Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

"Velké závody" patří mezi maxikomedie 60. let, spolu s Annakinovými "Báječnými muži na létajících strojích" a Kramerovým "To je ale bláznivej svět" o nějakém závodu a naschválech na cestě. Jack Lemmon je coby profesor neodolatelný a jedinečný. Tony Curtis coby sekáč a elegán Velký Leslie mu zdatně sekunduje. Natalie Wood je opravdu krásná a má zde neodolatelně prořízlou pusu. A v roli profesorova poskoka Maxe se blýskl poručík Columbo, Peter Falk. Blake Edwards byl vždycky výborný režisér komedií a v této dokázal (stejně jako Kramer a Annakin), že u komedie, pokud je skutečně svižná a vtipná, nezáleží na délce snímku. Kdo umí, ten umí. 85%. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Jakási bláznivina, která drží dvě a půl hodiny tempo. To je asi tak první, co mě napadne po sledování filmu o závodě New York - Paříž, kterou podnikne hlavní trojice. Jde o komedii, takže zde půjde hlavně o to jak toho druhého vtipně napálit, ošálit, oklamat, obelhat - a přitom z toho vždy vyjít s otevřeným hledím. Jack Lemmon překvapuje v zápornější a pro něj nezvykle ulítlé roli, Curtis si střihl takového amerického Limonádového Joea, který brání slabé a hlavně ženy, které neuvěřitelně přitahuje a navíc má v oblibě bílou barvu. Vrcholem filmu je dortová bitva, která opravdu stojí zato. Hudba: Henry Mancini ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád po benzínu vonící, někdo po nezbedné taškařici hořící...Veteran-ralley, co má šťávu, co má styl. Vytříbené kapoty, na trase - kabarety, dvorské intriky, ledové pikniky, košt dortové bitvy. Tomu všemu přítomen jest, jiskrný bílý jezdec v saténových rukavicích, v slavnostním a potměšilý černý se svým asistentem zase kuje pikle nevšední. Svět motorů vyplněný rivalstvím, dobrodružnými šarvátkami a nerytířskými souboji. Svět motorů vypulírovaný elegancí dámského střihu, vzdávající hold "šlehačkové" komice, velkému vítězství - v cíli manželství. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Černé auto padoucha bylo nazváno Hannibal Twin-8. Pro účely filmu jich bylo postaveno pět. Ze dvou dochovaných bylo jedno poháněno průmyslovým motorem Volkswagen. Druhé poháněl šestiválcový motor Corvair s třístupňovou manuální převodovkou a obsahovalo rekvizitní „dělo“ a funkční generátor kouře. (Martrix)
  • Scéna koláčové bitvy v královské pekárně trvá 4 minuty a 20 sekund, ale natáčela se pět dní. Metání 4 000 koláčů tehdy přišlo na 200 000 amerických dolarů. (Martrix)
  • Ve filmu je k vidění největší koláčová bitva, jaká byla do té doby natočena. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama