Na rozchodnou

Příběh o nelehkém soužití Čechů, Němců a Židů během druhé světové války a na jejím konci.
Druhá světová válka vnesla do našich dějin trauma, s nímž se dodnes vypořádáváme. Jeho stopy neseme stále v sobě, dokonce i ti, kteří tu dobu sami neprožili. Náš příběh se vrací do doby, kdy Brno bylo stále ještě multikulturní město - žili v něm Češi, Němci a Židé. Výjimkou nebyly ani rodiny, kde se různá etnika spojovala. A právě do jednoho takového domova příběhem vstoupíme. V centru dění stojí malý chlapec Pavel Hejný a jeho rodiče - tatínek Čech a maminka Židovka. Tatínkova sestra se provdala za Němce a přijala jeho německou národnost. Není to žádný nacista, vlastně je invalidou z první světové války, nicméně gestapo na něho tlačí, aby se přestal s rodinou stýkat. Protižidovské tlaky a hrozba deportace vedou k rodinné tragédii. Matka, aby zachránila syna, je nucena zapřít svoje rodiče, kteří později zahynou v koncentračním táboře. Po válce se ale situace obrátí. Divoký odsun zasáhne německou větev rodiny. Malý Pavel nechápe, co se kolem něho děje. Jeho rodiče mu řadu věcí zatajují anebo problémy bagatelizují. Tím mu však situaci ještě víc ztěžují. Po letech se Pavlovi, jako starému muži, který se vrací z emigrace, vybaví během koncertu vzpomínka na dobu, kdy jednu totalitu začala nenápadně střídat totalita jiná. Milan Uhde k tomu poznamenává: „Člověk se nemůže v dějinách poučit a vyhnout se chybám, kterých se dopustil. Člověk je bohužel recidivista, za stejných okolností a podmínek jedná vždycky stejně.“ Film se natáčel v Brně, taktéž příběh je brněnský. Tou dobou bylo město stále ještě multikulturní – stýkali se v něm Češi s Němci a Židy. A nebyly výjimkou ani rodiny, v nichž se tato etnika setkávala. A právě o jedné takové rodině vypráví příběh, v jehož centru stojí Pavel Hejný. Tuto roli si zahrál třináctiletý Natan Sidon. Jeho filmovými rodiči se stali Martin Trnavský (hrál tatínka a Čecha), maminkou mu byla jeho skutečná matka Magdalena Sidonová (hrála Židovku). (oficiální text distributora)