Reklama

Reklama

Tonoucí se stébla chytá

  • Francie Le Petit Baigneur (více)
TV spot

Pan Fourchaume (Louis de Funès), majitel loděnice, v záchvatu vzteku vyhodí svého geniálního konstruktéra plachetnic. André Castagnier (Robert Dhéry) ale zanedlouho dostává prestižní cenu za vítězství v závodě se svou lodí Plaváček a nabídky z celého světa se jen hrnou. A s nimi samozřejmě i peníze. Pan Fourchaume najednou chce, aby se k němu André vrátil a je ochoten kvůli tomu podniknout nejeden bláznivý kousek. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (193)

RHK 

všechny recenze uživatele

Podnikatel loďař cholerický Fourchaume (Louis de Funès) versus jeho zaměstnanec a konstruktér zrzavý Castagnier. Lehká komedie plná zrzavých čupřin rodiny Castagnierových (konstruktér, manželka, farář a ještě další bratr) a výborných gagů, z nichž mezi nezapomenutelné patří scéna faráře na rozpadající se kazatelně, pronásledování Castagniera Fourchaumem s lopatou v ruce a nedělní výstup pokorného Fourchauma s manželkou na maják. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepsich Funesovo filmu a jeden z mejch nejoblibenejsich. Sice chvilku trva, nez vlitne na scenu Funes, ale pak zacne vyborna smrst vice ci mene vtipnejch a zajimavejch scen. Navic pribeh neni nejak zvlast hloupej a Funes se tu sesel s dvema skvelejma komikama, Michelem Galabru a Robertem Dherym, ktery zaroven reziroval. Proste skvela zabava od zacatku do konce s genialnim Funesem. ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Komedie, jejíž šprýmy na mě účinkují v závislosti na momentálním rozpoložení. Třeba i proto, že neutuchající hemžení jejích protagonistů za účelem vyvolání všeobecného veselí má lehounce hysterický nádech - v určitých momentech mi tudíž připadá maličko vynucené. Přesto jí s mírnou nostalgií ponechávám 4* - za možnost návratu ... do pozitivně naladěných šedesátých let dvacátého století, která se dívala kupředu s neotřesitelnou vírou v sebe - i v nás ... a svůj optimismus dokázala předávat dál - dokonce i svým přístupem ke světu filmové komedie. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Asi jedna z nejvíc crazy komedií Funese. A přestože nejsem úplně příznivec přepáleného situačního humoru, tak tady jsem se bavil. Když prchlivý majitel loděnice vyžene konstruktéra, na jehož novou loď si brousí zuby dotěrný italský konkurent, nezbývá mu než se za ním vypravit a získat ho zpět. Jeho snaha ukázat se v lepším světle a vynahradit konstruktérovi vyhazov, končí katastrofou i pro ostatní členy rodiny. S výjimkou jedné vysloveně protivné a ukňučené scény ke konci, šlo o bezelstně blboučké fórky, které mají potenciál zabavit každého, kdo se umí trochu uvolnit a nevyhledává jen intelektuální humor (kterého je v dnešních komediích stejně pekelně málo). Když už jednoduchá komedie, tak od profíka. Spokojenost. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Další z několika méně zábavných komedií. Snad kromě křtu nové lodi se není ani čemu výrazněji zasmát. Zápletka je standardně ubohá. Louis de Funès se hrozně naštve a vyhodí svého retardovaného zrzavého, leč šikovného konstruktéra, čehož brzy začne litovat a celý zbytek filmu se mu snaží cukříkovat a získat ho zpět. Což se mu, chvilka napětí, podaří. Zasmál jsem se opravdu minimálně. Není o co stát. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Ve scéně, kdy je taženo auto vinicemi, se střídají dva koně. Jedním je bělouš s krátkým ohonem, druhým kůň s ohonem o poznání kratším. (CrownThomas)
  • Louis-Philippe Fourchaume (Louis de Funès) ve filmu jezdí vozem Jaguar E-Type, který byl označován také jako nejkrásnější vůz století.Modrý vůz, kterým odvážejí zraněného Scipia (Michel Galabru), je italský Fiat Dino Spider z roku 1967. Jedná se o dvoumístný sportovní vůz s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. (Lucas87)
  • Ve scéně, kdy Fourchaume (Funes) a Scipio (Galabru) plují na lodi se záchodem skrze Toulonský přístav, je možné za nimi spatřit francouzskou bitevní loď Jean Bart. Ta byla spuštěna na vodu v roce 1940. Po porážce Francie byla posádku odvlečena do marocké Casablanky. Při vylodění spojenců v Africe roku 1942, byla potopena. Po válce byla vyzvednuta a roku 1952 opravena, aby mohla sloužit opět Francii. Ve roce uvedení filmu (1968) byla odepsána a o dva roky později rozebrána. (Martensson35)

Reklama

Reklama