Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

andrii 

všechny recenze uživatele

Dezertér literární morálky udeřil na půdu absurdity světské vrchnosti. Ten požitkář, nestydaté múzy vyvolávač, dekadence flámovač, nemá zábran, co je zač? Svým přednesem předběhl čas. Slova se změnou obsazení obléká do novátorské, neotřepané stylizace znovu a zas. Okázale se snaží zvěstovat - ve jménu volnosti veršů z nitra se valících, to jest řetězec myšlenek mé epochy, mé emoční hodnoty. Má řeč, má výpověď, mé jáství - žádný kýč. Odvraťme ten mýtus umělecké konformity. Je nasnadě přijmout dílo dané tvůrčí exkluzivity. ()

Skrk 

všechny recenze uživatele

Film v dokumentárním stylu o Allenu Ginsbergovi a jeho nejznámejším díle "Kvílení a jiné povídky" v době, kdy bylo líčeno u soudu za obscénnost. Od filmu jsem očekával dost a to jsem také dostal -> recitace básně, rozhovory s Ginsbergem (tedy Francem), skvělá atmosféra, animované sekvence, které se mi teda dost líbily (ačkoliv se staly neprávem terčem kritiky) a dokonce nechyběly ani scénky z Ginsbergova života... ()

Reklama

berusche 

všechny recenze uživatele

Za prvé: Ginsberg nebyl revolucionář, ani duší, proto se celá jeho práce staví jinam než bych očekávala. Za druhé: je zřejmé, jak dokládá i poslední rozmluva Ginsberga ve filmu, že jeho chápání sebe samého bylo ovlivněno dobou víc, než bylo nutné. Za třetí: i kdybych se nepřiřadila k obhajovačům, že jeho sbírka "Kvílení" byla geniální, byl svým působem geniální on, neb se vzepřel konzervativním tendencím a ukázal na prostor, který do té doby nebyl až tak profláknutý. FILMOVĚ: ty čtyří prolínající se formy mě vážně dostaly a přiznám se, že jsem si film musela párkrát vrátit, abych rozuměla plně tomu spojení obrázků, veršů a vysvětlování významu jeho vlastními slovy. Taky mě neskutečně překvapilo, jak ty čtyři roviny zapadly do sebe, za což asi vděčím filmařům, jejichž první celovečerní počin za to stojí. Franco, budiž ti třikrát sláva, asi by měl možná Ginsberg radost, kdyby tě viděl. ()

Agoran 

všechny recenze uživatele

Ambiciózní film, který však ve finále působí jako slepenec, který zachraňuje jen přednes Jamese Franca a některé nápadité animace (světlo tryskající ze saxofonu), které se však až příliš často opakují. Je to velká škoda, protože jinak je nápad spojení rozhovorů, recitace a grafického zobrazení vcelku zajímavý. 45. KVIFF ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Totální nuda! Už je to docela dávno, co jsem byl naprosto uhranutý beatniky a četl prakticky všechno co od/o nich bylo v češtině přeloženo a napsáno, a i když dnes už mě problémy americké mládeže 50. let tolik neznepokojují, na film jsem se moc těšil, už jen proto, že si své dávné lásky osvěžím. ALE můj nostalgický vztah byl asi jediným důvodem, proč jsem film vůbec dokoukal. Celé je to absolutně bez pohybu (přestože beatnici byli pořád NA CESTĚ), suché bez jakéhokoli vzrušení (beatnici ničím jiným nežili), celé je to naprostý a sterilní opak (víceméně autobiografického!) Kvílení, nařčeného z obscenity. A přitom má Kvílení takový potenciál! Celé to vypadá jako suchý dokument lehce ozvláštněný animovaným doprovodem recitace Ginsbergovy básně. James Franco imituje Ginsberga, jeho hlas i dikci velmi povedeně, ale je to prostě nuda! A nesympatičtější herce pro Kerouaca a Cassadyho už asi vybrat nemohli. Kdysi jsem se u Rauvolfova dokumentu! Alternativní kultura (o beatnicích jsou první 3 díly) bavil mnohem mnohem víc! ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama