DonT Stop

Don't Stop sází hlavně na originalitu prostředí a ve finále se mu to celkem daří. Určitě se tím dost zužuje publikum, ale holt není každý film pro všechny. Za sebe můžu říct, že jsem se bavil, a přes počáteční obavu, jak zvládne Patrik Děrgel roli pankáče, to bez problémů ustál. I tak ho ale bohužel zbytek kapely zastínil. (28.12.2013)

Tento film nemá s punkom spoločný ani jeden chlp. Aj keď sa snažím pestovať si citlivosť voči akémukoľvek audiovizuálnemu výtvoru a nahliadať ho bez predsudkov, nenachádzam na tomto diele nič, čo by si zaslúžilo aspoň jednu hviezdičku. Urobiť aj z punkovej subkultúry bezzubý a maximalne nudný ostalgy film sa môže podariť asi len v našich končinách. Skutočne vyzerali za komunistov punkáči ako hipsterskí digheadi? Akú strašnú nudu musí prežívať režisér teraz, keď už jeho mladosť bola taká nehorázna nuda. Punk sa tu zredukoval na kopanie do škodovky a vyhrážanie smrťou dôchodcovi. A chudák Štrébl (inak výborný herec zaniknuvšieho Divadla Komedie) tu musí hrať schématickú rolu otca (takú nedostal ani Jiří Krampol v normalizačnom opuse Atomová katedrála). Ostatne ani jedna postava v tomto filme nie je neschématická. Ďalší patologický jav, ktorý možno sledovať na tomto počine, je obsadzovanie obľúbených smiešnych ksichtov do marginálnych nehereckých rolí (Marek Taclík, Leoš Noha). Rovnako sú uplne mimo aj grafické popisky, ktoré sú nielen esteticky škaredé, zvukovo nevydesignované ale hlavne hovoria úplne zbytočné radobyvtipné informácie. Všetko korunuje záverečný lynč hasičov ako z béčkového hororu. Hihňajúci sa recidivista pripomína svojou pitvornosťou postavy z Troškových filmov.......................Odpad! (01.09.2012)

Společně s Michael's Uncle chci zvolat, že tento počin je "Zatracenej a zkurvenej" (jedná se o název písně z alba "Svině!", nikoliv nemístnou invektivu). Jenže pak si vzpomenu jaké množství dementních filmů jest svými tvůrci vydáváno za kvalitní zábavu, ba dokonce umění. Tudíž si sice zplna hrdla zařvu, ale přihodím jednu hvězdičku. Za snahu. V DonT Stop totiž punks nepotkáte, ovšem hujerů s čírem se zde producíruje spousta (1,5*). (07.05.2014)

Svěží přízemní výpověď normalizačních pankáčů která vám nostalgicky připomene, že ty nejlepší časy vašeho života už jsou vlastně pryč. Neokoukané obsazení, žádné zbytečné dějové nuance a kudrlinky. Rebelující roky mládí jsou ve všech dobách, a neuvědomělá bezstarostnost je zaplněna vlastními starostmi. Don't Stop tohle celkem hezky reflektuje. A lidi, co k tomu a potažmo k punkrocku mají nějaký vztah tenhle film ocení, ač smutně reflektuje životní koloběh punku u nás - je to přechodná mladická rebelie, nebo pro některé zastávka na cestě ke dnu společnosti. Tenhle kousek se může zařadit do mozaiky filmů o životě "obyčejných lidí" v socialistickém Československu. Navíc má přesah daleko za '89. Přeci jen ústřední motiv je zde mládí, vymanění se a punk, a ten se nese dál. Dle mého jde o nedoceněný povedený kousek a pokud vám ještě brnkne na nostalgickou notu, tak není nad čím přemýšlet. Prostě ho pusťte a... don't stop. (22.10.2013)

Očekával jsem něco ve stylu vyprávění Petra Hoška, který v knize Eduarda Svítivého Punk Not Dead celkem věrně popsal, jak v Čechách punk fungoval za bolševika. Jenže bohužel. Pokud nepočítáme fakt, že se nedaly sehnat desky, placky či kazety, neměl film s totalitou prakticky nic společného. Ta všobecná buzerace tu zkrátka nebyla a proto ono rádoby rebelství hlavních hrdinů vyznívalo do ztracena. Do toho všeho byl namontován příběh o klukovi, který se asi snaží najít sám sebe, nebo co, a nějak mu to nejde. A aby toho nebylo málo, tak je film postavený na Patriku Děrgelovi, který je zoufale špatný a nedá se mu věřit jediné gesto. Slušná muzika, solidní Reichl i pár známějších tváří v malých rolích, ani to všechno celkovému dojmu příliš nepomohlo. 30% (28.06.2015)