Noční můra v Elm Street

Jo, všechno špatně. Moje vychcaná taktika počkat a jít do toho s nulovým očekáváním tentokrát nevyšla. Nějaká nadšenost, hravost, nápaditost, zajímavost, atmosféra, brutál, cokoli? Ne, nic. Možná tak reklama na Nike, Dell a Red Bull... Fred Krueger nefunguje. Alespoň na něm si mohli dát pořádně záležet, když už pro něj získali zajímavého představitele. Ale né, maska je divně opicoidní, gumová, a hlášky zanikají do pryč. Nancy má kupodivu i trochu něco do sebe (a stopro je hezčí než Nancy původní), ale nevynikne a společnost jí dělá trojice bezduchých utrápenců, takže z toho taky nekápne. Jediný, kdy jsem se i docela bavil, byl kavárnový úvod a posledních 10 minut. Odmyšleno že se jedná o ELM STREET, jde asi o koukatelný hororový průměr, ale v rámci téhle značky prostě trapas. HALLOWEEN a FRIDAY THE 13th jsou oproti tomu zlaté remaky. Jo a... (02.10.2010)

Freddy, dříve drsný assassin, nyní bez zrnka charismatu, žízní po teenagerské krvi a já u toho cedil pot horem-dolem. Hora nelogických scén se kupí jedna báseň (Kruegerovu minulost opravdu nepotřebuji znát) a režisérská bezradnost podtrhuje už tolikrát známý fakt, že natočit horor v dnešní době je velký kumšt. Jenže to i ten Lucio Malaver měl větší koule! Ach jo! (27.09.2010)

Remake Noční můry v Elm Street selhává téměř ve všech oblastech. Tou stěžejní je asi Freddy Krueger, který se díky nevhodným úpravám změnil z charakterního vraha v tuctovou figurku s opičím obličejem. Volba masky, která má nejspíše směřovat k větší realičnosti postavy, se již od prvního Freddyho zjevení na scéně, ukazuje jako nevhodná. Nejenže působí směšně, ale zároveň postrádá snadno zapamatovatelné rysy. Z Kruegera se tak stává psychopaticky šeptající figurka, ze které si zapamatujeme tak maximálně pruhovaný svetr. Nepovedené jsou i scénáristické zásahy do vrahova charakteru, které opět vedou spíše k průměrnosti, než k odbočení od rutiny a tedy i logicky větší zajímavosti postavy. Kosmetickými zákroky prošel i vzhled filmu, který se oprostil od veškeré špinavosti a působí čistým, ba až přehnaně nablýskaným dojmem. Tuto změnu lze vypozorovat jak na samotných postavách, tak i na většině lokací (třeba bělostná škola má k přirozenosti hodně daleko). Domnívám se, že tím se tvůrci snaží současnou generaci varovat před světem plným pozlátka, do kterého s nadšením směřují, či se v něm již nachází. Ani ve vysněném životě totiž nejste před Freddym Kruegerem, ba zlem jako takovým, chráněni. Druhou možností samozřejmě je, že se jedná o pouhou módní záležitost. Podobnou očistu totiž můžeme sledovat u většiny současných mládežnických hororových snímků. Nijak nevadí, že nová Noční můra notně zaostává za originálem, větším problémem je, že jej ani nijak nedoplňuje ani neaktualizuje, čímž se stává naprosto zbytečným snímkem. (10.10.2010)

Už se tomu ani nedivím, ale remake Noční můry je ještě mnohem horší, než jsem očekával. Obsazení emo dětiček způsobuje, že dvacet minut po dokoukání nevím, jak vypadala představitelka Nancy (možná proto ji ve scénáři preventivně změnili příjmení na Holbrookovou). A jediný, kdo postraší ve snech nebude sterilní Haley, jehož maska je epic fail, ale slaďouškovský kripl Gallner. Brrrr. Všechny důležité scény originálu samozřejmě nechybí, ale každá z nich je odborně zlikvidována, aby byla co nejméně strašidelná a zajímavá. Zoufalé, trapné, zapomenutí hodné. (02.08.2010)

Co si budeme nalhávat – to, že to nedopadne dobře, jsme věděli ještě před projekcí. Šlo hlavně o to, jak moc nenasytní producenti návratem do Springwoodu diváka naštvou. Restart celé série nemá úplně špatné tempo, nabízí pár slušných momentů i ne úplně děsné herce (mezi nimi se v pozitivním slova smyslu vyjímá Fincherův objev Rooney Mara). Jenže když už tvůrci sáhli na osvědčenou značku, dál už se moc nesnažili. Freddy se objeví bez zjevného důvodu, zařve a zase zmizí. Celé je to založené na dost očekávaných záběrech, zvukových lekačkách a kamerových filtrech – prostě jedeme ve stejném ražení jako řada podobných hororů za poslední předlouhé roky (vždyť i ta trapná finálová tečka musí být, kdo o to sakra stojí?). Nic to ale není proti ztvárnění ústřední hororové ikony. Vím, že to muselo být těžké, ale nahrazení fanoušky milovaného Roberta Englunda je totální přehmat (nejen jeho šílenou maskou). Kotelník podpořený cynickým humorem, spoustou hlášek a invenčními mordy je v téhle moderní verzi k smíchu.. nebo snad k pláči? (06.05.2012)