Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Překvapivý upgrade v porovnání s notně přehypovanou jedničkou. Z úvodního konfliktu, který to celé nastartuje, se sice zdá, že má BOPE ještě tragičtější pí-ár než izraelská armáda, když si ani nedokáže uhájit zásah, který byl kompletně nahraný na bezpečnostní kamery, a duchaplnost politického podtextu začíná někde na úrovni Delta Force, ale vyplatí se nesahat hned otráveně po ovladači, protože Padilha během několika dalších minut začne zprvu černobílou črtu plnit barvami a pak už je těžké z toho odtrhnout oči. Pochvalu před nastoupenou jednotkou si zaslouží i řemeslná stránka celého filmu, která tentokrát nenutí k přivírání očí, ale spíše svou suverénností a pečlivostí způsobuje uvolňování spodní čelisti. Nadbytečný ublábolený voiceover sice do extáze nikoho nepřivede, ale vyrážku jsem z něj taky nedostal. ___________ P.S: Nařčení z fašismu, militarismu a mačismu jsou dost mimo. Předně je potřeba si uvědomit, že film je vyprávěn ze subjektivního pohledu kapitána Nascimenta a nemůžeme po něm tedy žádat žádnou objektivnost, vyváženost, či snad dokonce politickou korektnost. Někdo možná přes těch pár hlášek o "levičáckých šmejdech" a "lidských právech hájících zločince" přehlédl, že výsledný obraz, který film poskytuje, je kupodivu docela komplexní a za největší šmejdy jsou v něm nakonec právě představitelé té nejen brutální, ale i sobecké a bezohledné části brazilských policejních sil. A pamatujete si, kdy naposled jste viděli film, který by takto přirozeně ignoroval jakékoli rasové stereotypy? (05.03.2011)

Padilha se rozhodl, že pokračování svého fašistického policejního thrilleru pojme z úplně jiné, temnější stránky. Druhý díl je pak především zdrcující společenskou kritikou pomaličku se utvářející brazilské demokracie. Teprve pak jde o politický thriller s množstvím zkorumpovaných poldů a politiků. Někde na konci toho vše se dočkáte pár akčních scén a několika silných sekvencí (zbavování se mrtvol v pralese). Většinu lidí takový vývoj zaskočí a rozhodí, já ovšem hýkal blahem. Po velmi dlouhé době se jedná o nebývale politicky angažovaný snímek ze současnosti. Otevřeně se vysmívá liberálním a levicovým klišé (přednáška o vězeňství), na druhou stranu prokazuje střízlivost a ukazuje, že represivní - fašistické - metody nemohou být uplatňovány jen na plebs, jak to podle některých prezentoval první díl. Padilha reaguje na množství skandálů a předkládá svou vlastní kroniku Brazílie. .... Čím více jdu do hloubky, překvapuje mě, jak mnohovrstevnatý snímek to je; kolik předkládá otázek o dalším směřování největší jihoamerické demokracie, které středoevropanovi mohou unikat. Tropa de Elite 2 není dokonalým filmem - dramaturgie je rozpadlá a klidně se stane, že hlavního hrdinu čtvrtinu filmu jen zahlédneme a soustředíme se na - propracovaný, nutno zmínit - rozmach policejní korupce ve slumech. Nebýt Padilhovy dokonalé režie a Mouraova soustředěného výkonu, rozpadlo by se to jak domeček z karet. Chyby jim dokážete odpustit, kvůli jedné věci. Tou je závěrečný voiceover Bety během záběrů hlavního města, centra politické moci a korupce, který je však tím více naléhavějším, když si uvědomíte, že korupce - největší ohrožení západní demokracie - je i naším problémem. ..... Bylo by úžasné, kdyby něco podobně nesmlouvavého vzniklo i u nás. (05.03.2011)

Scéna BOPE vs. zkorumpovaný politik je balzámem na duši. Pokračování brazilského nářezu jde o stupeň výš. Ubylo syrovosti, poselství zhollywoodštělo, ale Padilha obviňuje se stejnou vervou. Akční scény jsou pěknější (lepší vizuál) a huba na zem z nich padá pořád, i když jich oproti první jednotce ubylo. Vynikající. (06.02.2015)

Má pláž Copacabanu, má školy samby, má proslulou sochu Krista Spasitele, spoustu vrtících se zadečků i vyhřátý oceán. Ovšem také obří chudobu, značně prohnilý systém, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. Do řady míst není radno nejen po setmění chodit. Speciální jednotka BOPE, která pomáhá zabraňovat šíření chaosu a vlnám násilí, stále funguje a aktuálně dost nevybíravě potlačila vězeňskou vzpouru. A hlavně před zraky humanitárního aktivisty, který si to rozhodně nenechá pro sebe a hned spěchá před zvídavé kamery novinářů. Politikaření, korupce, úkladné vraždy, rádoby demokracie. Je jedno, kdo zrovna, prostě všichni si chtějí kus urvat a k vyčištění slumů od drog pořád čeká kus špinavé práce. Akce je znovu brutální a realistická, ani tohle pokračování stejně jako jednička není prvoplánový akční film. A navíc mnohem víc se do něj promítá politická linie. Poznáme víc vrstev společnosti, vnímáme víc postav, víc situací. Nutno ale připomenout, že ani jednička mě nedostávala do kolen, měla své mouchy. Stejně jako dvojka je má. (06.07.2020)

A pak mají Brazilci chodit k volbám... Jednička byla nabušená jízda uličkami slumů, s Damoklovým mečem návštěvy papeže nad hlavou BOPE i starosty Ria de Janeiro. Trochu k zamyšlení, hodně akce, po závěrečných titulcích dobrý pocit. Dvojka, ta byla hořká jak pelyněk a velice depresivní. Nascimento tak dlouho sloužil společnosti a se svými Lebkami střílel mezi chatrčemi ve slumech drogové dealery jako králíky, až pochopil, že jenom nahrával chobotnici politiků a zkorumpovaných policajtů. Vážně jsem rád, že žiju v Čechách, kde chcípnul pes. Za dvacet let pouze jeden dobře trefený kmotr Mrázek (omluva za cynismus) plus jeden mafián se žralokem v akváriu, t.č. pracovně v JAR. Jinak ticho po pěšině... i v tunelu (Blanka). Novináři u nás beze stopy nemizí, slumy tu nemáme, jen Chanov, ale ten je proti nim mateřská školka, a drogy se u nás sice prodávají, ale tak nějak civilizovaněji než v Riu, že. A za instalaci kabelovky se u nás platí normálním firmám a ne nějakým milicím a zkorumpovaným policajtů. Jak říkám, chcípl u nás (korupční a zločinecký) pes. Ale i tak, plukovník Nascimento do české vlády! Ministerstvo vnitra. A kapitán Matias? Ten se mohl hodit za šéfa URNA. Škoda ho... (15.01.2014)