Kluci jsou zpět

Ohromující film s vynikající pointou a krásným příběhem. Vážně mě hodně zaujal a ještě více tím, že je podle skutečné události a to je také vidět, jelikož je vážně "ze života". Clive Owen je skvělý a dokáže se vžít do své role. Musí být rozhodně těžké to, co zde prožívá on a neřekla bych, že to zvládne každý chlap. Jediný kdo mě štval byl malý Artie - více rozmazlené a oprsklé dítě sem ještě nezažila. Vážně skvělý snímek, který nenudí, krásně odsýpá a dokáže zaujmout. (13.04.2012)

Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Bože, to zas byl film o hovnu. K zalknutí nudný, zbytečný a protivně melodramatický. A Clive Owen vypadá, jako kdybyste spojili Jaka Gyllenhaala a Mela Gibsona, což mě permanentně iritovalo. Za sebe říkám NE téhle ufňukané filmařině, která nám vítězoslavně sděluje všechny ty banální pravdy o životě stylem, která nemá daleko k německým romantickým seriálům z 90. let, typu Doktor z hor. Dvě hvězdy za hezkou kameru i hudbu. (27.10.2012)

Po dlhej dobe film, kde ma Clive Owen neiritoval. Plynulo to krasne rychlo, ziadne hluche miesta a obcas som mala pocit, ze by to snad ani sam zivot lepsie nenapisal. Po tragickej udalosti sa otec rodiny rozhodne venovat svojmu mladsiemu synovi tak, aby stratu matky pocitil co najmenej. Do toho ho vsak zacnu strasit hriechy minulosti, ako casto nebol doma, plus sa mu ohlasi syn z Anglicka, ze by chcel prist na navstevu. Zrazu sa musi vysporiadavat s vlastnym smutkom, smutkom syna, zvladanim dvoch synov a do toho narocna praca a komplikovany vztah zo svokrovcami. Naozaj krasny film, ktory ma velmi potesil, pretoze o tomto je zivot. Pokus, omyl, pokus, omyl. Plus moja nadherna Australia, co viac dodat :) (09.01.2010)

Když máte ve svém filmu Clivea Owena, můžete si dovolit mít na něj vysoké nároky, protože on to zkrátka zvládne. Univerzální herec, který dokáže být stejně přesvědčivý jak v rolích nekompromisních zabijáků, tak v rolích obyčejných můžů, kteří se ocitají na křižovatkách života. A i tentokrát to všechno padá a stojí právě s ním. Joe přichází o milovanou ženu a musí se naučit s tím žít. Obyčejný lidský příběh, nic nového pod sluncem. Další z řady filmů o tom, jak je těžké se vyrovnat s osudovou ztrátou a jak je těžké si uvědomit, že na tomto nespravedlivém světě nejsme sami, ale jsou tu i lidé, kteří na nás (a my na ně) spoléhají. A že nikdy se s pocitem ztráty nedokážete vyrovnat, pouze jej (společně s časem) odsunout do pozadí. Prostě žít dál, protože žít dál za to stojí, i když je to někdy zatracená bolest. Protože o tom to je. Že někdy jste nahoře a někdy dole. Hicks vždycky umně dokázal probudit v člověku emoce, ať už pouhým podbarvením záběru, či vhodně zvolenou hudbou. Je to jeden z mála režisérů, na které se v upřímnosti zážitků, jež chce sdělit, můžete spolehnout. Proto nás nečeká povinná romance rovnající se novému začátku (režisér se jí povedeně vyhnul), ani citové vydírání (tady to je ovšem na každém, jaký pohled si zvolí). Je to pouhý příběh o naději, s jedním výborným hercem a zkušeným režisérem. Málo? Možná ... jenomže i ty obyčejné příběhy je třeba vyprávět ... (07.02.2010)

9.2. 2010 - klasický příběh s klasickou kamerou a sklasickým uchopením. Herec Clive Owen si zase po delší době pořádně zahrál a hrál perfektně. Po smrti Joeiho ženy to bylo opravdu zajímavé a Joe to s odstupem času pochopitelně přestal s takovým tím rodičovským režimem a Artim si začal dělat, co chce. V žádném jiném filmu až na Satan přichází jsem neviděl tak zlou tvář jako měl Artim v autě, kdy ho chtěl otec vzít někam na výlet. Příběh mě občas udivoval a občas jsem se trochu nudil. Ke konci to dopadlo, jak mělo a já jsem uspokojen na čtyři hvězdy. (09.02.2010)