Tonoucí se stébla chytá

Musim rict, ze nekolikrat jsem se u toho od srdce zasmala, napriklad u sceny s kazanim - napadne mi pripominala naseho Svejka. V nekterych chvilich uz mi ten kraval a vsechno prislo otravne, ale zkratka libilo se mi to. Dala bych i 4 hvezdicky, ale zase ve srovnani s Cetnikem... Take bych pripomnela bezva scenu se zelenou barvou, take parada! (18.09.2013)

Zajímalo by mě, kam ta nezbedná Ústřední půjčovna filmů chodila na české názvy francouzských komedií, když i některé původní jsou dost bizarní (u nás neuvedeno např.: Nestrkejte dědečka do kaktusů, Ježíšek je neřád nebo Neplač s plnými ústy). No nic. Tonoucí je Louisovo poslední setkání s partou Roberta Dhéryho, z níž před lety vzešel. A je to už setkání dvou různých světů. Tehdy značně vyhraněná postava běsnícího podnikatele je příliš dominantní na to, aby se divácká pozornost dala dělit mezi víc komiků. Obligátní role krotkých trpitelů Funésovy nátury ale Dhéryovci hrát nemohli, takže mají přece jen víc prostoru, než bylo zvykem. A já si myslím, že to není to pravé ořechové. Ale za tu smršť gagů (scéna s výstupem na maják a rozšlapanými dorty mě vždycky sejme) 70% (06.05.2003)

Další z několika méně zábavných komedií. Snad kromě křtu nové lodi se není ani čemu výrazněji zasmát. Zápletka je standardně ubohá. Louis de Funès se hrozně naštve a vyhodí svého retardovaného zrzavého, leč šikovného konstruktéra, čehož brzy začne litovat a celý zbytek filmu se mu snaží cukříkovat a získat ho zpět. Což se mu, chvilka napětí, podaří. Zasmál jsem se opravdu minimálně. Není o co stát. (03.09.2014)

Zaměstnavatel Fourchaume alias dobytek, zaměstnanec Castagnier alias moula, kocábka náram náram alias Plaváček, Michel Galabru alias Pejsánek, obojživelný kajak alias papoušek po tornádu, zelený kůň alias… zelený kůň, a šílený traktor alias svinská mašina, táhnoucí za sebou velké prádlo a kadiboudu alias domeček. :) (27.05.2013)

Tento film sa trochu vyčleňuje z filmografie Louisa de Funesa a zaujíma osobité postavenie z dôvodu réžie snímku Robertem Dhérym, ktorý obdivoval klasickú komiku hercov z nemého filmu a preto i vo svojom filme kládol dôraz hlavne na vtipné obrazové spracovanie (napr. scéna v kostole) na úkor vtipných dialógov. L. de Funesa však máme prevažne zafixovaného ako hlavného hrdinu, ktorý svojím hereckým poňatím vyvoláva salvy smiechu, no v tomto snímku musel trocha ustúpiť, aby boli naplnené predstavy tvorcu filmu. Moje hodnotenie je nižšie z dôvodu, že tento film som uvidel až po veľkom počte zhliadnutí Funesa v iných postavách (série Fantomas a Žandár) a preto za tri i napriek tomu, že som sa celkom slušne zabavil. (07.09.2007)