Režie:
Juraj NvotaKamera:
Petr PolákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Magdalena Sidonová, Martin Trnavský, Milena Asmanová, Bára Munzarová, Petra Špalková, Jiří Ornest, Stanislav Zindulka, Zuzana Slavíková, Marie Spurná, Igor Chmela, Jan Skopeček, Petr Halberstadt (více)Obsahy(1)
Příběh o nelehkém soužití Čechů, Němců a Židů během druhé světové války a na jejím konci.
Druhá světová válka vnesla do našich dějin trauma, s nímž se dodnes vypořádáváme. Jeho stopy neseme stále v sobě, dokonce i ti, kteří tu dobu sami neprožili. Náš příběh se vrací do doby, kdy Brno bylo stále ještě multikulturní město - žili v něm Češi, Němci a Židé. Výjimkou nebyly ani rodiny, kde se různá etnika spojovala. A právě do jednoho takového domova příběhem vstoupíme.
V centru dění stojí malý chlapec Pavel Hejný a jeho rodiče - tatínek Čech a maminka Židovka. Tatínkova sestra se provdala za Němce a přijala jeho německou národnost. Není to žádný nacista, vlastně je invalidou z první světové války, nicméně gestapo na něho tlačí, aby se přestal s rodinou stýkat. Protižidovské tlaky a hrozba deportace vedou k rodinné tragédii. Matka, aby zachránila syna, je nucena zapřít svoje rodiče, kteří později zahynou v koncentračním táboře.
Po válce se ale situace obrátí. Divoký odsun zasáhne německou větev rodiny. Malý Pavel nechápe, co se kolem něho děje. Jeho rodiče mu řadu věcí zatajují anebo problémy bagatelizují. Tím mu však situaci ještě víc ztěžují. Po letech se Pavlovi, jako starému muži, který se vrací z emigrace, vybaví během koncertu vzpomínka na dobu, kdy jednu totalitu začala nenápadně střídat totalita jiná.
Milan Uhde k tomu poznamenává: „Člověk se nemůže v dějinách poučit a vyhnout se chybám, kterých se dopustil. Člověk je bohužel recidivista, za stejných okolností a podmínek jedná vždycky stejně.“
Film se natáčel v Brně, taktéž příběh je brněnský. Tou dobou bylo město stále ještě multikulturní – stýkali se v něm Češi s Němci a Židy. A nebyly výjimkou ani rodiny, v nichž se tato etnika setkávala. A právě o jedné takové rodině vypráví příběh, v jehož centru stojí Pavel Hejný. Tuto roli si zahrál třináctiletý Natan Sidon. Jeho filmovými rodiči se stali Martin Trnavský (hrál tatínka a Čecha), maminkou mu byla jeho skutečná matka Magdalena Sidonová (hrála Židovku).
(oficiální text distributora)
Recenze (18)
Nepovedené dílo, které promrhalo možná slibný námět. Všechno je zde schematické, od stavby děje, přes dialogy, až po herecké výkony. Zejména dětské role, které představileté spíš odrecitují a odchodí, než hrají, jsou chvílemi téměř trapné. Škoda, zejména pro Milana Uhdeho, jehož toto dílo rozhodně není hodno. Snad je na vině i jeho snaha zhmotnit osobní prožitek, což mu zabránilo udržet si nadhled. ()
Naprosto otřesný vizuál (doufal jsem, že když už takový BrainStorm vypadá jako film, tak že to potká i ostatní nedělní TV filmy), který je horší, než kdejaká dvadet roků stará televizní inscenace; mladému Pavlovi jsem to ani na vteřinu nevěřil, ať udělal nebo řekl cokoliv; a téma, které by si zasloužilo plnohodnotný celovečerák s rozhodně zajímavějším scénářem; celé to působilo tak nějak prvoplánovaně a okatě; vrazení "políčku" obchodníkovi vypadalo, jako by to točil nějaký amatér a úder do břicha při "prvomájové průvodu" si nejspíš někdo vypůjčil z Pianisty. ()
Všechny zápory televizních inscenací k vidění během jedné hodiny. Nosné téma slušně napsané (více by mu slušel celovečerní film), ale to zpracování. Hrozný dětský herecký výkon, napulírované "divadelní" kulisy včetně exteriérů, prázdná symbolika kamery a rozpačitá režie. Takhle jste si to představoval, pane Uhde? ()
Kdyby dali ty peníze na dokument a v něm byli reálné příběhy lidí, tak to by bylo správné, ale tohle je o ničem, zbytečné, neb proč se koukat na ohrané tváře, na nudné zpracování, a celé to stojí víc, než dokument, který by byl hodnotnější. navíc je to nepřesvědčivé, jako by se ti herci stále pokoušeli přesvědčit sami sebe, že jsou herci, že hrát umí, a koho to má zajímat? Jen slepce. ()
Tímto bych chtěl České televizi poděkovat za nejnovější příspěvek do kategorie ušlechtilá nuda. Všechno to tu už bylo, většinou lépe. Proč s takhle schematickým scénářem ztrácet čas? Protože se dá realizovat levně. Samé dialogy a z nich se nevyloupne nic zajímavého. Sfoukněte svíčku a klidně přepněte... ()
Reklama