Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (497)
Prý „takoví jsme byli“, jak se zpívá v písničce. No já nevím, možná asociální Viewegh s celou jeho rodinou ano včetně všech těch rádoby disidentů. Pokud vím od reálných účastníků, tak ony se ty historky skutečně odehrály poněkud jinak a někdy i v jiných gardech. Hlavně je to zase celé černobílé - pitomý komunista, ztrpčující všem život, rádoby prostý človíček proti mašinérii, a po sametu v roce 1989 z komunisty převlékač kabátů - kolikrát jsme to viděli, až na to, že už se neřekne, že ti komunisté nalezli do Občanského fóra a posléze ODSky... Prostě taková inťošská pražská vize toho, jak jsme „takoví byli“, a většina republiky na to kouká s otevřenou pusou, protože zažili něco jiného. Ještě že Ježková ukáže malé kozy a že v tom hraje Šafránková. ()
Film jako celek (scénář, režie a herecké výkony, ... ) hodnotím výše, než bych hodnotil osobu samotného Michala Viewegha. .... Pamatuji si ta hrozná léta uličních výborů, posudků nevzdělaných, hloupých, ale politicky angažovaných tupců a vlaječek (především těch Sovětských) v " nazdobených" prvomájových oknech. Fuj, už nikdy ..... i když i dnes je na nesprávných místech spousta nesprávných tupců, ... ovšem vzdělaných. :-) ()
Viewegh a jeho styl vyprávění mi prostě nesedí a tak nemůžu ani Báječná léta pod psa nějak výrazně oslavovat. Přesto je to pro mě ale jeho nejvydařenější dílo a díky prostředí, reáliím a poměrně dobře zachycené atmosféře a době je i film alespoň tři hvězdičkový a i pro mě tak celkem v pohodě stravitelný. Velmi dobré herecké výkony většiny postav v čele s Vetchým a Šafránkovou. Že ty si vstoupil do strany? ()
Ne tolik charismatický starší brácha Pelíšků, spoléhající na řetězení historek z dob, kdy „kurvy jedny komunardské“ stály u kormidla a lid angažovaně vesloval výměnou za lepší kajuty. Inženýr Kvído prudce antikoncepční, Šafránková občas zahláškuje a truhlář Vetchý až moc tlačí na pilu. Za nejlepší moment považuji ochmatávání cecků Mirjany Bendové v peřejích a následný střih na vařící se párky.. ()
Krásně zfilmovaný příběh jedné obyčejné rodiny, na jejichž osudy za minulého režimu nahlížíme nezkalenou dětskou optikou trefně glosujícího hlavního hrdiny. Snímek Báječná léta pod psa se mimo toto nosné téma může rovněž opřít i o výtečné herecké výkony předních tuzemských jmen, takže ve finále dostaneme velmi vydařenou filmovou záležitost, ke které se i díky jejímu ironickému nadhledu na doby minulé budu velmi rád vracet. Skvělá práce! ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (34)
- Divadlo, ve kterém se Kvido (v pozdějších podobách Jan Zahálka a Jakub Wehrenberg) narodí, je pražské Divadlo v Dlouhé. Ze sálu je vidět do foyer, v němž visí, stejně jako ve filmu, portréty herců. Veškerý interiér, který je ve filmu vidět, později (konkrétně v roce 2008) zničila povodeň. Malou roli diváka si zahrál Jan Vondráček, hvězda souboru tohoto divadla. (Fenek001)
- Na začátku, když rodiče malého Kvida (Jan Zahálka) varují před filmem, který má až tři hvězdičky, jde o Kladivo na čarodějnice (1969). Později, když je Kvidova matka (Libuše Šafránková) na návštěvě u Zity (Emma Černá) v kině, je na plátno promítán Spalovač mrtvol (1968). V obou případech jde však o filmy, které do děje z dobového hlediska nepatří, neboť byly "trezorové". (Prochy38)
- Konkurzu na hlavní role se zúčastnili mimo jiné Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl, Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová. (M.B)
Reklama