Ostrovy uprostřed proudu

Já mám podobný problém jako někdo tady pode mnou. Nevidím zásadní chyby tohoto filmu, přesto mě snímek nezaujal natolik, abych dával vyšší hodnocení. Tedy kromě krásného prostředí. A pak samozřejmě složité vztahy mezi otcem a syny, které se postupně krystalizují. Vše navíc podtrhuje počínající válka. Nalezené mrtvoly, strach o vlastní dítě, který dovedou pochopit jen rodiče, jakým jsem i já nyní, ač válku jsme nezažili a i tak se do pocitů lidí, kteří ano, složitě vžíváme. Tím spíš do hrůzy, s jakou se dovídají o smrti syna. Dokud ale hrdinové nevyplují na otevřené moře, pořád mám pocit, že je od nich válka nesmírně daleko, ačkoli na obzoru pozorují hořící lodě. Je to zkrátka film o všech bolestech našich duší, kterým navíc společenská a politická situace nepřidává. Skutečné drama pak začne v podstatě ve druhé polovině, kdy postavy unikají hlídkám a dochází k několika přestřelkám. Už to bylo zmíněno, tak ještě jednou - film nemá chyby a jsem si jist, že jeho vysoké hodnocení je po zásluze. Knihu jsem nečetl a právě proto, nebo možná přesto, mě snímek nezaujal více než na kvalitní tři hvězdy. (20.04.2018)

Ostrovy v prúde prečítané nemám (ale schwejkov komentár navnadil), takže nie som zaťažený pre film nevyhnutne nepriaznivým porovnávaním. Thomasa Hudsona som chápal ako spisovateľove alter ego, sympaťák C. Scott ho ako takého zahral dobre, tým pádom mi neprišiel charakterovo nepostačujúci. Násoska Eddy je v najsympatickejšom výkone Davida Hemmingsa neodolateľný, a nechýbajú ani silné scény, ako je napríklad lov mečúňa, ale hlavne potom návšteva bývalej manželky, teda moment, kedy Hudson pochopí hlavný účel tejto jej návštevy. To zamrazilo do morku kostí. Suma sumárum výdatná porcia neokázalej ale poctivej, sústredenej filmárčiny. Bohate stačí. (14.11.2017)

Trvalo mi několik let, než jsem sehnal DVD mojí nejoblíbenější knížky a (dost možná nejlepšího románu všech dob!) přehlíženého díla Ernesta Hemingewaye - a moc jsem se na něj těšil. Přitom jsem byl od počátku smířený s tím, že některé prvky románu nelze převést do filmové řeči... Přitom první dvě části mě nezklamaly - prázdniny se syny byly zfilmovány velmi dobře, totéž platí o části druhé, kdy hlavní hrdina zažívá rozhovor s první ženou. Ačkoli jde druhá část proti duchu románu, velmi se mi rozhovor bývalých manželů líbil - bylo na něm znát něco ze scénáristovy životní protřelosti. Třetí část byla (spolu se závěrem části druhé) totální zklamání a posunula film o třídu níže. Místo pátrání po ztroskotalé německé ponorce (jak je tomu v knize) se Thomas Hudson pokouší propašovat uprchlíky na Kubu - tím se film zbytečně ochudil o nejnapínavější a nejlepší část příběhu. Nezachrání to ani skvělá kamera a fantaastické prostředí karibských ostrovních mokřad. Nezachrání. Bohužel - jsem zklamán nedostatečnou prokresleností psychologie postav a celkovým vývojem příběhu. Dalo se to natočit daleko lépe - a našlápnuto měl film skutečně slušně - nebýt poslední třetiny... A dovolím si dvě poznámky: 1) Proč hrál Thomase Hudsona George C. Scott? Já si ho vždycky představoval jako vysokého, hubeného a tmavovlasého pětačtyřicátníka... A nejsem sám. Proč ho tedy hraje Hemingwayův dvojník s pupkem? a 2) Kde je dvojité Daiquiri frappé bez cukru??? Když původní román vyždímáme, dostaneme přibližně dva hektolitry tohoto drinku, který hojně propaguje hlavní hrdina... Kde je???!!! Místo toho všichni pijí pivo... Konečný verdikt - 3 hvězdičky - a to s oběma očima zavřenýma. Přečtěte si knížku - je fantastická! (30.04.2011)

Franklin Schaffner je veľmi schopný režisér, ale z tejto látky sa viac vytrieskať asi nedalo. Typický pomalo plynúci Hemingway, ktorý stavia na atmosféru a zasadenie, silnejšie či dramatickejšie momenty však absentujú. Plus do toho spomienkové obzretia sa, ktoré ešte viac spomaľujú tempo. Ani snový záver mi príliš neulahodil. Hore to ťahá hlavne duo hercov Scott, na ktorého sa dá vždy spoľahnúť, a Hemmings, ktorého postava je asi najsympatickejšia. Druhým kladom je pekné ostrovno-morské prostredie, z ktorého vznikajú krásne zábery. (11.04.2020)

Druhé zhlédnutí si pro jistotu odpustím; obávám se, že vcelku kladný dojem by napodruhé neobstál. Vizuálně nádherné, škoda jen, že postupem času příběh poněkud ztrácí dech. Tempo nastavené dokonalou první a slušnou druhou částí je rozmělněno v závěrečné části, která je nejslabším článkem celého filmu (ani Scottovi jsem zde jeho výkon neuvěřila absolutně, na můj vkus silně přehrával). V komentářích už je zmíněna nedostatečná prokreslenost postav, která je zapříčiněna právě nevhodným rozkouskováním děje do kapitol - charaktery zůstávají ploché a vzdálené a já jako divák lhostejná. Omezená stopáž filmu škodí, podle mě by mu slušel spíš formát minisérie. No ale přes všechnu kritiku: opravdu hezky se na to dívá. Poznámka na okraj: stejně jako záhy po svém vzniku zmizel film v propadlišti dějin, zapadl i Goldsmithův vynikající soundtrack (nesehnatelný až do druhé poloviny 80. let, kdy byl znovu nahrán u příležitosti další spolupráce tandemu Schaffner-Goldsmith na filmu Lionheart)...on sám ho označuje za nejlepší, jaký kdy napsal; to nemůžu posoudit, ale zaujalo mě, že Goldsmithova hudba je zde neobvykle "nenápadná"; jeho doprovod je většinou v dobrém smyslu slova "okatý" až do té míry, že nemilosrdně ukradne mou pozornost...zde ale zapadl jak ulitý a s příběhem dokonale souzní. (17.04.2012)