Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

Javert 

všechny recenze uživatele

V komentářích už několikrát zmíněné animace jsou hlavním kamenem úrazu celého filmu. K dané látce bych si přeci jen představoval něco úplně odlišného (hlavně 2D proboha!), více naturalistického, něco, co se nebojí trochu si s animací pohrát tak, aby dokázala divákovi navodit přesně takový feeling, jaký má čtenář při čtení Ginsbergovy básně. Z ostatních příběhových linek bych jednoznačně vyzdvihl zejména "hovory" s Ginsbergem. Předčítání básně v zakouřeném klubu je, minimálně na začátku, sice efektní, ale zato velmi statické. Soudní proces je kavlitně filmařsky zvládnutý, ale herecky pokulhává (např. Mary-Louise Parker mě o svých hereckých kvalitách nepřesvědčila ani ve Weeds, ani v Red, ani v Howl). Očekával jsem bombu, která se bohužel nedostavila. I tak ale Howl není vůbec špatným, ani průměrným filmem. Tím se zřejmě stane, až bude o Beat Generation natočeno víc. ()

Dydzej 

všechny recenze uživatele

Někde jsem zaslechl, že by to měla být autobiografie básníka Allena Ginsberga. Po shlédnutí však zjišťuji, že tento kousek je spíše rozbor básně Kvílení, který je velmi netradičně zfilmován. Snímek je rozdělen do čtyč vcelku nezávislých rovin. Ta první se odehrává u soudu, kde svědci při výslechu rozebírají báseň velmi do podrobna. Tento rozbor pak můžeme sami využít v pochopení celé básně. Ve druhé rovině vystupuje "autor" básně v jakémsi interview a vysvětluje co mohl napsat jinak a jaké aspekty na něj při psaní působily. Do toho se promítají scény z jeho života, plného zvláštních okamžiků, především homosexuálního charakteru. Recitování před publikem ve třetí rovině filmu je taktéž velmi zajímavé, zvlášťe pak ta dynamika přednesu, to stupňování, to napětí... Animace básně ve čtvrté rovnině vcelku hezky doplňuje recitaci a dává ji tak jakýsi další rozměr. Ač nejsem příznivcem poezie, musím uznat, že toto podání mi připadlo velmi poutavé. Závěrem bych řekl, že ač nemusím souhlasit s obsahem (homosexualita) ani s básní (moderní poezie), toto zpracovní mě velmi zaujalo. Dovolilo mi zjistit co je v pozadí takovéto básně, a z části ji i pochopit. Bez tohoto filmu bych asi nepochytil to, co se mi snaží báseň říct. 80% ()

Reklama

F.man 

všechny recenze uživatele

Ono, přenést báseň do filmu není nic moc lehkého a režisérové Kvílení se toho jednoduše zhostili dobře. Jasně že pro ně hrála skutečnost, že Kvílení není zakódováné v náznakové lyrice, ale přesto Ginsbergův svět tvořený svým vlastním jazzovým jazykem má svou neopakovatelnou atmosféru. Tu se kupodivu povedlo v animované části zachytit a i když samotnou báseň onen feeling neinterpretuje ani z poloviny, jako krátký diskurz to nezasvěcenému dá myslím hodně. Dobrá je i interpretace jednotlivých veršů, překlad hispetorových obratů a jiné doplňují informace o beat generation. Pravdou je, že jednotlivé linky do sebe moc nehrajou a hltači Ginsberga si tak nepříjdou na své, protože snímek je točen spíše pro masovější diváctvo, kterému má Kvílení sloužit jako jiskra, ale práce to není odvedena špatně. I saw the best minds of my generation destroyed by madness, starving hysterical naked, dragging themselves through the negro streets at dawn looking for an angry fix, Angel-headed hipsters burning for the ancient heavenly connection to the starry dynamo in the machinery of night. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Vždycky jsem si chtěla přečíst Ginsbergovo Kvílení, ale znáte to, jedno pro druhý... tak proč nevyužít příležitost a nenechat si dílo předložit v podobě téměř autorské? Lze se domnívat, že tvůrci byli dílu schopni porozumět natolik, že mohli předat dál a zřejmě udělali, co mohli - od výběru Jamese Franca, přes hrané čb pasáže míchané s dokumentárním stylem v barvě, dobové záběry, fantasmagorické animace, atmosférický piano doprovod až po přednes poezie samotné - to vše vcucne diváka do víru básníkova pološílenství, i když v momentech, kdy je už už navázáno tenké pouto pochopení, dochází k jeho zpřetrhání soudními humoreskami, kde se zástupci světa rozumných navzájem ubíjejí argumenty o formálních hranicích obscénnosti v literatuře - nejspíš pro zachování zdravého odstupu, ale rozhodně i pro složku zábavnou, a to hlavně ve chvílích, kdy žalobce ironickým tónem předčítá kontroverzní úseky a vyžaduje racionální vysvětlivky, jakoby se nikdy nesetkal s hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci... Byla jsem... pobavená :-) ()

ledzepfan

všechny recenze uživatele

Nemůžu hodnotit,protože tohle jsem z osobních důvodů prostě nezvládl.....Beat generation je mi více než blízká ale když jsem si film stáhnul nebyl jsem schopný koukat na víc než cca 10minut......Nejsem schopný koukat jak někdo "hraje"Ginsberga-to je prostě zvrhlé..sledovat zanimovanou báseň=Cože??!!..Díkybohu se tam prý neoběvuje postava Burroughse-to bych asi vyletěl z kůže..........Nápad je to chválihodný a snaha se cení ale tohle já prostě nedávám..Vím=Je to jen můj problém :) ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)
  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)

Reklama

Reklama