Bohemian Rhapsody

Soudruzi, soudružky, právě jsem se vrátil z kina. Hudební vydavatel všechny mé hudební návrhy přijal. Nebo spíš mě poslal do háje a pak toho litoval, protože ono to fungovalo. Česká - no dobře, bohémská rapsodie je ultimátní hit dodnes, nemluvě o dalších peckách, a její výsost rtuťová královna mění všechny nosiče hudby sama na sebe. Nedává to smysl? No, to je to kouzlo poezie, vysvětlováním ztratí právě to, no kouzlo no. Dobré znamení je, že jsem se nezbláznil, jen tu sedím, pojídám studenou pizzu koupenou cestou domů a pod tlakem smolím tenhle komentář. Dobrá, něco smysluplnějšího než to dosavadní gaga, jsem přece šampión. Dobovost za jedna, výběr a stylizace hlavní čtveřice taktéž. Zejména představitel Briana Maye, to snad musí být nějaké tajně klonované dvojče, jinak si tu podobu nedovedu vysvětlit. Velmi dobré dialogy, ať už v rámci kapely nebo ty osobní, přestože je film pojat víceméně "pro všechny" a na jistotu, dají se tam najít velmi dobré postřehy o životě lidí, heterosexuálů i gayů (vy máte svoje rodiny, já ne), obyčejných i "celebrit". Soužití Freddieho s jeho snoubenkou, před i po rozchodu, je vlastně smutné - nemůžu mít něco, co chci, protože to nikdy nebude naplno. No a hudba, sestříhaná a vložená hercům do úst a nástrojů zcela dokonale, to je lahůdka hudebních filmů. Ale jo, dám pět a týden asi zas nebudu poslouchat nic jiného. P. S. Ještě takový film o Pink Floyd a jsem zcela spokojen :) (29.10.2018)

Veľmi chytľavo a svižne nakrútený hudobný film z produkcie Roberta De Nira. Brutálne mu pomáha soundtrack (nie som žiadny extra fanúšik Queenov, ale je pravdou, že keď od nich niečo zaznie v rádiu, vždy ma to nakopne), skvelá vizuálna retro stránka, zaujímavá ústredná osobnosť resp. výkon herca v hlavnej úlohe (čo v tomto prípade sú dve odlišné veci) a viacero silných, mrazivých momentov. Je to dosť dlhé, ale nenudí to a to napriek tomu, že v niektorých dejových linkách ide o veľmi predvídateľnú prácu. Trocha ma zaskočila reakcia postáv X, Y a Z na priznanie postavy G o tom, že má AIDS („Aha, hm, kur*a to je blbé, no tak ale čo už.“). Ale som rád, že som znova po dlhom čase videl v akcii Tima z Jurského parku. Ono sa môže zdať, že nie je nič jednoduchšie, než natočiť takýto "ľúbivý" film. Ale keby to bola pravda, mali by sme takých 50 do roka. A to nemáme. Prečo? (02.02.2019)

Oslava hudby. Rámování celého příběhu koncertem neuvěřitelným způsobem funguje. Narvané Wembley hltající každou notu, každý Mercuryho pohyb obklopí diváka a přenese ho ne jen do středu dění, ale i nad něj, kamera létá nad diváky nebo se proplétá mezi nohama kapely i mezi prsty hrajícími na klavír. Singer je formálně brilantní a servíruje detaily na stříbrném podnose a to stále mluvíme jen o rámci. Vznik samotné kapely, nahrávání největších hitů a vztahová dynamika i AIDS jsou pojaté velice funkčně. Snímek nezachází do detailů a je malinko zkratkovitý, což je sice na jednu stranu škoda, ale aspoň nepřekáží hymně o nejlepší kapele na světě. Kdo chce detaily pustí si dokument... Malek je fantastický, ale to i zbytek hereckého ansámblu. Ehm... skvělý soundtrack. (07.11.2018)

Freddie jednou řekl : "Jsem rád, když lidi odcházejí z koncertů Queen pobavení, s pocitem příjemně strávené doby. Písničky Queen mi připadají takové odpočinkové, stejně jako dobrý film - z toho odcházíte s tím, že to bylo dobré a snáz se vracíte ke svým problémům ". A já k tomu dodám, že měl a má stále pravdu. Jako k životopisnému filmu bych asi měla pár faktických připomínek, ale mně to bylo tentokrát úplně fuk a nechala jsem se unášet muzikou, která jen tak nezmizí z našich hlav, potažmo našeho jávství. Mají v sobě něco, co se mnohým jiným a známým kapelám nepodařilo, byť se snažily sebevíc za celou svojí kariéru. Tudíž jsem to polykala jako film o jednom klukovi s velkým talentem, velkým srdcem, který mohl mít spoustu věcí o kterých se nám může jen zdát, ale najít třeba jen skutečného přítele byla téměř nadlidská dřina. Byl to film, kde pracovaly moje emoce na plný pecky a ano i slzy jsem uronila a to bych měla připomínky ke scénáři. A nakonec ještě jedna Freddieho hláška : "Ty moje zuby. Nelíbí se mi, jak vyčuhujou. Nechám si je upravit, ale pořád nemám čas. Jinak jsem ovšem naprosto dokonalý". (22.05.2019)

Šmrncovní kapelní highlights bio feat. pompézní námořnický homo swag, na který mě nezávisle na sobě poslalo do kina asi pět lidí (a stejně jsem nešel). Dělá co může vykreslit Queen jako jednu velkou tvůrčí entitu (znalec nejsem), což jde ale horko těžko přes Malekovu suverenní one man show. Přes to, a odzbrojující vrcholný Live Aid mini set, se ale nemůžu zbavit dojmu, že vyřazený Sacha Baron Cohen by třeba nezahrál tak skvěle, ale vymohl si to celkově zajímavější, provokativnější, neuhlazenější - za mě lepší. P.S. a vida, zábavnější alternativa zde (23.01.2019)