Oživlé zlo

Pôvodná hlavná dejová línia, teda vlastne to o čom film mal alebo mohol byť, je totálne zatlačená do úzadia rodinným psychologickým motívom kombinovaným s ústavom pre mentálne postihnutých. A tak nám tá kostrička začne ožívať asi tak zhruba 10 min pred koncom. Práve ´´vďaka´´ týmto veciam pôsobí film dosť rozporuplne a nedotiahnuto. (12.06.2011)

Sakra. On je to celkem slušný horor, ale jakmile začal být o lidských vztazích (zhruba od půlky), tak mě přestal bavit. Kostra neznámého mega primáta z Nové Guiney, která po kontaktu s vodou začne obrůstat živou tkání. Bacily zla, hrůza vzbuzená 3000 let předtím než být měla... v Anglii konce 19. století. Cushing jako postarší profesor a domácí vědátor, Lee jeho protějšek - ředitel ústavu pro léčbu mentálních chorob. Oba hrají jak jinak než výborně, naopak Lorna Heilbron (dcera v ohrožení) směrem k závěru víc a víc přehrává. Když už jsem přestával doufat, [SPOILER] kostěj nakonec přeci jen povstal, ale změnil se v něco nemístně srandovního. [/SPOILER] Můj výsledný dojem nakonec není nijak extrovní, ale opakuji - špatný horor to není. "Evil is a disease… a disease which can be prevented or cured like many others." (05.10.2010)

Taky máte rádi ty filmy, kterým je mnoho let a přesto neztrácejí na působivosti? Takové ty hustokrutopřísné bomby, kde za použití správné hudby a světla dokázali tvůrci vykouzlit atmosféru k posrání, kde herci nepřehrávali ani nedeklamovali, přesto bylo přesně poznat jak se cítí a co se děje? A jak když nejsou k dispozici věrohodné triky, tak místo gumových a trapných monster pracuje režisér jenom s náznaky a tušenými obludnostmi? A jak se filmy věnují jenom hlavnímu tématu a neodbočují do zbytečných a nesouvisejících dějových linií? A nakonec se použije naprosto nečekaný a originální zvrat? Přesně takový tenhle film není. Staroba z něj dýchá jak z babiččiny sto let nevětrané skříně a bohužel to vůbec není romantický, nostalgický závan minulých časů, ale prachsprostý smrad zatuchliny a plísně. Celkem originální nápad je zabitý neoriginálním dějem. (15.10.2013)

Freddie Francis uměl točit dobrý horory, ale také hrozné kraviny a tohle je bohužel ten druhý případ. Ani krásný název, dobrý námět nebo duo Cushing-Lee to nezachrání. Většinu filmu totiž sledujeme Cushinga jak řeší problémy s dcerou nebo bratrem, případně zkoumá kostru, do toho jsou montovány scény z blázince a pronásledování uprchlého psychopata, část z chudinské čtvrti jak kdyby vypadla z jiného filmu. Monstrum uvidíme až pár sekund na konci, vypadá k smíchu a nic v podstatě nepředvede. Cushing je zde už strašně starý a navíc poprvé opravdu slabý, Lee taky nic moc. A celou tu nudu ještě podtrhává příšerná kamera (pochybuju že to zoomování a švenkování bylo naschvál), příšerný herecký výkon dcery a opravdu dementní pointa. (27.02.2014)

Příliš velký mišmaš různých motivů (fakt je jich asi osm), aby všechny opsaly uspokojivý příběhový oblouk a tak jsou většinou vyřešeny prostě smrtí té které postavy, ale zábava to je, ne že ne. Vlastně to trochu působí jako antologie, jak se každou půlhodinu prohodí role hlavních a vedlejších aktérů. Peter Cushing hraje jako o život a vystřídá spoustu charakterových rovin (včetně posedlého vědce z ranku doktora Frankensteina). Škoda ovšem nevyužitého Christophera Leeho, který je správně démonický, ale vždycky se na scéně objeví jen na pár chvil a potom se na dlouhou dobu zase vytratí – přitom i v úvodních titulcích má první místo. Každopádně, film sice notně překombinovaný, aby nabídl potěchu kompaktních hororů od Hammeru, ale pokud máte rádi klasické makabrózní příběhy s ironickou pointou, ani tenhle by vás neměl minout. (05.07.2017)