Režie:
Blake EdwardsScénář:
Arthur A. RossKamera:
Russell HarlanHudba:
Henry ManciniHrají:
Jack Lemmon, Tony Curtis, Natalie Wood, Peter Falk, Keenan Wynn, Arthur O'Connell, Vivian Vance, Dorothy Provine, Larry Storch, Ross Martin, George Macready (více)Obsahy(1)
V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)
(více)Recenze (53)
Přestože se Blaku Edwardsovi nepodařilo oživit atmosféru filmových grotesek t jejich zlaté éry 20. let minulého století a přestože film utrpěl v době své premiéry častým srovnáváním s jinou "epickou velkokomedií" Báječní muži na létajících strojích, svoji oblibi u diváků si získal a utržil celosvětově více než dvojnásobek prokukčních nákladů (na svoji dobu horentních) 12 mil. dolarů. V kině na velkém plátně (film se promítal v 70 mm filmové kopii) ovšem vyzněly jeho výpravné scény velkolepě , včetně "největší filmové bitvy s dorty všech dob", jak byla tato scéna propagována v dobovém filmovém tisku. Ale i v televizi či na DVD je dnes ke koukání ! ()
Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()
Zajímalo by mě, co tvůrce komedií v 60. letech vedlo k tomu, aby měli tak dlouhou stopáž. Je to spíš na škodu než k užitku. Navíc se zde nachází příliš mnoho odbočovaček od hlavního děje, a vtipných momentů tu také není příliš. Asi nejzábavnější částí je bitka v hospodě, jinak jsem se celý film spíše nudil. ()
Neuveriteľne prepracovaná "staromódna" komédia, kde Jack Lemmon hraje padúcha-profesora Fata a jeho nohsleda "nasprostastého sluhu" podáva mladý Peter Falk. Napriek staršiemu roku výroby som sa skvele bavil na gagoch i výpravnej réžii Blake Edwardsa. Tak veľkú dávku šľahačkovej torty som ešte nevidel v žiadnej staršej ani novšej groteske... a veľkolepá bitka vo westernovom bare sa točí ako nekonečne domino. Všetky scény sú doslova paródiou ale i dobre myslenou poctou filmovým žánrom:-) Opäť vrelo odporúčam a divím sa prečo podobné skvosty neponúkajú v TV programoch. Je to vynikajúci komediálny veľkofilm trebárs na Vianoce. 85% ()
"Velké závody" patří mezi maxikomedie 60. let, spolu s Annakinovými "Báječnými muži na létajících strojích" a Kramerovým "To je ale bláznivej svět" o nějakém závodu a naschválech na cestě. Jack Lemmon je coby profesor neodolatelný a jedinečný. Tony Curtis coby sekáč a elegán Velký Leslie mu zdatně sekunduje. Natalie Wood je opravdu krásná a má zde neodolatelně prořízlou pusu. A v roli profesorova poskoka Maxe se blýskl poručík Columbo, Peter Falk. Blake Edwards byl vždycky výborný režisér komedií a v této dokázal (stejně jako Kramer a Annakin), že u komedie, pokud je skutečně svižná a vtipná, nezáleží na délce snímku. Kdo umí, ten umí. 85%. ()
Galerie (59)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (13)
- Natalie Wood nechtěla roli Maggie příjmout, protože prožívala složité období ohledně její kariéry, ale i v jejím osobním životě – nedávno se rozvedla. Studio požádalo Tonyho Curtise (Leslie), zda by nedal procento ze svých filmových honorářů Natalii Wood jako lákadlo. Curtis odmítl. Řekl: „Nemohl jsem jí dát nic, co by ji přimělo natočit film.“ Natalie nakonec roli přijala s tím, že jí byla přislíbena role ve filmu Jaká je Daisy Cloverová (1965). (Martrix)
- Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)
- Automobil profesora Fatea (Jack Lemmon) a torpédo, kterým se profesor pokusí zničit Leslieho (Tony Curtis) člun, je k vidění ve Voloském automobilovém muzeu ve státě Illinois. V lednu 2010 byly tyto rekvizity nabídnuty k odkupu za 350 tisíc amerických dolarů. Jen výroba Fateova automobilu přišla v roce 1965 studio Warner Bros. na 150 000 amerických dolarů. (darek kartac)
Reklama