Zemský ráj to napohled

Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, "Zemský ráj to na pohled!"... Za vlády totalitného režimu KSČ to v Československu ale žiadny raj veru nebol. Nesmieme na to zabúdať. Treba si to pripomínať. Hoci aj takýmito, nie moc kvalitne spracovanými, filmami. Irena Pavlásková je slabá režisérka. Dalo sa z toho vyťažiť oveľa, oveľa viacej. No nevadí, hlavne nezabúdajte, že komunisti boli strašné svine. ** (02.01.2011)

Tenhle film já nedokážu pochopit. V té době jsem nežil, ale rád bych si představil nějakou určitou konstrukci. Nevím ale, jestli mi to tento film nabídne, když tu každý tvrdí, že pravda v něm je hodně rozmazaná. Jenže když už se odprostím od skutečnosti, že se k pravdě nedostanu, tak mě ani ten blbej příběh nedokáže potěšit. Takže je to vážně docela sračka, která má tohle hodnocení oprávněný. Každopádně i režisérka sama se nemůže pochlubit něčím, co by mě bavilo, takže se mýmu hodnocení ani nedivim. Chvílemi mi ale přišlo, že se ti lidi měli vlastně docela dobře....není z toho cítit ten strach jako třeba v Pupendu nebo Pelíškách. Po druhém shlédnutí jsem dal dvě hvězdičky. Ten film zase tak hroznej není, i když mě tam pár věcí strašně štvalo. (20.08.2010)

ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED je kvalitativně na úrovni porna ze 70. let, ale na rozdíl od něj diváka nedokáže a nejspíš ani nechce uspokojit. Všechno špatně, ale protože tahle feministická redukce dějin a derridovská dekonstrukce disidentů dává sama divákovi náboje i se zbraní, aby si z ní mohl střílet, neudělám to. (19.11.2009)

Vtipné detaily, nepřesvědčivý celek. 1) Už 49letá Irena Pavlásková (to to letí) umí dobře vztahy mezi lidmi - kde šlo o věru a nevěru a o chování vůči sobě navzájem, je film docela příjemný a zdařilý navzdory snaze negovat genderové stereotypy. 2) Inspirace skutečnými osudy je zavádějící - příběh je málo autentický, aby byl historicky věrný, ale současně je příliš konkrétní, abychom si pod jednotlivými postavami nepředstavili naše přední disidenty. Je jasné, že jde o úmysl, dceru Pavla Kohouta 52letou scénáristku Terezu Boučkovou jistě nelze podezírat z toho, že by neznala předobrazy svých postav. (22.11.2016)

Z mého pohledu hodně nedoceněný film. Možná se může zdát, že podání 70tých let vyznělo až příliš barevně, ale člověk si musí uvědomit, že ne vše bylo šedivé a lidé i tehdy zkoušeli normálně žít a i normálně žili, i když se jednalo o disidenty či lidi, kteří byli z různých důvodů pronásledováni režimem. A mě se tenhle pohled líbil, ačkoliv i tady jsem si musel na konci ulevit. Svině bolševický! 80% (26.01.2011)