DonT Stop

Svěží přízemní výpověď normalizačních pankáčů která vám nostalgicky připomene, že ty nejlepší časy vašeho života už jsou vlastně pryč. Neokoukané obsazení, žádné zbytečné dějové nuance a kudrlinky. Rebelující roky mládí jsou ve všech dobách, a neuvědomělá bezstarostnost je zaplněna vlastními starostmi. Don't Stop tohle celkem hezky reflektuje. A lidi, co k tomu a potažmo k punkrocku mají nějaký vztah tenhle film ocení, ač smutně reflektuje životní koloběh punku u nás - je to přechodná mladická rebelie, nebo pro některé zastávka na cestě ke dnu společnosti. Tenhle kousek se může zařadit do mozaiky filmů o životě "obyčejných lidí" v socialistickém Československu. Navíc má přesah daleko za '89. Přeci jen ústřední motiv je zde mládí, vymanění se a punk, a ten se nese dál. Dle mého jde o nedoceněný povedený kousek a pokud vám ještě brnkne na nostalgickou notu, tak není nad čím přemýšlet. Prostě ho pusťte a... don't stop. (22.10.2013)

Jedním slovem fakt mazec. Bylo to ještě lepší než jsem čekala. Takových filmů je vážně málo, obzvlášť těch českých. Hudba se mi hodně líbila, i když tohle není zrovna můj styl. Herci mě taky hodně zaujali. Já to říkám pořád, nejlepší jsou prostě míň známý filmy s herci, které nikdo nezná. Mělo to vážně šťávu od začátku až do konce. Filmy ze života jsou nejlepší. Tady není nad čím váhat - jasných 80%. Určitě doporučuju. (20.01.2013)

Schematičnost scénáře (kluci založí kapelu, rodičům se to nelíbí, shánění basáka, první koncerty, závěrečné hádky...) vyvažuje velmi zdařilé navození atmosféry 80.let. Film je tak někde na půli cesty, protože vypadá dobře, není trapný, a má náběh na oslovení širšího publika (starší generace, ale i současnou revoltující mládež:). Bohužel tu chybí jakékoliv překvapení a snaha o narušení vyježděných kolejí... (což by se od punkového filmu asi dalo čekat...) (08.07.2012)

CITÁT - Tvá země se jmenuje Československá socialistická republika........... Filmový polodokument o problémech hudebních kapel za totality. Svým obsahem se řadí někam mezi Horkou kaši a Pražákům, těm je hej. První jmenovaný je tak trochu o metalu, druhý je o rocku a tento je o punku. CITÁT - To byl nějakej zkurvenej cholerik z kolbenky........... Tenkrát, stejně jako dnes, je jednoduché založit kapelu. Ale hraní na veřejnosti to už byl průser, když jste se vymykali daným standartům. A navíc se jménem kapely Emile Buisson, ikdyž řada lidí netuší kdo to je, nebo byl. CITÁT - Správnej punkáč žije v garáži nebo ve zkušebně. Ty splňuješ obojí............. PUNK' S NOT DEAD. Dobře víme, že až skončíme tlustý, plešatý a připosraný, budeme říkat, že to nejlepší je už dávno v prdeli. Koncert v kulturním středisku "Budoucnost" byl masakr. CITÁT - Co je to za manažera, když si nechá srát na hlavu? Zajímavý leč ohraný příběh kapel té doby. (07.04.2013)

Hlavně ze začátku je to soft pro holky, ale přeci jen se to krapet rozjelo a kluci začli hrát, pogovat, pařit a rádobyrebelovat tak nějak reálně a syrově, že jim člověk ty punkáčský ideje skoro věřil. Čest režisérovi, který zůstal nohama na zemi, nedělal ze svých hrdinů hrdiny, ale nechal je brodit se na bezvýznamném dně, ač s hlavou v oblacích, jako tomu v té době bylo u každé podobné punkové fankapely. Prostě příběh mladejch ochlastů co nadávaj na benga, na politiky a na svoje pracující fotry a sní si svůj sen o kariéře formátu The Clash a Sex Pistols. Kdo to nezažil? (23.11.2012)