Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (314)

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, "o tom jak se žilo za okupace". S realitou té doby film nemá nic společného. Jediné, co je tam opravdu skutečné jsou škodovky, oblečení, účesy (i když teda že by se nosily takové účesy každý den...jasně...určitě na to byl čas), a další věci jako rádia a televize Tesla:) U filmu jsem se zasmála ale to je tak asi všechno. Nechápu jaký význam tam měly scény s věčně odhalenou Vilmou Cibulkovou nebo "tanec" nahé matky a dcer. Ovšem některé skutečnosti film zachytil. Například to, že pokud jste měli v rodině někoho jako byl Jiří Dvořák, nemohli jste studovat a tím pádem pracovat někde "na úrovni". A taky zobrazuje, že když se člověk stále nepletl do politických událostí (což byla většina národa), měl se dobře, normálně žil v režimu, protože mu nic jiného nezbylo, pracoval, zakládal rodinu, jedl a pil...prostě normálně žil svůj život. No takže takový průměrný český film, o tom jaké to hodně zdaleka mohlo být. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Vtipné detaily, nepřesvědčivý celek. 1) Už 49letá Irena Pavlásková (to to letí) umí dobře vztahy mezi lidmi - kde šlo o věru a nevěru a o chování vůči sobě navzájem, je film docela příjemný a zdařilý navzdory snaze negovat genderové stereotypy. 2) Inspirace skutečnými osudy je zavádějící - příběh je málo autentický, aby byl historicky věrný, ale současně je příliš konkrétní, abychom si pod jednotlivými postavami nepředstavili naše přední disidenty. Je jasné, že jde o úmysl, dceru Pavla Kohouta 52letou scénáristku Terezu Boučkovou jistě nelze podezírat z toho, že by neznala předobrazy svých postav. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Režisérka Irena Pavlásková se pustila vehementně do příběhu, který jen z půlky části je uvěřitelný. Vše se odehrává na pozadí začátku sedmdesátých let poznamenané invazí armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a prostě tuhle dobu nelze škrtnout. V ději může být zajímavé hledat paralely, ale nemá to velký smysl. Na první pohled hrozná hloupost. Na druhý nikoliv. To, že odpůrci režimu byli perzekuováni represí nebo že si komunisti hlídali disidenty či chartisty často až absurdním způsobem po celou dobu normalizace je fakt. Na druhé straně však nedokázali ohlídat všechno. Zpět k filmu. Bohužel obraz děje vnucuje pocit, že disidenti či chartisti zde vypadají jak parta obskurních snobů či alkoholiků. Což samozřejmě nebyla pravda. Vrcholem je erotická scéna matky a jejich dcer ve striptýzovém vystoupení, trochu vkusu by holkám neškodilo. Takhle hloupě zrušit film, který vypadal nadějně. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Jsem už opravdu zoufale unavená ze všech těch českých filmů bez zásadnějšího sdělení a názoru, které nepatří na plátno, ale na televizní obrazovku. Cestou domů z kina hráli něco od Chinaski, nepřeladila jsem, ale bylo to poslední, co jsem toho večera potřebovala slyšet. Asi to nebude nejšťastnější srovnání, ale pravděpodobnost, že bych si je někdy mohla oblíbit, je zhruba stejně vysoká jako ta, že na příští film Ireny Pavláskové půjdu do kina ...a dobrovolně. Ne, že bych se místy nebavila, to ano… ne, že by nebylo nad čím se zamyslet, herecky taky nadstandard (Ondřej Vetchý byl opravdu kouzelný), zato Chlumeckého hudba, kterou jsem dříve tolik cenila, mi z hlavy vyšuměla obratem. Ale jedna velká hvězdička navíc za Jiřího Dvořáka v roli afektovaného otce: už dříve mi sedl v tv filmech Jiřího Stracha a domnívám se, že výraznější filmovou roli si zasloužil dávno. Nezklamal mne. Cením způsob, jakým se s tak zásadní rolí bez jakéhokoliv osobního exhibicionismu a se správnou mírou patosu vypořádal. Jeho trapně sebestředný pozér je skutečně plastickou a živoucí postavou, která budí zasloužené negativní emoce, věrohodným obrazem muže morálně ambivalentního a lidsky nedostatečného. A Dvořákův výkon je taky jediný důvod, proč jsem ráda, že jsem film viděla. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Omezit existenci disidentů na chlast, sex a vězení je prostě blbost. Navíc jako komedie složená z drobných epizodek bez jakéhokoli dramatického oblouku je to prostě příliš dlouhé. Výprava interiérů vypadá pečlivě, ale „davové“ scény s hrstkou lidí jsou k smíchu (když na davy nemám rozpočet, musím si zkrátka poradit bez nich). Nevím, zda někteří herci zápasili se stínem předobrazů svých postav, ale nakonec mi z nich nejpřesvědčivější připadá Tereza Voříšková. Ale něco tak absurdního jako je striptýzová scéna matky a jejích dvou dcer se hnedtak nevidí (50%). ()

Galerie (41)

Zajímavosti (11)

  • Tereza Voříšková byla v roce 2009 za svou roli nominována na Českého lva za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli. (M.B)
  • Ačkoliv nejde přímo o životopis, autorka scénáře Boučková přiznává, že se nechala inspirovat svými zážitky. (Olík)
  • Tereza Voříšková později přiznala, že ve skutečnosti se mejdanové zábavy se striptýzem neúčastnila a zná ji jen z vyprávění. (hippyman)

Reklama

Reklama