Cukrárna

Včera a předevčírem jsem shlédla celý seriál. Komentář jsem chtěla napsat už včera abych ho nechala uležet, ale nic se nezměnilo. Seriál nudný, Histerická Žílková pořád ječí nebo brečí, Hrušinský se chová jako nudný patron, děti, hlavně dcera neuvěřitelní spratci, a 3 důchodkyně, které řeší jednu blbost za druhou. Dolanský, kterému se až do 8.dílu nechce nic dělat, protivná Stašová, seladon Přeučil no nuda k zbláznění. Korunu tomu dodala Čvančarová, která toužila po Hrušinském. Nevím, zda si režisér myslel, že když vybere známé herce, tak tomu dodá na výši, opak je ale pravdou. Člověk neví, zda má brečet nebo se smát. Od Dušana Kleina jsem čekala více. Jen o 1 více proto, že to nemohu hodit na stejnou výši jako například stupidní seriály jako je Ulice a VKV či Ordinace v Růžové zahradě. Na tenhle seriál se už víckrát nepodívám. (18.01.2014)

Prozatím 3*. Cukrárna se tváří dosti komediálně, jsem zvědavý, co z toho vyleze v dalších dílech. Od Jana Míky jsem možná očekával víc, ale po prvním díle je brzy na závěry. Doplnění komentáře: Přiznám se, že jsem vydržel a sleduji poctivě každý díl..a bavím se! Po Ranči u Zelené sedmy je tu opět pocitvý seriálek, u nějž lze krásně vypnout, bavit se naivitou některých vtipů a kochat se přirozeností, kterou většina nových seriálů (VKV, Pojišťovna, Cesty domů,...) postrádá (např. v kolika seriálech vidíte herce se po příchodu domů přezouvat? Myslím, že stále je to v českých domácnostech běžné, ale z většiny seriálů se to vytratilo). Ústřední zápletky (láska dcery, hádky s rodiči,...) nevyznívají trapně a vykonstruovaně, myslím, že takto to opravdu v životě bývá...Jak jsem již napsal, bavím se, tudíž zvedám hodnocení o jednu hvězdičku. 4*. (09.11.2010)

I přes neslavné hodnocení a v celku negativní ohlasy, já za sebe mohu říct, děkuji, přesně to je to, co tu už dlouho chybělo. Uplně normální, pohodový seriál, který je takový rize český a tím pádem i hezký. Řeší se zde běžné životní problémy, které se vesměs vždy řeší zcela obyčejně. Mám pocit, že přesně tak to pan Klein chtěl natočit a přesně tak to i dopadlo a já jsem za to ráda. Bavila jsem se a s nadšením čekala na další díl a ráda se na ně koukám i nadále....neboť život je přeci hořkoslaně cukrový...:-) (28.11.2011)

O tuhle upocenou pseudonormalizační vopičárnu jsem omylem zavadil hned třikrát. Proto si dovoluji tvrdit, že jsem viděl opravdu d-o-s-t na to, abych se celý slavný Cukrárně vyhejbal hodně širokým obloukem. Kdybych měl tenhle seriál přirovnat k nějaké té pokroutce, byla by to nejspíš zmrzlina. Tedy "zmrzlina"... Spíš rozbředlá, hnusná vodová kejda bez chuti, co se vám při konzumaci rozteče po kornoutě, umatlá prsty a zakydá předloktí. Zpočátku jsem se s tím trochu pral, nevěděl odkud to celé nakousnout a nakonec rezignovaně konstatuju, že tenhle produkt byl stvořen pro nejbližší odpaďák. Nebudu se tu rochnit v povrchním, plytkém a zcela nevtipném scénáři. Ani nebudu ventilovat pocit, že Dušan "Velká Fajfka" už je taky tragicky za zenitem, neboť autorsky zkysnul někdy v devadesátých letech. Scénářů o ničem a úděsných režisérů mají české seriály dvanáct do tuctu. Co ale Cukrárnu definitivně potápí, jsou imho herci. Titul zasloužilá rachomejtle televizní zábavy již tradičně náleží neherečce Žilkové, které v jejím neumětelství zdatně sekunduje milostpán Hrušínskej. A to prosím pěkně v účesu, za který by se nemusela styděť ani ta nejmentolovější mentoska, a s panděrem třikrát větším než Steven Seagal, si mladej Hrůša furtevá hraje na sexy svůdníka. Následuje celá plejáda seriálových otlemených ksichtů a těch pár dobrých herců na chvostu hereckého pole (Honza Dolanský například) nedostalo prostor cokoli předvést. Jedinou chvíli prchavého štěstí jsem zažil při pohledu na Čvančarovic žábu a její dvě mohutná obluzovadla poskakující ve spodním prádle. Jenže jedny rozhoupaný špumprnágle ...to je na třináctidílnej seriál zatraceně málo. (14.01.2011)

Cukrárna chutnala trochu hořce a já hořké čokolády moc nemusím. Celý projekt spíše vypadá, jako práce na zadání a úkol pro Jana Míku na vyplnění prostoru. Nebylo by to poprvé. Druhým adeptem na něco podobného je dle mého Šípková růženka, mimochodem taky s Veronikou Žilkovou. Malé bolestné v podobě šlehačky beru paní Plecitou a Lubu Skořepovou, protože Náměstíčko jsem měl rád. V prvních dílech to tak sice nevypadá, ale postupně dochází k neskutečnému natahování děje, aby to vyšlo alespoň na těch více dílů. A na konci to už tahá za oči, jak se to celé táhne. Dramaturgicky je seriál poněkud slabší, ale je na tom vidět typická práce pana Kleina. Nebýt pana Postráneckého, asi by o zábavu byla nouze. Z dob minulých pak působí úvodní grafika s titulky. Seriál se dá zhodnotit slovy úvodní písně - je hořkoslaně cukrový. Z průměru rozhodně nevybočuje. (30.07.2019)