Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Poškozování životního prostředí jsem narozdíl od našeho pana exprezidenta již viděl, jenomže poněkud jinak, než mi jej ukazuje Home. Ten nás totiž s křehkostí ekosystému neseznamuje, pouze ji konstatuje. Je výčtem obvinění, sledem číselných hodnot, kterým dramatický přednes dává zdání obrovské důležitosti, ale vlastně nevysvětluje, v čem by ta důležitost měla být. Někdy ta důležitost zřejmá je a jindy zase ne. +++++ Je 1400 litrů vody na 1 kg hovězího hodně nebo málo? Opravdu je třeba jíst méně masa? Možná. Máme tedy stáda vybít? Dožít? Jak moc se měnila hladina moří v minulosti? Jak rychle? Je 7 metrů hodně? Za jak dlouho? V minulosti byla hladina i o 140 metrů níže než dnes. Atakdále, atakdále. Význam indikátorů tu víme, tu tušíme, tu si troufáme polemizovat. Ale ony se valí společně s hezkými obrázky a plakátově duchovně-přírodní hudbou - kdo má vzdorovat tomu přívalu. Na konci nezbývá než rozhodit ruce a jít protestovat. Proti někomu. Kdo za to může. Věřit v solár, vlny, vítr... Jakoby tu snadná řešení byla, jen by stačilo zvednout naši zadnici. Komplexnost světa se tu sice deklaruje, ale v jádru dost podceňuje. Přesto... asi tu zadnici trochu zvednout musíme. OK. Ale musíme vědět k čemu a proti čemu. Bojím se, že Home nás v tomto ohledu může lehce mást. (07.10.2014)

Fascinujúce obrazy, príjemná hudba, komentár, o ktorom by sa dalo diskutovať, ale predovšetkým smútok je tým, čo by malo byť celkovým dojmom. Smútok z toho, že sa považujeme za najinteligentnejšie tvory planéty a pritom systematicky pracujeme na záhube celku pre krátkodobý prospech časti. Smútok nad tým, že patrím k nim a nič proti tomu nezmôžem. (25.05.2017)

Nejkrásnější ekologická agitka, jakou jsem kdy viděl. Zdůrazňuju, že těch mých pět hvězd je za obraz, ne za zvuk. Tedy přesněji ne za 'slovo', protože hudba byla taky nádherná. Nádherná hudba k nádherným, fascinujícím a zajímavým výškovým záběrům naší matičky Země doplněná o zpočátku poměrně plytký, postupně však zajímavý (i když hodně jednobarevný) komentář. Nedalo mi to, abych tenhle film v duchu trochu neporovnával s mou oblíbenou Barakou, která si vystačila beze slov a jejíž poselství mě oslovilo mnohem víc. Home také začíná úchvatnými obrazy přírody, také do nich postupně vnáší všelijaký nelad, neklid, až ošklivost a beznaděj (i když z výšky jsou esteticky krásné i ty záběry skládek a asfaltových písků a já nevím čeho všeho ještě). Ale tam, kde Baraka na konci nabídla jako východisko z civilizačních chorob duchovní útěchu (historie - tradice - víra - idealismus - odpoutání se od tohoto světa představ a klamu - vše je pomíjivé - my, celá naše planeta a všechno živé i neživé na ní, Slunce, vesmír...), tam Home nabádá ke vzdělávání malých černoušků, k šetření s vodou, k ekologickým elektrárnám a nepřímo i k vegetariánství (kdyby se na pastvinách pro dobytek pěstovalo obilí a jiné plodiny, nasytily by tyto mnohem víc lidí, než maso z onoho dobytka). Samozřejmě s tím souhlasím, také jsem svého času hodně nepříjemně prožíval a pociťoval plundrování a mrzačení naší rodné planety. Ale jako fatalistovi, který se na svět i na život snaží nahlížet s odstupem, jako pozorovatel, nepřipoutaně, rezervovaně, stoicky, je mi mnohem bližší idealistické vyznění Baraky, než praktické a angažované závěry Home. (23.11.2013)

hodně znepokojující ekologické varování, které diváka nejprve 80 minut se zdviženým prstem zavaluje nespočtem palčivých problémů současné populace, aby pak v závěrečné desetiminutovce dodalo i trochu toho optimismu s vidinou lepších zítřků.. celkově to působí místy možná až zbytečně (?) dramaticky a pesimisticky, ovšem svou úlohu (tedy poučit, upozornit a varovat) splňuje tento dokument na výbornou.. a to celé navíc zajímavou, poutavou a dobře koukatelnou formou.. (26.11.2012)

Čarokrásné a současně mrazivé obrazy naší matičky Země z větší části snímané efektně ze vzduchu. Některé krajiny jakoby patřily do jiných světů, jiné jsou našinci důvěrně známé. Jediný problém byl s komentářem Z.Svěráka. Pro snímek nepříjemným hlasem (představoval bych si třeba Pavla Soukupa) čte školometsky didaktický komentář, který by se hodil jako výukový materiál na ZŠ. Při zavřených očích jsem se ocitl uprostřed Vyšetřování ztráty třídní knihy... Uvítal bych verzi beze slov jen s hudebním doprovodem. Každopádně příště si pustím raději komentář Glenn Closeové... (18.02.2012)