Vojížděči vodpadků

Mezi odpadem a peti hvezdickami byva velmi tenka hranice. Po projekci jsem nevedel, jak film uchopit a na ktery z techto protipolu se priklonit. Rozhodla vcerejsi noc, uprostred ktere jsem se probudil z hlubokeho spanku, z niceho nic si vzpomnel na toto veledilo a zacal se strasne chechtat. Kazdopadne jde o nejvetsi demenci, kterou jsem kdy na platne videl. (08.03.2013)

Fakt jako kazeta vytažená z kontejneru, taková óda na špínu, divnost a nezajímavost. Korine to prý natočil jednak z fascinace noční městskou scenérií a vzpomínek na šmíráky, jednak z jakéhosi pozastavení se nad úlohou popelnic. Tady to je prostě slepenec nijak dějově pospojitých výjevů, v nichž pár pseudo-důchodců páchá různé nepatřičnosti (třeba to symbolické ošukávání popelnic) a potká se s několika exoty. Určitou hloubku tomu neupírám, základní myšlenka mi možná také byla poodhalena, ale jinak tedy skutečně nezáživně strávených 70 minut. (13.11.2010)

Forma hladí dušu zberateľom podivných videokaziet. No nielen im. Možno sa Vám niekedy stalo, že ste videli človeka, čo revom a nadávkami účtoval s celým svetom. Ak nie, tak smradľavý a výkalmi nasatý typ zažil temer každý. A možno ste zažili niečo iné: kreatívne odchýlky na hrane. Upozorňujú na to, že v spoločnosti čosi smrdí. Tak sa na to upozorní páchnucou performanciou, primeranou zlej východiskovej situácii. Zvyčajne radikálnym a šokujúcim gestom tvorivej svojvôle. Obskakovači odpadkov pozývajú do tohto sveta. Do sveta umenia vylúčených. Sociálne, spoločensky i morálne. Výber záleží na divákovi a jeho postoji k svetu k jeho hodnotám. Inak na šukačku s odpadom bude hľadieť obdivovateľ pop kultúry, inak vládna väčšina (roky otrokom servírujúca vlastné mocenské hodnoty) a inak umelci, pankáči a tak ďalej. Obskakovači ukazujú aj to, že ich morálka nemusí byť vadná. Vadnými sú totiž často hodnoty väčšinovej spoločnosti. Hrdinovia filmu ničia, popierajú veci tvoriace podstatu 99% obdivu aj obsahu dnešnej spoločnosti. Posvätné predmety techno-otrokov (dnešnej populácie): televízne obrazovky, prehrávače hudby, rádiá, neónové trubice. Je to ústredná os toho, čo nás každodenne obklopuje, v čom sa pohybujeme, po čom túžime. Hrdinovia filmu nachádzajú humor aj v absurdnom, zlovoľnom ponižovaní, výsmechu a ubližovaní. Toto nech si preberie každý po svojom. Ako napísal užívateľ Davered: priestor pre interpretáciu je široký. Je to tvorba mentálneho okraja? Alebo rebelantské gesto rozumu voči potratovej, umelohmotnej dobe - spoločnosti odrazu? Niektoré prejavy tejto tvorby pripomínajú výčiny detí. Tie sú spontánne, tak čo? Nejde o autentický záznam. Len performancia do dôsledkov. S nasadenými maskami starcov. Najväčšie potešenie svojráznemu triu a spriazneným týpkom robia kopulačné pohyby so všetkým, čo stojí na verejných priestranstvách (stromy, lampy, kríky) no najmä s tým, čoho sa ostatní zbavili ako nepotrebného. Pretože oni sú takí istí. Starí, použití, nepotrební. Svoj k svojmu. A tak eroticky milujú to, čo väčšina, ktorá ich odhodila odhadzuje. Soundtrackom je opakovaná pieseň o troch malých diabloch spievaná aktérmi a do uší sa zarezávajúci hrdelný smiech režiséra. Poznámky: Užívateľ dr.Orlok to prirovnal k sérii Jackass. Áno Jackass po vypití mocného vývaru z koreňa durmanu a vyfajčení obrej fajky hašišu zároveň. A k otázke ancientone - aký je vzťah protagonistov k separovaniu? Z filmu nebolo zrejmé, či sa do smetiakov ejakulovalo. Pokiaľ áno a išlo o koše na bioodpad, išlo o rešpekt k separovanému zberu. Ak striekali do nádob s čistým kovovým či skleným odpadom, vytvárali by tak znečistený odpad; ak chám vyšľahli do koša s papierom, vytvoril by sa tým kompozitný zlepený materiál. V uvedených prípadoch by ich vzťah k separovaniu bol ľahostajný až negatívny. (11.12.2014)

Nihilistická / bizarní / repetitivní / občas groteskní / občas velmi znepokojující / maximálně autorská a alternativní mozaika jakýchsi záznamů mizerné kvality (VHS stylizace), která se divákovi snaží říct, že ne vše je na tomto světě dokonalé. Například lidé. ~ Skýtá poměrně široký interpretační prostor. ~ ~ per to per to per to neposer to (30.07.2013)

Stejnou měrou jakou zbožňuji Spring Breakers nenávidím Trash Humpers. Prvních pár minut se tomu člověk směje, potom se začne nudit a po půl hodině už je natolik znechucen, že to buď vypne, anebo to dokouká v naprosté apatii. Ten film se být "odpadem" cíleně snaží a bezezbytku se mu to daří, problém je v tom, že se tak stává zcela nekoukatelným. Byl bych ochoten jej akceptovat a snad ho i ocenit kdyby trval deset minut, protože zhruba tolik prostoru v něm zaujímají něčím významné scény, ale nejsem už schopen strávit jej jako svou repetivní prázdnotou ubíjející celovečerák, který mě přibližně v jednom z osmi případů pobaví nebo šokuje. Nejsem si ani jistý, na co se Korine snažil tímto filmem poukázat, ale ať už to byla chorobnost naší společnosti, anebo cokoliv jiného, učinil tak natolik neortodoxním způsobem, že se mi nepodařilo toto poselství filmu uspokojivě vstřebat, natož mu porozumět. Co ale obdivuji, je fakt, že Korine natočil bezprostředně po sobě dva po formální stránce naprosto protikladné a zároveň natolik novátorské filmy. (03.04.2013)