Poslední kvartet

Film, na ktorý si treba naozaj vybrať správnu chvíľu. Pomaly plynúci film, ktorý dokonale uspí 90% priemerného publika. Ja som síce nezaspal, ale aj napriek tomu nejásam. Dej nie je zrovna devíza filmu, no vyzdvihol by som skôr hercov, ktorý zahrali kvalitne. Walken aj Hoffman pôsobili akoby boli naozaj hudobníci s dlhou praxou. Hudba ide kúsok mimo mňa, ale bola príjemná. Fanúšikovia tejto hudby si v kľude môžu pridať hviezdu navyše. Ja pridávam hviezdu hlavne za hercov, inak je to nenápadný film, ktorý je určený pre veľmi malé publikum. Pre ostatných zasraná nuda. Ja si film pustím znova až vtedy, keď sa zapíšem na kurz hrania na husle, čiže nikdy. 45% (25.05.2014)

Jedna z posledních rolí Philipa Seymoura Hoffmana (R.I.P.). Film o lidské soudržnosti, o lásce, toleranci a respektu, i když to dotyčným už spolu ideálně neladí. Kvartet, který spolu hraje 25 let je náhle konfrontován s vážnou nemocí jednoho svého člena. Na povrch se dostávají věci, které si ti čtyři za 25 let nikdy neřekli, ale byly v nich. Nenaplněné ambice, žárlivost, zahozené příležitosti. Krásná paralela se skutečným životem. Při závěrečné skladbě mi běhal po zádech mráz a tekly slzy. (03.02.2014)

Príjemná, komorná herecká štvorylka. Zo začiatku ma nezaujímalo dramatické rozjímanie pár new yorských snobov nad rozpadom nejakého sláčikového kvarteta. Ale ako sa začnú jednotlivé krízy kopiť, a sú všeho-všudy ľudské a pochopiteľné, celkom ma film chytil. Walken ma v úvode svojou typickou dikciou rozosmieval, ale v druhej polovici už je jeho výkon celkom sústredený a fajn. Film si pre seba kradne Phillip Seymour Hoffman, ktorý, asi ako vždy, predviedol expresívny a emocionálne silný herecký výkon. (15.09.2014)

„Být součástí nějaké skupiny znamená, že se někým stáváte...“ Tohle byla krásná souhra nejen čtyř smyčcových nástrojů, ale i hereckých výkonů v komorním filmu ze zákulisí jednoho hudebního kvarteta. V často poměrně napjatých vztazích členů kvarteta už se zdaleka o tak ideální souhru nejednalo, ale to zajímavější bylo celý film s výrazným prostorem pro rozehrání hned několika lidských příběhů sledovat. Snad jen, podobně jako někteří mým spolukomentujícím, mi úplně neseděla milostná linka mezi nejmladším členem kvarteta a dcerou dalších dvou členů, zejména pak to její vyvrcholení mi připadalo až těžkopádné. Nicméně když na jevišti došlo k vyvrcholení celého příběhu s hned několika krásnými momenty, bylo mi potěšením nechat se dojat, navíc bez toho, aby tvůrci při tom jakkoliv tlačili na pílu. Potěšením mi bylo během celého filmu pravidelně poslouchat i nádhernou klasikou hudbu a rovněž samotné zjištění, že tahle nezávislá filmová scéna, zaměřena na podobně obyčejné a zároveň silné lidské příběhy, která měla dříve v americké kinematografii výraznou tradici, snad ještě úplně nevymřela a pořád funguje! [85%] (21.12.2021)

Film jako šitý na míru všem milovníkům vážné hudby. :-) Avšak věřím, že si na své přijdou i ti, jež jsou jí takřka nepolíbeni (jen z toho nebudou tak na větvi :-)); probíhá zde totiž v podstatě skoro vše, jako v jakémkoliv jiném oboru, akorát se ony události (ať už veselé, šťastné, či velice smutné a nepříjemné) točí okolo profesionálního smyčcového kvarteta. Nenaplněné sny či touhy, nevyřčené staré křivdy, zrada, náhlé zamilování, neshody, nemoc.... Co mne nejvíc (velice příjemně) překvapilo, že vše je naprosto přirozené, autentické, bez pozlátka, příkras, apod. Dokonce i takové detaily, jako např. poznámky, náčrtky a úpravy v notových partech, otlak na krku od houslí, tvrdá každodenní dřina a pečlivá příprava muzikantů, či pedagogovo vyprávění historek ze skladatelova (nebo i vlastního) života během výuky - vedení smyčcového orchestru, či při soukromé lekci se sólistkou. Pozornému divákovi jistě neunikl plakátek na zdi v pracovně druhého houslisty, s programem koncertu, na kterém se skví jméno "Janáček" a poetický název skladby "Intimate Letters", neboli 2. smyčcový kvartet "Listy důvěrné". ;-) Já i kdybych u toho filmu třeba spala, tak stejně by mne ten Janáček praštil do očí okamžitě. :-D Zmínit musím též výborné herecké výkony zejména všech čtyřech hlavních protagonistů. A nechce se mi věřit, že se jedná o filmový debut, nikoliv práci zkušeného režiséra. Někteří zdejší komentující byli dojati "až" na konci, během koncertu, já se musím přiznat, že mi zvlhly oči co chvíli. Film na mne neskutečně zapůsobil, takovou smršť emocí různého druhu jsem během filmu už dlouho nezažila (nepočítám ty, které jsem už viděla), a moc děkuji milé Snorlax za skvělý filmový zážitek, který jistě nezapomenu. :-) ["Filmová hudební výzva" - Snorlax] (06.03.2021)