Manželé z roku II

To byl návrat do Francie ve velkém stylu a co toho stihnul. Belmondo opět využil svého kaskadérského umění. Skok z lodi do moře považuji za to nejmenší nebo možná nejlehčí. Sjezd ze střechy po břiše vypadal hodně nebezpečně. Manželé z roku II. jsou velmi svižnou komedií, od začátku do konce se pořád něco děje, takže jsem si ani na malou chvilku neoddechla. Všechno k dokonalosti doladil hudební doprovod.Ten považuji za hodně povedený. Když Marlene Jobertová promluvila hlasem Libuše Švormové, tak mi v hlavě automaticky naskočila Angelika a já měla na malý moment problém přiřadit si hlas k postavě Charlotty, protože jsem pořád čekala, že odněkud vyskočí Payrac. Tak tomu se opravdu říká deformace. (08.11.2010)

Asi bych dal tentokrát přednost před zrzavou Jobertovou svůdnému živůtku Laury Antonelli, ale možná je to chuť jen přechodná. Belmondův styl střídat nejlepší místa k stání s těmi úplně nejhoršími je tady k popukání. Nemluvě o tom, že mě bavilo, jak všem vyráží zbraně, aby jim to pak ručně vysvětlil. (16.03.2014)

Můj neoblíbenější Belmondo. Ve filmu se střídají dvě roviny - komická a tragická a obě jedou naplno. Když je sranda, tak se prostě nezastavíte smíchem. Když přijde tragika, tak prostě i hudba přejde do moll a tuhne krev v žilách. Mezi Belmondem a Jobertovou to jiskří tak, že se divím, že všechno kolem nehořelo. Oba jsou úžasně sehraní a nahrávají si výtečně na smeč. Pokud se chcete pobavit, držet hrdinům palce, poslechnout si výtečnou hudbu a po bůhví kolikáté se přesvědčit o hereckém nadání Jean - Paula Belmonda a Marléne Jobertové, "Manželé z roku II" jsou pro vás snad nejvhodnější volbou. (28.02.2005)

Nadprůměrný snímek s Jean-Paul Belmondem v hlavní roli. Upřímně, tohle jsem opravdu nečekal - aby si autoři stihli dělat srandu z postav, lokací a ještě při tom všem tak skvěle parodovat Velkou francouzskou revoluci a to ještě na obě strany! Neuvěřitelné! Na druhou stranu, možná, že kdyby film skončil ve chvíli, kdy Belmondo odjíždí zpátky do Ameriky, hodnotil bych pěti hvězdičkami. Protože to, co následovalo, už jsem tak nějak nepobíral a docela mi to připadalo už jako umělé natahování stopáže. Třeba ta pasáž, kdy se pěti lidem podaří na jednom mostě odrazit útok rakouského jezdectva... To už bylo i na mě moc šílené. "Pane obhájce, můžete pronést svojí řeč." "Požaduji, aby byl popraven stětím hlavy!" :D (08.06.2011)

Nemám najmenší problém dať tejto údajne dobrodružno-romantickej komédii iba dve hviezdičky. Možno v sedemdesiatych rokoch sa niekto na tom pobavil, odreagoval a potešil z Belmondovských kúskov, ale v súčasnosti je to už iba predčasne zostarnutá, viac trápna ako komediálna ukážka francúzskeho filmu z posledného kvartálu 20. storočia. (22.03.2014)