Invasion
Invázia
Režie:
Leslie WoodheadScénář:
David BoultonHrají:
Paul Chapman, Julian Glover, Paul Hardwick, Ray McAnally, Ewan Hooper, Hugh Morton, Jeffrey Segal, Alan Tilvern, Terence Soall, Michael Cronin, Barrie Cookson (více)Obsahy(1)
Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu". Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do období tehdy trvající normalizace. Přes své nesporné profesionální a řemeslné kvality se ovšem rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. I přesto však i samotný Alexandr Dubček potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. Scenárista David Boulton kromě Mlynářovy knihy pracoval mimo jiné i s deníky tehdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského, které využil hlavně pro vykreslení událostí po odvezení stranického vedení do Moskvy. Zajímavostí je, že se na snímku podílela jako producentka také česká novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi rozhodla po absolvování studia zůstat v Británii. Na obrazovky tehdejší Československé televize se Invaze dostala krátce po pádu komunistického režimu v srpnu roku 1990 a již tak skvělé herecké výkony v čele s Paulem Chapmanem a Julianem Gloverem byly doprovázeny výjimečným dabingem v režii Zdeňka Coufala, jenž byl vyroben ve spolupráci s pracovníky bratislavského studia. (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Film, který stál na počátku dnešní série mnoha televizních a filmových rekonstrukcí. Ty události se prolínají jedna v druhou, individuální příběhy přecházejí z filmu do filmu společně s jejich hereckými představiteli. Takto už tady Kriegla daboval Töpfer, například. Je to průkopnický počin rekonstruující vzpomínky Zdeňka Mlynáře, které vyšly pod názvem Mráz přichází z Kremlu nejprve na konci 70. let v Německu, po roce 1990 pak patřily mezi polistopadové bestsellery. Nemá smysl hledat faktografické chyby a hodnotit výběr herců, podobné detaily měli příležitost řešit tvůrci našich rekonstrukcí Musíme se dohodnout, Dubček nebo Muž, který stál v cestě. ()
Při letošním 55.výročí okupace byla po mnoha letech šance spatřit na tv obrazovkách filmové zpracování Mlynářovy slavné knihy Mráz přichází z Kremlu. Těsně po revoluci prý toto dílko několikrát vysílali, ale to mi bylo sotva tolik, abych česala vlásky barbíně a plácala bábovičky na písku. Kromě Mlynářova "mrazu" jsem přečetla ještě několik knih na toto téma, viděla jsem zpracování v Českém století či v Dubčekovi a pochopitelně vím, jak ty historické postavy vypadaly. To je si kámen úrazu tohoto filmu, ty britské tváře mi prostě nesedly. Smrkovský neměl pupek, Svoboda byl urostlý voják, Dubček, Husák a Černík vypadali rovnou úplně jinak a samotný Mlynář měl ve filmu velmi dietní charizma. Lze ocenit, že děj se knihy držel docela přesně a celkem dobře vyzněly i vyfabulované dialogy zajatých politiků. Hutná atmosféra knihy samotné však v těch 111 minutách přeci jen trochu zkrotla. Nicméně jako největší plus filmu hodnotím začátek, kde skutečný Mlynář jako totální badass s cigaretou v puse načuhuje jako divizna přes hranice z Rakouska do jemu zapovězené ČSSR. ()
No neřekl bych, že se jedná o strhující drama. Jde spíše o televizní přepis dostupných dialogů. Protože záběry z ulice uvidíme archivní a snad jen jednou nebo dvakrát se štáb vypravil mimo nějakou budovu. Takže sledujeme prakticky totéž, co o mnoho let později natočili třeba v Českém století. Leslie Woodhead je navíc čistě televizním režisérem, ačkoli zrovna na tomto díle si střihl i produkci, a ke scénáři si vybral neznámého Davida Boultona, pro něhož se jedná o dosud jediný scénář. Pravda, podoba herců se skutečností není veliká. Jednu věc ale ocenit chtě nechtě musíme. Neznám všechny filmy světa, ale skoro jistě bych řekl, že se asi jedná o jediný film v zahraniční produkci, která se zaměřuje na jakoukoli část Českých nebo Československých dějin. ()
Ačkoliv film vznikl ještě poměrně brzy po invazi, popisuje tehdejší události mnohem objektivněji než příslušná epizoda Českého století. Řada představitelů Pražského jara je překvapivě dobře ztvárněna britskými herci, i když drobné nedokonalosti by se také našly. Ovšem na rozdíl od dnešního českého mainstreamu tvůrci snímku evidentně netrpěli ideologickou předpojatostí vůči "osmašedesátníkům" a proto má tento britský film mnohem větší vypovídací hodnotu než zmíněná epizoda českého TV seriálu. ()
Okrem začiatku ide o film založený čisto na politických diskusiách, avšak klobúk dole, ako to je natočené cudzincami a v tak dávnom roku. Akoby tam boli na mieste a presne vedeli, ako to bolo, hoci samozrejme čerpali od istého zdroja. No každopádne aj herecky vynikajúco zvládnuté a ešte viac chválim, hoci to s kvalitou filmu priamo nesúvisí, vynikajúci česko-slovenský dabing, kde hlavne Biľak bol perfektný s tým zaostalým, tupým prízvukom. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (4)
- Scenárista David Boulton trval na tom, že dramatizovaný dokument Invaze je žurnalistika, nikoliv fikce. Nicméně Britská akademie filmového a televizního umění označila snímek za hru. Boulton se proti tomu ostře ohradil v britském tisku, když odmítl označení dramatik. (Komiks)
- Na snímku se podílela jako producentka také česká investigativní novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi vojsk Varšavského paktu rozhodla po absolvování studia zůstat ve Velké Británii. (Komiks)
- Alexander Dubček zhlédl snímek údajně až po sametové revoluci, přičemž potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. V únoru 1990 se pak v pořadu britské televize ITV World in Action (od r. 1963) také osobně setkal s Julianem Gloverem, který jej ve dramatizaci ztvárnil. (Komiks)
Reklama