Reklama

Reklama

Ztřeštěná komedie, ve které se všechno točí kolem altánu, který chce nechat postavit manželka Antoinovi, spisovateli detektivních příběhů k narozeninám. Antoina napadne, že v základech stavby by se dala dobře schovat mrtvola nepříjemného vyděrače pana Jo. Ten totiž po úspěšném autorovi požaduje neslušnou sumu peněz, jinak odhalí skandální minulost jeho milé ženy. Jedna věc je plánovat vraždu a druhá její realizace. Nešťastnou náhodou je ale mrtvola nakonec skutečností a Antoinovi nezbývá, než ji dobře schovat. Jenže kdo je vlastně ten mrtvý? Pan Jo se zdá být naživu, ale ztratil se jakýsi instalatér. A ke všemu po domě slídí neodbytný policejní komisař Ducros, základy altánu mají povážlivé praskliny a Antoin ve zmatku zapomíná snad i vlastní jméno. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

Han22 

všechny recenze uživatele

Naprosto otřesný Císlerův dabing shazuje u mě jinak dokonalou komedii. Jo jsem nikdy neviděl, ale je to skvělý film. Louis de Funés a jeho tradiční manželka Claude Gensac se snaží schovat mrtvolu a čelí zvědavému komisaři v podání rovněž tradičního Bernarda Bliera. Zpočátku tradiční konverzační rovina se ve finále mění v nefalšovanou grotesku, když se zoufalý Funés snaží přijít na to kam s mrtvolou. PS: Nápad se schováním do sochy jsem již určitě někde viděl. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Je jasné, že v téhle době byl Louis de Funès hvězdou a filmy vznikaly pro něj a kvůli němu. Proto jsem byl ochoten překousnout první půlhodinu, kde jsem netušil, co se to děje a proč se to děje (a hrát tam někdo jiný, tak to vypnu). Pak se to naštěstí rozjede, ale překvapivě Funès není úplně samostatnou hvězdou, protože velmi zdatně mu šlapou na paty Claude Gensac a Bernard Blier (plus samozřejmě i ti další). Což je zjevně důsledek divadelní předlohy, která nebyla psána jako sólové vystoupení. Divadelní předloha se projevuje i ve skrovné výpravě, ale na škodu to není, páč herecké výkony nádherně zaplní prakticky jediný interiér. Co mě ale překvapuje, kolik lidí tady píše o jakémsi panu Cieslerovi. Dámy a pánové, jmenoval se Císler. Stejně tak naopak ve jméně Verich píšeme dvojité W a Natašu Gólovou se dvěma l. Kdyby někdo nevěděl. ()

Reklama

POciSEM 

všechny recenze uživatele

Bombasticka zalezitost. O tomhle filmu sem nemel ani paru a vyklubal se z toho jeden z nejlepsich Funesovych pocinu. Zbavit se mrtvoly se pro Louise stava nocni murou a do toho se na nej lepi smula ze vsech stran. Musim se zastat Cislera protoze to daboval luxusne a libi se mi vic nez Krampol nebo Labus. Neni to sice Filipovsky ale porad dobra volba. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Typicky divadelní zápletka. Přestože to hlavně díky hercům funguje i v tom filmovém pojetí, u mnoha momentů mi naskakovaly obrazy, jak by to vypadalo na divadle. Scény se služkou, dialogové přestřelky mezi Antoanem a komisařem...na divadle to musí být skvělá zábava. Funes hraje tak, jak ho známe z mnoha jiných komedií, tzn. ubrblaný mužíček, kterému celý svět jakoby trochu překáží a nenechá ho provádět věci po svém. Pár skvělých momentů tady bylo, ale jinak to jistě není jeho nejlepší film. Měl jsem štěstí, viděno s dabingem F. Filipovského...trochu si myslím, že bez něj bych dal hodnocení nižší. Slabší 4* ()

bloom 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších funésovských komedií z pera Claudea Magniera, autora Oskara. A herecký ansámbl je tak sehraný, až to bere dech. Funés, Gensacová, Galabru, Blier, Préboist, Marin, Ferdy Maine (ten Angličan ze Senzačních prázdnin), Christiane Müller (zopakovala si roli služky právě také ze Senzačních prázdnin)... Viděl jsem to s dabingem Jiřího Císlera a musím říct, že je po Františku Filipovském nejlepším dabérem Funése. Navazuje na něj (ale nevykrádá ho jako Jiří Krampol), zároveň se do toho snaží vložit nějaký vlastní prvek. Jiří Lábus v Zelňačce byl také dobrý, ale Zelňačka není typickou funésovskou legrandou a v Jo bych si ho asi představit nedovedl. Viděl jsem i anglické znění a tam Funése daboval Benny Hill! Btw. Jedná se o druhé zpracování hry Gazebo, po americkém filmu z roku 1959. V roce 1995 pak vznikla televizní inscenace, ve které roli spisovatele Brisebarda převzal jiný vynikající francouzský komik - Funésův četníkovský kolega Jean Lefebvre. P.S. Po zhlédnutí původního dabingu stále musím před Jiřím Císlerem smeknout, ovšem ten první s mistrem Filipovským je v lepší, přišel mi tak nějak zábavnější...Myslím si, že kdyby byl film veřejnosti známější v této verzi, určitě by byl i mnohem oblíběnější. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (5)

  • Usedlost pana Antoina Brisebarda (Louis de Funès) se nachází v obci Les Bréviaires, obec leží v departementu Yvelines v regionu Île-de-France v severní Francii. (sator)
  • Ústřední melodie Raymonda Lefèvra, která zní (trošku netypicky) jako z nějaké bondovky či špionážního filmu, byla prosazována zejména americkou částí produkce. (aniiicka)
  • Stejně jako postava Antoine Brisebarda byl v roce 1968 Louis de Funès skutečně obětí vydírání. Obdržel výhružnou zprávu: „Musíte pomoci 150 000 franků, abyste pomohli mé skupině. V tomto buržoazním státě vyděláváte příliš mnoho peněz.“ Policie je varována a je v pohotovosti, ale vyděrač poslal taxikáře, aby převzal balíček obsahující peníze, a proto se mu podařilo uprchnout. Nakonec byl zatčen 2. září 1968. Byl to Jacques Robert, který uprchl v roce 1964 z psychiatrické léčebny, měl za sebou vraždu otce a násilný pokus vniknutí do televizního studia. (sator)

Reklama

Reklama