Reklama

Reklama

V říši Stříbrného lva

  • Západní Německo Im Reich des silbernen Löwen (více)

Obsahy(1)

Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abu Seif se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu... Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize "Divokým Kurdistánem". Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série "V Říši stříbrného lva", přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické naivity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.
Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy. Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Opět geniální pokračování cest Kari ben Nemsiho po Dálném Východě...tentokráte stojí ve filmovém pokračování proti proradnému Machredži z Mosulu, který přežil pád do strže a dál vraždí a okrádá bezmocné lidi a přitom se spojí s brutálním řezníkem Abú Seifem, získá opět pozornost Pádišáha a je znovu uveden do velení malého voj.pluku, zlo však končí jako ve všech Mayových filmech potrestáno a nejinak je tomu i tady...závěrečný souboj na lanovce je roztomilý..! ()

tron 

všechny recenze uživatele

Len rok po kara-ben-nemsiovke Žut (1964) prišlo pokračovanie Cez divoký Kurdistan a aby toho nemal Lex Barker málo, v tom istom roku do tomboly prihodil aj „čistú“ odlshatterhandovku Winnetou: Posledný výstrel a mayovky Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka (kde pre zmenu hral Dr. Karla Sternaua), trilógiu s Ben Nemsim zakončil dielom V ríši Strieborného leva a celé to zavŕšil zabudnutou spoluprácou s Pierreom Briceom Peklo Manitoby, kde nehrali Old Shatterhanda a Winnetoua, ale úplne iné postavy. Inak je to ako Žut – o exotike sa tu viac hovorí, než to na ňu vyzerá a s komickými postavičkami sa to miestami už až preháňa, ale inak je to celkom fajn a na slušnom dobrodružnom priemere to drží akcia, chémia medzi postavami a dominantný Lex Barker. Je čudné, že hoci ide o záver trilógie, zakončenie tomu príliš neodpovedá, chýba nejaká epickosť, nejaké definitívum. Že by si mysleli, že príde aj štvorka? ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Pátá či kolikátá mayovka v řadě... ti indiáni měli tentokrát na hlavě fezy, turbany a ručníky, Old Shatterhand si změnil jméno a velcí náčelníkové neschovávají své poklady v jeskyních, ale staví je na odiv. Kromě těch chaldejských. 90 minut a opět stejný recept užívající přestřelek, chamtivého záporáka (v těch mayovkách jim snad nikdy nejde o nic jiného než zlato, jednou to tedy bylo černé zlato), komické postavičky (otravná dvojice angličanů), únosy, útěky, ordály a spousta scén, jež neposouvají děj a necharakterizují postavy, které to při své plochosti a dětské čitelnosti vlastně ani nepotřebují. +++++ Speciálně těmi božími soudy by se mělo šetřit, jeden na film je příliš. Připomíná mi to jeden vtip... Katecheta v nedělní škole se snaží vysvětlit žákům, co je to zázrak. "Představte, že vylezu na věž, skočím dolů a nic se mi nestane. Co to je?" Pepíček: "No, to je štěstí." "Hm, štěstí, dobře. Ale já vylezu ještě jednou a zase skočím dolů a zase se mi nic nestane. Co je tohle?" "No, to je fakt klika." "Klika, říkáš... ale já vylezu potřetí, skočím dolů a ani teď se mi nic nestane..." "Nojo, to už je trénink." Kara ben Nemsí ten trénink má a proto by nikoho božím soudem neměl být schopen přesvědčit! ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Film vznikal souběžně s předchozím dílem a ta rychlost výroby je sakra znát. Hlavně zavěrečná půlhodina je dost odflaklá. Prostě tři skupiny stojí a střílí, nikdo se nekreje, občas někdo spadne. Ovšem je to moje první májovka, viděl jsem ji v deseti a pamatuji si ji dodnes. Co na té rychlokvašce je tak zajímavého? ()

rublik05 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale poslední díl trilogie Kary ben Nemsího, V říši Stříbrného lva, mi přišel kvalitativně naprosto stejný, jako prostřední Divokým Kurdistánem. Opět se moc povedla příroda, stopáž je střízlivá, herci obstojní, dojde i na humor, takže vše zůstalo při starém. Bohužel se povedlo zachovat i ty negativní aspekty, tedy hluchá místa, kolísavé tempo, trochu rozpačitý příběh, nic moc závěr. Zaslouženě tedy zůstáváme stále na poctivém průměru. 5/10. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • Místa natáčení: Španělsko: Tabernas, Gergal, Cabo de Gata, Cuevas de Almanzora. (hippyman)
  • V únoru 1965 byl film avizován pod názvem "V roklinách Škipetarů", o měsíc později jako Machredžův konec. O necelé dva týdny později měl nový název, u kterého již zůstalo. (hippyman)

Reklama

Reklama