Režie:
Scott HicksScénář:
Allan CubittKamera:
Greig FraserHudba:
Hal LindesHrají:
Clive Owen, Emma Booth, Laura Fraser, George MacKay, Nicholas McAnulty, Julia Blake, Chris Haywood, Erik Thomson, Natasha Little, Nakia Pires, Emma Lung (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dospívání může být dobrodružstvím na celý život. Joe (Clive Owen) pracuje jako sportovní novinář a se svou ženou Katy a malým synem Artiem tvoří očividně harmonickou rodinu. Až do okamžiku, kdy Katy náhle zemře na rakovinu. Film pojednává nejen o tom, jak se oba se ztrátou milované manželky a matky vyrovnávají, ale i o Joeově vžití se do role samostatného rodiče a přijetí odpovědnosti návratu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Největším plusem na tomto snímku je v mých očích hudba. Ona si nesnaží hrát na to, že je dobrá, ona jednoduše JE dobrá. Další věcí, které si člověk nemůže nevšimnout, jsou krásné exteriéry. A za zmínku mi stojí i tradičně skvěle hrající Clive Owen. Určitě někoho může odradit rozvláčné tempo, které bylo už tak na hraně mého vkusu. Ovšem co bych viděl jako zásadní otázku vzhledem k hodnocení, je: věřím, že se tento příběh může odehrát ve skutečnosti? Za sebe odpovídám ano. 70 % Oblíbená část- dialog se ženou při balení šatů ()
Zas taková natahovaná ubulená kaše, kdy se hlavní hrdina vyrovnává s tragickou ztrátou milované ženy. OK, je to tragédie, ale zobrazeno způsobem, který jsme mohli vidět ve stovkách filmů před tím - dlouhé mlčenlivé záběry, tklivá hudba, sem tam nějaký brekot v ústraní. ____ Trochu se to nakoplo, když hlavní hrdina - mimochodem, dost sobecký parchant - hledá cestu ke staršímu synovi, kterého v dětství opustil. Tohle bylo aspoň dějové osvěžení. Ale pak se to zas vrátilo do sentimentu. ___ Při váhání mezi dvěma nebo třemi hvězdičkami převážil ke slabšímu počtu hlavně začátek filmu, který byl trestuhodně nenápaditý a taky strašné plýtvání jídlem - kuře vyhozené do koše jen proto, že ho rozmrazovali ve vaně? Hrát tenis s citrony?! Hnus! Děti z Indie by byly pohoršené a já jsem taky. /5. 10. 13./ ()
Cliva Owena mám rád a tady hrál dobře, ale je to jen průměrné komorní drama, které mě v žádném okamžiku nenadchlo a v několika dokonce nudilo. Navíc chování pubertálních dětí mě v každém filmu opravdu irituje, neboť je to vždy značně přehrávané - teda aspoň já, když jsem byl v pubertě, tak bych si toto opravdu nemohl dovolit. ()
21.2.2010 ~ Představte si šťastnou australskou rodinku. Ona starající se matka, on sportovní reportér a jejich malý syn. Domeček na odlehlém idylickém australském místečku, všichni se mají rádi, všechno je perfektní až do chvíle... ~ ...kdy zasáhne svině život a najednou zůstávají jen on a jeho syn. Příběh otce a jeho, sic očekávané, leč ne zcela zvládané role. Roli právě otce. Toho, kdo obstarává domácnost, kdo se stará, kdo je ve skutečnosti hlavou rozbité rodiny. A jak pomoci malému pochopit, že se maminka nevrátí, když jeho samotného to vykolejilo. ~ A aby toho nebylo málo, bývalka mu na krk hodí jeho prvního syna. Syna, kterého s matkou opustil právě kvůli té, která najednou není a schází. Anglánek v Austrálii se svým novým mladším bratříčkem a nedobrovolně teprve nyní "novopečeným" otcem. ~ K tomuhle filmu mě dovedl jeho soundtrack. A jsem tomu rád. Výborný film v pěkném prostředí, i když z té Austrálie tu moc ukázáno není - protože to není pro děj podstatné - a s příběhem, který dává smysl. A kupodivu i s Clivem. Tomu jsem jeho roli dokonce i více méně věřil, což, vzhledem k mému vztahu k tomuto herci, považuji za velký pokrok (ještě z něj něco bude :D ). ~ Velké plus za hudbu, velké plus za absenci očekávaného happy-happy endu - ne, tohle spoiler vážně není. Ovšem i tak je "v košíku" plno dramatičtějších dramat, tohle australsky-komorní nebylo vůbec špatné, tři hvězdičky si to rozhodně zaslouží, čtvrtou dám za hudbu Hala Lindese. ()
9.2. 2010 - klasický příběh s klasickou kamerou a sklasickým uchopením. Herec Clive Owen si zase po delší době pořádně zahrál a hrál perfektně. Po smrti Joeiho ženy to bylo opravdu zajímavé a Joe to s odstupem času pochopitelně přestal s takovým tím rodičovským režimem a Artim si začal dělat, co chce. V žádném jiném filmu až na Satan přichází jsem neviděl tak zlou tvář jako měl Artim v autě, kdy ho chtěl otec vzít někam na výlet. Příběh mě občas udivoval a občas jsem se trochu nudil. Ke konci to dopadlo, jak mělo a já jsem uspokojen na čtyři hvězdy. ()
Galerie (101)
Photo © Miramax Films
Reklama