Expendables: Postradatelní

Koukám, že Stallone se pokusil na stará kolena obohatit akční žánr moderní variací na Sedm statečných. Mňo, i když se ve scénáři až příliš často opakovalo jedno slovo ("bang"), musím uznat, že to nebylo špatné, tedy s přihlédnutím k faktu, že jde o Stallona v důchodcovském věku. Btw. Sly se mi v tomhle snímku docela zamlouval, byla to jedna z jeho nejlepších rolí a působil na mě docela lidsky. A to ho nemám rád. (24.03.2013)

Paradoxně to mělo být ještě o stupeň tupější a přímočařejší. Filmu vysloveně škodí snaha o sofistikovanou motivaci doživotního zabijáka, který si chce zachránit alespoň kus své prázdné duše. V Rambovi IV ji Stallone utopil v krvi a buldočím tahu na branku, tady se s ní film potýká a má problémy divákovi vysvětlit, proč jsou postavy tam, kde jsou a proč dělají to, co dělají. Chtě nechtě tak The Expendables vypadají jako nesourodé testosteronové akční skeče a slabikář "meta-filmových" hlášek (čím víc znáte mapu 80. let, tím víc si je užijete). Akce je solidně fyzická, na můj vkus ale místy zmatečná – zas ty pokusy o "greengrassovskou" kinetiku – a uspěchaná. Navíc tu chybí ten potřebný osmdesátkový drajv ve stylu švejkovského "zabili jste mi strýčka, tak tady máte přes držku". Abych se ale zbytečně nekabonil – bavil jsem se dobře, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že Stallone nepřekočil magickou čáru a nespadl do té retro řeky úplně. Občas jakoby se do ní snažil zbytečně "vkecat", když je potřeba vykopnout dveře. Proto váhám, zda tu 4. dám / nedám. (11.08.2010)

Expendables jsou 80koví v té nejvyšší možné míře, jaké lze v roce 2010 vůbec dosáhnout. Staromódní přístup, oproštěný od moderních technologií, kdy největším technickým výdobytkem jsou dálkově ovládané nálože a navrch nostalgie, ale bez okázalosti a patosu. Režisér Stallone se od 4. Ramba posunul opět o kousek dál, neuchyluje se k přehnanénu naturalismu a jeho film není tak přímočarý, aniž by ale ztratil cokoliv ze své nekompromisnosti. Dokazuje ale, že zvládá nejenom kontaktní akci, ale cizí mu nejsou ani autmobilové honičky a v momentě, kdy nastoupí bezmála půlhodinové finální akční inferno, akce přestane být jen vložkou a stane se sama hybatelem děje, nemůže být už ani nejmenších pochyb. Expendables: Postradatelní jsou nejenom jedním z nejlepších film tohoto roku a jedním z nejlepších akčních snímků posledních let. Oni jsou jedním z nejlepších akčních snímků všech dob. Ne nejlepším. Ale to je v pořádku, protože Stallone se nesnažil rouhat. Chtěl jenom splnit jeden velký sen. A to se podařilo na výbornou... (11.08.2010)

"BOYS ARE BACK. Italský hřebec Stallone si za osmdesát milionů postavil osmdesátkový Jurský park, v němž se mu prohání přeživší dinosauři akčního žánru a několik moderních genetických mutací typu Statham. Jako zábavní park odkazů, hlášek, all-star team chemie a oldschoolové nostalgie funguje na jedničku. Vrcholem je jednoznačně konverzační scéna v kostele, kde na sebe nezapomenutelně narazí Arnie, Sly a Bruce. Ano, Expendables jsou "over the top", akční scény jsou občas natočeny ve style rychle, zběsile a zmateně, ale díky přiznané hravosti a utahování si z legendárních rolí, žánrových pravidel, nabytých let a kilogramů působí Expendables jako parta starých pardálů, kteří si zase chtějí hrát na vojáky. Výsledek působí jako vtipný crossover mezi Dannyho parťáky a Komandem. A je to funus akčního žánru s účastí zesnulých a se vší parádou, protože zatímco sólovku už by nikdo z nich neutáhl, jako tým jsou stále ještě Nepostradatelní." (12.08.2010)

Asi nejsem cílovka. Ty vysvalené, propocené, občas poněkud jednodušší či rovnou úplně vypatlané machistické kreatury jsem vždycky nesnášel a v Expendables bohužel jiní hrdinové nevystupují. Stalloneho partička, které v žilách proudí víc testosteronu a rozpuštěných steroidů než krve, mi nijak neimponuje, nebavím se nad ní a u její mise ani nedokážu vypnout mozek. Maximálně postradatelná a maximálně pronuděná záležitost. 50% za letadlo. (18.09.2010)