Reklama

Reklama

Tonoucí se stébla chytá

  • Francie Le Petit Baigneur (více)
TV spot

Pan Fourchaume (Louis de Funès), majitel loděnice, v záchvatu vzteku vyhodí svého geniálního konstruktéra plachetnic. André Castagnier (Robert Dhéry) ale zanedlouho dostává prestižní cenu za vítězství v závodě se svou lodí Plaváček a nabídky z celého světa se jen hrnou. A s nimi samozřejmě i peníze. Pan Fourchaume najednou chce, aby se k němu André vrátil a je ochoten kvůli tomu podniknout nejeden bláznivý kousek. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (193)

GMVajgl 

všechny recenze uživatele

Kolik je filmů o vztazích zaměstnanec - zaměstnavatel? De Funés jako zaměstnavatel, který svým zaměstnancem pohrdá, ale zároveň ho jeho podnikatelský záměr žene, aby se s ním spřátelil a odprosil za emocionální vyhazov. Trochu naivní zaměstnanec s dobrým srdcem, ale špatný soudce charakteru. Oba jsou nedokonalí a ve svém vlastním soukromém pekle plným přetvářky a machinace. Tohle je příběh ze života i když trochu groteskní. Jedna chyba v jinak výtečném dabingu - na začátku představili Fourchauma (de Funése) jako konstruktéra lodi → správně by měl být stavitel. Bohužel se v češtině zažil takový nešvar, že stavitel konstruuje, konstruktér navrhuje a návrhář už je zas někdo úplně jiný. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Sled gagů, z nichž řada je jako z grotesky, pospojovaný tím nejprostším dějem - o ten jde vlastně minimálně. Další Funèsův rtuťovitý, cholerický diktátor se dočasně musí snažit vlichotit bývalému zaměstnanci, jinak utrpí značnou podnikatelskou ztrátu. Jeho zbrklost spolu s napětím mezi jeho povahou a potřebou ji ovládnout jej ženou z maléru do maléru - on a jeho bývalý zaměstanec spouští řadu katastrof, z nichž některé vedou ke všeobecné destrukci (obydlí, okolí, zdraví, dopravních prostředků...). Inu, Funèsovina, jak jsme zvyklí. Snad až příliš dle zkušeností a snad s až příliš marginálně se vyvíjející zápletkou. Slabé ***. ()

Reklama

fannah 

všechny recenze uživatele

Výborná komedie. Perfektní obsazení a možná je to lepší než všichni fantomasové dohromady. Louis de Funés tady má prostě svůj herecký koncert a kromě Michela Galabru, jako by tam nikdo jiný ani nebyl. Mimochodem scéna v kostele... nejvtipnější scéna francouzského filmu :-D možná teda... pokud neobjevím jiný film ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Klasický de Funes. Dokonce bych řekl, že slabší než jiné jeho filmy, ovšem je tu jedna velká pasáž, která mě dokázala od srdce rozesmát i po tolika shlédnutích. Je to chvíle s nezvladatelným traktorem a plavba kadibudky po jezeře. Tam zas stojí de Funés a Michele Galabru jako nerozlučná dvojka. Takže za normáilních okolností tři hvězdičky, jedna přidána za ten závěr. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Zaměstnavatel Fourchaume alias dobytek, zaměstnanec Castagnier alias moula, kocábka náram náram alias Plaváček, Michel Galabru alias Pejsánek, obojživelný kajak alias papoušek po tornádu, zelený kůň alias… zelený kůň, a šílený traktor alias svinská mašina, táhnoucí za sebou velké prádlo a kadiboudu alias domeček. :) ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Mnoho situací ve filmu je inspirováno gagy Funèsova a Dhéryho oblíbeného dua komiků Olivera Hardyho a Stana Laurela (napříkald Laurelův pláč, v který většinou propukal na konci grotesek). Robert Dhéry jej napodobil tak mistrně, že Louis de Funès musel svůj nezřízený smích zakrývat pod přikrývkou. (Komiks)
  • Louis-Philippe Fourchaume (Louis de Funès) ve filmu jezdí vozem Jaguar E-Type, který byl označován také jako nejkrásnější vůz století.Modrý vůz, kterým odvážejí zraněného Scipia (Michel Galabru), je italský Fiat Dino Spider z roku 1967. Jedná se o dvoumístný sportovní vůz s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. (Lucas87)
  • Ve scéně, kdy Fourchaume (Funes) a Scipio (Galabru) plují na lodi se záchodem skrze Toulonský přístav, je možné za nimi spatřit francouzskou bitevní loď Jean Bart. Ta byla spuštěna na vodu v roce 1940. Po porážce Francie byla posádku odvlečena do marocké Casablanky. Při vylodění spojenců v Africe roku 1942, byla potopena. Po válce byla vyzvednuta a roku 1952 opravena, aby mohla sloužit opět Francii. Ve roce uvedení filmu (1968) byla odepsána a o dva roky později rozebrána. (Martensson35)

Reklama

Reklama