Noc drůbežích mrtvol

[TROMA] Konečně pořádný kuřecí masakr! Poloviční blbeček Arbie se připlete do demonstrace proti otevření nového kuřecího fast foodu v Tromaville. Že stojí na starém indiánském pohřebišti právě kromě demonstrantů nikoho nezajímá. Arbie tam narazí na svojí ex-holku ze střední, která je momentálně lesba a spolu se svojí lesbickou přítelkyní zuřivě protestuje. Tak se náš brýlatý hrdina (mimochodem náctiletá verze Kaufmana) se naschvál nechá zaměstnat ve fast foodu a už to jede... Výstřední spolupracovníci nezdráhající se třeba strčit koště skrz prdel, nezdravě oslizlý vejce, černoch vedoucí, zlatá trojka kečup-hořcice-sperma, kozy, a tak dál. Do toho přijede samotný šéf celého řetězce restaurací - The General (sám vypadá jak kuře), který se ze všech sil snaží všechny přesvědčit, že rozhodně nemají proti čemu protestovat (do you want a quality, or do you want it fast?). Ale brzo se mu to vymkne z rukou, s živou kuřecí smrtí totiž nepočítal... A to už se film nezadržitelně blíží do blití, zabíjení, sraní, šukání kuřat, vyhonění kuřete a nevím čeho ještě - no prostě Troma. Přece jen mám pocit, že je to o něco menší bláznivina než Toxic 4 nebo Terror Firmer, což já osobně chválím, protože to má blíže k filmu než k totálnímu chaosu. Je tu ale jedna doposud nepříliš vídaná věc a tou je muzikální složka, přičemž je asi jasný, že muzikální v uvozovkách bude lepší označení. Spíš mě to štvalo, ale to je asi věc názoru. Každopádně aspoň uvidíte, čemu se říká antichoreografie. Jinak s efekty jsem spokojený, zvlášť ty kuřecí masky vypadají nářezově. Takže, není to žádný zázrak, nemuselo se na to čekat dva roky, ale kokodáááák! (05.03.2008)

Ačkoli nejsem příznivcem fekálního humoru a vlastně ani hororů, říkala jsem si po přečtení mnoha Troma článků, že v tomhle případě by to mohlo být jiné... A bylo to jiné, můj první zářez do Troma filmů byl neskutečná do fekálního absurdna vedená podívaná, která mě neskutečně bavila od samého začátku do samého konce, včetně těch neskutečných muzikálových odskoků. Říkala jsem si, nebudu to hned zatracovat, zkusím jeden film a uvidíme, buď jo a nebo už nikdy nikdy víc. Pod ruku mi padl Poultrygeist, jsou za mnou závěrečné titulky a já říkám "fuck yeah". Další fanda úchylné továrny na ty nejzvrhlejší noční můry je na světě. (29.03.2011)

Samozrejme je to úplná blbosť, ale tak neskutočne vtipná, zvrátená, krvavá, brutálna, originálna, šialená a výborne natočená, že ju musím pochváliť. Ináč mi to trocha pripomenulo tohtoročný kraťas Brutal Relax, a tomu som dal plný počet. Hviezdičku strhávam za prvú nudnejšiu polhodinu. Ale ten masaker v druhej polovici, to bolo niečo neskutočné! Jednoducho vydarená krvavá jazda. (02.01.2011)

Lloyd Kaufman se tímto filmem pasoval na odborníka přes mužské zadky. Už teď si troufám říct, že tohle nebylo moje poslední setkání s žánrem Troma. Rozhodně mezi předchozími dvěmi větami nehledejte jakoukoliv souvislost. Nerad bych se totiž pasoval do role podobného odborníka. Tento film je zajímavý. Jsem tak přeplněn dojmy, že ani nevím zda mám začít u vtipných muzikálových čísel, která jakoby umožňují divákům odreagování od totálně ujetého zbytku, nebo třeba u takového jemného humoru, který si pohrává s vtipnou záměnou běžných anglických frází a nebo třeba u něčeho úplně jiného. Je tady skutečně o čem psát a na co se dívat. Slovo nahota pro tento žánr rozhodně není žádné tabu. Samozřejmě bobříka ani jeho mužskou verzi zde skutečně neuvidíte, všechno ostatní v míře vrchovaté ovšem ano. Pan režisér si hlavně vychutnává detailní záběry mužského vývodu nezpracovaných zbytků potravy, který je vidět asi tak v každém desátém záběru a censurovaný je pouze jednou. Totální demence zůčastněných postav je samozřejmě samozřejmostí. A je to zde prezentováno znamenitě cestou toho nejpřízemnějšího humoru, který si vůbec dovedu představit. Film je hrozně energetický a všechny postavy si svoje minuty slávy vyloženě užívají. Dá se dokonce předpokládat, že těch hereckých minut v jejich kariéře příliš mnoho nebude. Dost chvály. Teď si troufnu vytáhnout i něco z toho ošklivého soudku horších věcí. Koukání na moje milá kuřátka se velmi brzy stalo koukáním nepříjemným, protože se ani náhodou nejedná o kuřátka, která by s kuřátky měla společného více než zobák. Tím chci říct, že kostýmy jsou hnusné a nepříjemně se na ně kouká. Při pohledu na žánr je jasné, že je tomu tak schválně. Na tom, že se mi nelíbily to však nezmění vůbec nic. Klidně bych snesl více tělních tekutin na stěnách a méně kuřat v místnosti. Bohužel se jedná o film, který je převážně o kuřatech. Bystřejší jedinci tak možná zvládnou usoudit i po přečtení názvu filmu. Možná při hlubším pohledu lze zahlédnout i takovou režisérovu skrytou averzi vůči fast-foodům, protože si s celým jejich fungováním a především personálem dost vyhrál. Svoje hodnocení bych situoval někam kolem takových hodně pěkných 3*. (29.05.2012)

Miluju absurdní humor, ale nesnáším fekální humor. U Troma snímků se oba dva neustále střídají, prolínají a tady právě obzvlášť - a pak to nějak hodnotit... Tady to už fakt neznalo mezí a tak Poultrygeist přímo překypuje totálně absurdními úchylnými nápady, z nichž u některých jsem se smál nahlas a u jiných jsem cítil jen strašnou trapnost. A jak už jsem psal, jak to pak mám hodnotit, když kvůli něčemu mi ten film přijde skvělý a kvůli něčemu bych ho nejradši poslal do odpadu, takže zvolím kompromis a dám 3*. Stejně ale oceňuji, jak kreativně se tu Kaufman vyřádil s gore, protože to, co všechno tady je, by jen tak někoho nenapadlo... Dokonce to ani není tak samoúčelné, jak se zpočátku zdá, ryje se zde snad do všeho možného, ať už jsou to vegani, KFC, Arabové či hromada dalšího. Každopádně Toxický mstitel a hlavně Atomové gymnázium se mi líbilo víc, protože ono méně je někdy více. A taky je nutné říct, že to je jen pro silné žaludky. 3* (20.08.2020)