Durchs wilde Kurdistan
El salvaje Kurdistán
The Wild Men of Kurdistan
Cez divoký Kurdistan
Režie:
Franz Josef GottliebScénář:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (více)Obsahy(1)
Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem.
(Česká televize)
Recenze (76)
Když nám na konci prázdnin zabili Vinetůa, rozhodl sem se, že si sjedu všechny filmy, který se do televize nikdy během prázdnin nevešly... A je to škoda, páč tahle jarabácká trilogie je mnohem záživnější než Surhand a Firehand a jejich filmy. Lex je tady i dokonce jako svůdník, kterýho nejedna panička obdivuje. Co mě rozesmívá, tak je anglická dvojice Lorda a žána. Jsou to sice "pitomci", ale mazec jak to má ten sluha vychytaný :o). Ke konci sem to sice krapet zalomil, ale myslím, že to v dalším pokračování lehce navážu... Jo a páčila se mi hudba, která je lehce perkusní a lehce jarabácká a přesně k tomu prdí! ()
Kara ben Nemsí je hostem v paláci pádišáha, který pro něho přichystal oslavu, protože zbavil zemi zločince a vraha Žuta. Kara se chystá vrátit do své vlasti, ale ještě předtím navštíví Halefa. Od něho se dozvídá špatné zprávy, protože syna šejka Muhammada čeká poprava. Ahmeda zajal Machredž z Mossulu, který zneužil svého postavení a křivě ho obvinil ze vzpoury proti pádišáhovi... Divák navštíví nové lokace v příběhu, který není úplně přímočarý. Je to příjemná změna na rozdíl od slabších filmových adaptací z indiánského prostředí. ()
Tento snímek je můj nejoblíbenější z řady filmových mayovek 60. let vyjma 1. a 3. dílu Vinnetoua, Pokladu na stříbrném jezeře a Old Shatterhanda. Krásné a knize celkem odpovídající prostředí, dobrý humor (narozdíl od takového Tuff Tuffa v 1. díle Vinnetoua), víceméně dobrá hudba, vhodně vybraní herci, Kara jak má být, filmový Halef jako vždy až příliš velký trouba, padouch par excelence v podání Djordje Nenadoviče, nádherná Marie Versini v roli Ingši (apropos zneškodní 3 bandity, v pokračování dalšího), akce je taky celkem dost. Podle knihy to moc není, ale rozhodně to neznamená, že by to pro mě byla noční můra. Naopak, orientální sérii mám velice velice rád. Surehandovky, nemluvě o Apanači, Firehandovi a Petrolejovém princi, jsou podstatně horší. 90-95 % ()
O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()
Tak takhle si představuju orientální mayovku. Prostředí naprosto odpovídá očekávání, side-kick Halef je k užitku, Kara je konečně normálně ohaklej a i chováním odpovídá svymu westernovymu alter-egu. Do plnyho hodnocení mi brání zbytečná scéna s balónem, naprosto neepickej soundtrack a trochu plytký a nesmyslný motivy hlavního zaporaka. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (19)
- Ve filmu si zahráli také potomci maursko-arabského obyvatelstva. Velká část těchto obyvatel byla angažována do komparsu. Mnozí byli na svůj kostým tak hrdí, že ho údajně neodkládali ani na noc. (hippyman)
- Výroba Divokého Kurdistánu byla spojena s mnoha potížemi, mrzutostmi a rozepřemi. Kvůli tomuto filmu vedl producent Brauner tři velké procesy - s režisérem Gottliebem, s Lexem Barkerem a španělským koproducentem Balcazarem. (hippyman)
- Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
Reklama