Kluci jsou zpět

Musím říct, že toto drama zahřálo. Slušný děj a situace, kdy se rodina musí vypořádat ze smrtí manželky a maminky. Je sakra težké se s tím vyrovnat a dál žít. Nechtěl bych být v kůži manžela a tatínka. Najednou se musí vyrovnávat nejen sám ze sebou, ale i se svým klukem, který to navíc taky dává najevo a to už je doslova k zbláznění. Jen se zkuste do takové role vžít.. Tetnto snímek je založen na pravdivé události a já jen doplním, važme si, že jsme zdraví a také že je zdravá naše rodina či blízcí a že je máme!! 70% (24.02.2012)

Největším plusem na tomto snímku je v mých očích hudba. Ona si nesnaží hrát na to, že je dobrá, ona jednoduše JE dobrá. Další věcí, které si člověk nemůže nevšimnout, jsou krásné exteriéry. A za zmínku mi stojí i tradičně skvěle hrající Clive Owen. Určitě někoho může odradit rozvláčné tempo, které bylo už tak na hraně mého vkusu. Ovšem co bych viděl jako zásadní otázku vzhledem k hodnocení, je: věřím, že se tento příběh může odehrát ve skutečnosti? Za sebe odpovídám ano. 70 % Oblíbená část- dialog se ženou při balení šatů (30.03.2011)

V poslední době jsme byli zvyklí vídávat Clive Owena v akčnějších věcech, přesto musím uznat že mu role ovdovělého muže slušela. Nic na tom nezměnil ani fakt že jeho syn je totální rozmazlenec, kterému je dovoleno vše co si umane. Nejsem ovšem specialista na výchovu dětí, takže těžko posuzovat. Film mi místy připomněl atmosféru některých Hallströmových filmů. Prostě čas plyne a plyne a .... (18.11.2010)

Cliva Owena mám rád a tady hrál dobře, ale je to jen průměrné komorní drama, které mě v žádném okamžiku nenadchlo a v několika dokonce nudilo. Navíc chování pubertálních dětí mě v každém filmu opravdu irituje, neboť je to vždy značně přehrávané - teda aspoň já, když jsem byl v pubertě, tak bych si toto opravdu nemohl dovolit. (02.12.2010)

Scott Hicks poprvé od Záře kápnul na scénář, se kterým si věděl rady. Na první pohled to vypadá jako běžné melodrama, ale když začnete trochu přemýšlet, třeba dojdete k závěru, že až tak běžné nebylo. Překvapivě málo klišé, skoro žádné přílišné tlačení na emocionální pilu, vážně nemám problém uvěřit, že se to nějak takhle stalo. Celý film prakticky stojí na Clivu Owenovi a dvou malých klucích. A samozřejmě tomu hodně napomáhá perfektní práce kameramana i parádní hudební soundtrack. (20.09.2010)