předchozích dílů „slavné čtyřky“ od Haralda Reinla. Konec udatného náčelníka se blíží, sám to cítí, jen divák celou dobu doufá (ač zná díl nazpaměť), že závěr bude vypadat přeci jenom jinak. Velký hospodářský rozmach láká do Středozápadu obrovské množství bílých přistěhovalců toužících po pozemcích. K těm jim pomůže banda spekulantů, pro které mají být indiáni jen drobnou překážkou. Vyvrcholení je poměrně příběhově pestré, rychle střídáme lokace (Santa Fé), nenudíme se, nemusíme sledovat množství naivních situací (dokonce i Sam Hawkens děj jakž takž někam posouvá), navíc je vše znovu vyvedené v zářivých barvách a širokoúhlém formátu. K tomuhle naivně bezelstnému pohledu na dávnou dobu pochopitelně dokonale sedí i pod kůži se vrývajícího hudba Martina Böttchera. A já vím, že budu tuhle sestavu z nekonečných dálav prérií hltat i za dalších deset let. (29.01.2017)

Nejsilnější, nejdojímavější a také nejsmutnější díl ze série. I když název trochu nabízí jak film skončí, přesto vás tak nějak přinutí k tomu, aby jste byli napnuti až do konce filmu. A to spoustou akce ("Poslední výstřel" je asi nejakčnější mayovka), zvratů a příběhu který vrcholí tak, jak vrcholí. Snad všichni z nás tenkrát na konci brečeli. A mě (a jak tak koukám, a jsem rád, že nejen mě) se to dodnes strašně líbí. Dodnes mě právě tento díl, ne rozpláče, ale nostagicky dojímá. A nakonec komentáře se neubráním malému ohlédnutí za touto legendární tetralogií. "Poklad na Stříbrném jezeře" je nejnapínavější, "Vinnetou" je nejkultovnější, "Rudý gentleman" je nejpropracovanější a "Poslední výstřel" nejsmutnější. Klasika a skutečný kult nejen dětských let. (27.11.2005)

Když jsem byla malá holka, tak i mě se na konci filmu zhroutil svět, protože jsem dost dobře nechápala, proč musel tak udatný indiánský náčelník zemřít a teď, když si náčelníka Apačů připomínám díky reprízám, tak se snažím na závěr filmu připravit, ale to není možné, pokaždé mi tečou po tvářích slzy, když smrtelně raněný Vinnetou mluví ke svému bratru Old Shatterhandovi. Ještě musím vypíchnout jednu důležitou věc a tou je dabing, ten je totiž skutečně povedený a ne jako dnes. (03.08.2011)

V detstve som mal tento diel asi najradšej, ale s odstupom času sa už skôr smejem vtipným akčným eskapádam dvoch hlavných hrdinov. Po tejto Mayovke už nemali pravdepodobne ďalšie radšej vznikať. Rozhodne, je to veľkolepý záver tejto trilógie, ale bohužiaľ veľmi veselý nieje, ale nie som ani rád, že Vinnetou sa zase objavil v seriáli. Posledný výstrel má stále svižný príbeh, ale čo sa týka hlavného zloducha, už to nie je úplne ono. Cornel a Santer boli ako zloduchovia lepší. A hrozne veľa robí aj super hudba Martina Böttchera. (07.02.2015)

"Ó velký Mannitou, už k tobě míří velký Vinnetou, ó velký Manntitou, co my teď sami tu..." Poslední výstřel náčelníka Apačů je pro mě nejlepší díl téhle série o (samozřejmě heterosexuálním) přátelství bílého "boxera" s mrštnou pěstí a smaženého indiána s velkým srdcem, leč někdy trochu naivním. Je zajímavé, že Vinnetou a Oldshatterhand mají 100% úspěšnost zásahů, kdežto záporáci se do nich netrefí, ani když stojí na místě, natož když valí na koni...a když už se jednou jedinkrát trefí, Vinnetou natáhne bačkoru. Oba prosazovali vysoké ideály a jeden z nich na to doplatil. Tak už to bývá... Nahánečka Vinnetoua patří k mým nejoblíbenějším scénám. PS: NEBREČEL JSEM!:-) (20.04.2006)