Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Má pláž Copacabanu, má školy samby, má proslulou sochu Krista Spasitele, spoustu vrtících se zadečků i vyhřátý oceán. Ovšem také obří chudobu, značně prohnilý systém, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. Do řady míst není radno nejen po setmění chodit. Speciální jednotka BOPE, která pomáhá zabraňovat šíření chaosu a vlnám násilí, stále funguje a aktuálně dost nevybíravě potlačila vězeňskou vzpouru. A hlavně před zraky humanitárního aktivisty, který si to rozhodně nenechá pro sebe a hned spěchá před zvídavé kamery novinářů. Politikaření, korupce, úkladné vraždy, rádoby demokracie. Je jedno, kdo zrovna, prostě všichni si chtějí kus urvat a k vyčištění slumů od drog pořád čeká kus špinavé práce. Akce je znovu brutální a realistická, ani tohle pokračování stejně jako jednička není prvoplánový akční film. A navíc mnohem víc se do něj promítá politická linie. Poznáme víc vrstev společnosti, vnímáme víc postav, víc situací. Nutno ale připomenout, že ani jednička mě nedostávala do kolen, měla své mouchy. Stejně jako dvojka je má. (06.07.2020)

Naprostá špička ve své kategorii.! Film nejenže zůstal nadále akčním trillerem, ale dokázal nádherně a nenásilně pojmout i "lidskou stránku" korupčního problému který v Riu zasahuje od slumů do těch nejvyšších vládních sfér. Předkládá nám zcela jasně a srozumitelně problematiku "špinavých peněz" jejich koloběh,jejich moc ve společnosti a jejich vliv na celý systém. I přez místy (Dokumentární) pasáže, film neubral ze svého napětí (také díky skvělé hudbě) a provedl nás celými 2.hodinamy se zadrženým dechem. U mě v tuhle chvíly nej film roku 2011.! Jasných 100%. I přez nynějších 84%. je film stále podhodnocen.! A těm co mají v paměti i ""Elitní jednotku"" stejně jako já,a všímají si jasných souvyslostí a návazností, nezbývá říct nic jiného než Bravo.! (18.03.2011)

Jednička mně bavila svojí násilností, přímočarostí a nekompromisním, černobílém pohledu na svět, na dobro a zlo a taky na způsob, jakým lze ještě se zlem zacházet a přitom být morálně v pohodě. Dvojka dost ubrala na tempu, přidala několik scénáristických oblouků, které mi někdy přišly fajn (totálně zkorumpovaná policie jako vládce favel místo gangů) a někdy moc ne (různé ty špionážní zápletky, Nascimentův syn a jeho nový lidskoprávní otec, soudní proces..). I tak je to pořád nadprůměr, ale tedy jednička byla lepší a upřímně - místních aktuálních 83 % mi přijde přestřelených. (14.05.2011)

Druhý díl, volně navazující na ten první, zachycuje osudy Nascimenteho, velitele elitní skupiny vojenské policie, který si během několika let (chytře a jednoduše naznačeno stářím jeho syna) projde kritikou za krvavé potlačení vzpoury ve věznici, na čež zaujme "úřednické" místo u spiček policie. Zde se setkává s prohnilou smetánkou společnosti prolezlou korupcí, napojením na obchod z drogami, nájemnými vraždami a podobnou denní rutinou v Riu. Hlavní hrdina se jako patriot a neúplatný profesionál s dvacetiletou praxí nenechá zastrašit a rozjíždí koloč plný šlápnutí na kuří oka, připomínající trampoty Corrada Cattaniho. Druhý díl hodnotím lépe než ten první, protože je (otevřenou) gradací příběhu, ale je nutné dodat dvě připomínky: a) Jeden bez druhého sice fungují, ale je mnohem lepší zhlédnout je postupně, b) Dvojka daleko méně naplňuje svůj název "Elitní jednotka". Spokojenost maximální - 90%. (10.12.2012)

Překvapivý upgrade v porovnání s notně přehypovanou jedničkou. Z úvodního konfliktu, který to celé nastartuje, se sice zdá, že má BOPE ještě tragičtější pí-ár než izraelská armáda, když si ani nedokáže uhájit zásah, který byl kompletně nahraný na bezpečnostní kamery, a duchaplnost politického podtextu začíná někde na úrovni Delta Force, ale vyplatí se nesahat hned otráveně po ovladači, protože Padilha během několika dalších minut začne zprvu černobílou črtu plnit barvami a pak už je těžké z toho odtrhnout oči. Pochvalu před nastoupenou jednotkou si zaslouží i řemeslná stránka celého filmu, která tentokrát nenutí k přivírání očí, ale spíše svou suverénností a pečlivostí způsobuje uvolňování spodní čelisti. Nadbytečný ublábolený voiceover sice do extáze nikoho nepřivede, ale vyrážku jsem z něj taky nedostal. ___________ P.S: Nařčení z fašismu, militarismu a mačismu jsou dost mimo. Předně je potřeba si uvědomit, že film je vyprávěn ze subjektivního pohledu kapitána Nascimenta a nemůžeme po něm tedy žádat žádnou objektivnost, vyváženost, či snad dokonce politickou korektnost. Někdo možná přes těch pár hlášek o "levičáckých šmejdech" a "lidských právech hájících zločince" přehlédl, že výsledný obraz, který film poskytuje, je kupodivu docela komplexní a za největší šmejdy jsou v něm nakonec právě představitelé té nejen brutální, ale i sobecké a bezohledné části brazilských policejních sil. A pamatujete si, kdy naposled jste viděli film, který by takto přirozeně ignoroval jakékoli rasové stereotypy? (05.03.2011)