Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volný remake staršího ruského filmu podle Gogolovy povídky "Vij", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí městečka Castle - Ville. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, který na cestě za reportáží o tajemném místě narazí na půvabnou dívku. Jejím cílem je mladého muže zničit a před svou podivnou smrtí, do níž je Berghof zapleten, vyjádří své poslední přání. Krasavice žádá, aby za její duši konal po tři noci u její rakve pobožnosti kněz, který má právě přijet do městečka. (Mariin)

(více)

Recenze (18)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Vcelku chápu poměrně nízké hodnocení většiny uživatelů. Vij byl převeden na plátno několikrát, mně osobně se samozřejmě nejvíce líbí italská volná adaptace od Bavy. Rovněž sovětský film ze 60.let (1967) se vydařil. Problém Vedmy je v tom, že tři noci v kostele jsou poměrně ubíjející, respektive čekání na ně. Kdo zná předlohu, může propadnout až zoufalství při nekonečném čekání na závěr. Moderní vizuál (trochu nechápu stížnosti; měl by být jako ze sovětských filmů před 30 lety?) využívá optických hrátek - rybího oka - (ve kterých si tak liboval např. J.Herz v Morgianě) i postupů užívaných ve videoklipech. Není pak divu, že ve spojení s hudbou a létající čarodějnicí u stropu kostela máte pocit, že sledujete video nějaké pagan či symphonic metal kapely... (Inkubus Sukkubus, Within Temptation, Nightwish, Xandria a řada dalších). Místo vodky skotská whisky, místo kočáru s koňmi pěkný bourák. Ponuré obrázky lesů, hřbitova, kostela, měsíce nořícího se do mraků a vše objímající, pohlcující a zakrývající mlhy jakoby vypadly ze všech těch Van Helsingů, Underworldů a Vlkodlaků (což jsem radostně uvítal). Minusem je chybějící strašení. Kde je pekelná hrůza dohánějící diváky k mdlobám? Není. Škoda. A samozřejmě nechybí častý mýtus se šedivějícími vlasy. Vyrostlé vlasy prostě nezešediví ani nezbělají, ať se čehokoliv děsíte sebevíc. Konec jsem čekal jiný, jelikož hlavní postava má být ztrestána! Dobře, je otevřený, ale... Pěkné obrázky, slušivá hudba, několik hezkých scén...u mě za 3,5*. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Nie je to tak rozprávkovo poňaté, ako “Zakázaná ríša”, no aj toto “Vij” v rámci nejakého postupného kopírovania poviedky od Gogoľa, spĺňa aspoň ako takú, ľahko priemernú kvalitu spracovania. Vystrašený na smrť určite nikto nebude (asi), no starý kostol je vždy výborným miestom pre hororový námet, akurát strašná škoda, že tých prvkov v rámci žánru, je akosi pomenej. No a teraz môžem skočiť na klasiku zo 67’. Strašne som zvedavý, aké to bude .. ()

Reklama

hladass 

všechny recenze uživatele

Remake naprosto parádního Viy, který s původním kouskem nemá nic moc společného... Ano, je tady čarodějnice, tři noci mší, věčné (nepovedené) pokusy o útěk z vesničky, ale to je asi tak vše... Ta tam je skvělá hororovo-pohádková atmosféra, roztomilé (někdy až úsměvné) přehrávaní herců, výborná hudba... Vedma je obyčejná duchařina, snažící se rovnat americkým filmům a zcela zapomínající na specifika ruské kultury... A to je škoda... ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Tohle ztvárnění Gogolovy povídky Viy mi moc nesedlo. Problém je asi v tom, že jsem povídku nečetl a proto se upínám k filmu z roku 1967. Ve srovnání s ním " Vedma " prohrává na plné čáře. Novinář je nesympatickej, ostatně jako všechny postavy v tomhle filmu. Hudba byla místy ucházející, podobně to bylo s kamerou. Přesto film nedokáže vyvolat velké napětí natož nějakou mrazivou atmosféru. Ani třetí noc nedokáže napravit reputaci předchozího dění. Ještě bych chtěl opravit, že film nemá zde uváděných 79 minut, ale stopáž je 97 minut. Zdřejmě jde o prohození čísel :) ()

Galerie (34)

Zajímavosti (5)

  • Hlavní roli měl ztvárnit Dmitrij Djužev, kvůli špatné angličtině se však nakonec projektu neúčastnil. (Dlee)
  • Přestože jde o ruský film, celý byl natočen v anglickém znění. Teprve po promítání v kinech byl film nadabován do ruského jazyka. (Dlee)
  • Film byl natočen podle povídky N. V. Gogolja "Viy" z roku 1835. (Dlee)

Reklama

Reklama