Reklama

Reklama

Výstřel

  • Česko Výbuch (více)
Trailer

Obsahy(1)

John Travolta jako lovec zvuků, který náhodně odhalí zločin... Mladý zvukař Jack Terry se vydává na lov nejrůznějších „ruchů“ k novému filmu natáčenému pro soukromou filmovou společnost. Přitom se náhodou stává svědkem nehody, při níž auto nečekaně sjede z mostu do řeky. Jackovi se podaří dívku Sally zachránit z topícího se vozu, jeho řidič však již nejeví žádné známky života. V nemocnici se ukazuje, že mrtvý muž je úspěšný politik a guvernér McRyan, jeden z kandidátů na místo amerického prezidenta. Jeho podřízený Lawrence Henry, požádá Jacka, aby s ohledem na rodinu raději pomlčel o dívce, která byla ve voze. Jack později doprovodí Sally do nedalekého motelu. Tím však celá záležitost vůbec nekončí, natočený zvukový záznam naznačuje, že nehoda byla nejspíše někým připravena… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (244)

sud 

všechny recenze uživatele

Velice solidní krimithriller. Obyčejní lidé tváří v tvář zločinu, to mám rád. Brian De Palma zde vzdává hold svým režisérským vzorům (Hitchcock, Antonioni) a starším režisérským praktikám (rozpůlený obraz při telefonování, minimální využívání střihu). John Travolta podává jeden ze svých nejlepších výkonů a na Johna Lithgowa jako psychopata také nezapomenete. Závěrečná scéna na schodišti je opravdu vynikající. Kdo má rád napětí, tak si tento mysteriózní thriller vychutná do poslední kapky. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Na De Palmu mi to připadalo až moc rutinní a tuctové. Vyšetřování nehody, co vlastně nebyla nehoda, sice mělo díky zaměstnání halvního aktéra punc originality, ale to bylo tak všechno. K nepříliš výrazné režii přispěl i casting. Nic proti Travoltovi, ten tady zahrál dobře. Ale všichni ostatní stáli za starou bačkoru, což platí dvojnásob pro tu holku z Robocopa. Nejenže příliš nehrála, ale v jejím případě se ani nebylo pořádně na co dívat. Do lehkého nadprůměru film vytáhl až samotný závěr, který mě dostal a i když podobné vyvrcholení bylo vlastně nabíledni, absolutně jsem ho nečekal. 65% ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Další osmdesátková lahůdka. De Palmova poutavá variace na Antonioniho Zvětšeninu či Coppolův Rozhovor. Filmy, kde se podrobně zkoumá nějaká nahrávka, videozáznam či fotografie mi imponují už od dětství (Columbo), takže jsem si Výstřel dosytosti užil. De Palmova tvorba se mi líbí čím dál tím víc, ten sexuální maniak má totiž zajímavý, sobě vlastní styl, který zatím nedokáži přesně pojmenovat. To chce čas. A abych nezapomněl - vynikající John Travolta. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Blow Out provází De Palmovo celoživotní krédo „kamera lže čtyřiadvacetkrát za vteřinu“, a je tedy na divákovi, aby spolu s hlavními postavami zbořil lživý a utvořil si pravdivý obraz reality. Blow Out je konceptuálním filmem o iluzi a lhaní tematizuje hned ve třech rovinách – v rovině audiovizuální, mediální a vypravěčské. (i) Audiovizuálním lhaním se míní rozpor mezi zvukem a obrazem. Zatímco obraz funguje ve filmech jako intertext a vychází z kinematografie jako takové, neboť kameramani a filmaři navazují na své kolegy z minulosti, u zvuku tomu tak není. Zvuk nachází modely mimo filmové médium - vaudeville / moderna, ve 20. letech rozhlas, později gramofonová nahrávka, v 50. letech broadwayské hry atp. Zvuk vychází zásadně z ruchu zvenčí, ni z filmu, což potvrzuje Travolta coby terénní pracovník nahrávající na mostě; coby nositel klíčové informace a idee filmu skrze typ rekurzivně-autoreferenční techniky zvané mise-en-abyme, kdy se uvnitř samotného díla v malém zrcadlí a opakuje jeho celkový princip (stačí v této souvislosti vzpomenout Velasquezův Las Meninas nebo Vermeerovu Alegorii malířství). De Plama nám jinými slovy tvrdí, že zvuk je důležitější než obraz, a potvrzuje to i ústředním tématem, kdy je vizuální materiál laciného horor z úvodu filmu dávno hotov a jediné úskalí povstává z nutnosti dodat k vraždění přiměřený ženský hlas. A je to úskalí docela zásadní, protože zvukařům se to po celou dobu filmu ne a ne podařit. Proto v sobě tenhle „zvukový“ svízel nese jasný význam, přičemž samotná dějová úloha je až druhotná (jak říká Chytilová, příběhy existují jen proto, aby se chytli i blbci, klíčový je význam a myšlenka do příběhu vetknutá). (ii) Mediální lhaní (tj. přechody mezi různými hladinami fikce uvnitř média) v sobě shrnuje třeba situace, kdy se suverénně kvalitně natočený materiál z úvodu ukáže jako neskutečný a kdy je nám řečeno, že to je pouze druhořadý erotický horor, zatímco nevýznamný guvernér promlouvající z televize infiltruje skutečné dění filmu. Lže se veřejnosti a make-up, oblíbené téma zachráněné dívky, je opět jen jiný význam pro lež a klam. Zdá se ovšem, že film postupně obrací kartu od lživosti média směrem k lživosti masmédia - od záznamu ke sdělovacímu prostředku - a nahlíží poněkud skepticky na kvalitní žurnalistiku a její schopnost ovlivňovat kulturu konkrétní společnosti. Prestižní média možná demaskují ideologickou ptydepe politiků a odhalují, jak umně je zaměňován transfer informací za transfer emocí, a na druhé straně s dávkou přiměřeného zjednodušení převádějí do přirozeného jazyka řeč vědců či jiných specialistů, a tím umožňují vznik kvalifikovaného veřejného mínění, ale stejně jako šerpové jen lezou nahoru na horu poznání, a až se vyšplhají na vrchol, tak tam už dávno budou sedět politikové a řeknou jim „My vám to říkali". S tímhle zpolitizováním filmu je vůbec trochu problém. Úvodní artová půlhodina (Travolta = Hemmings ze Zvětšeniny) plná hitchcockovské perzifláže se postupně přehoupne do „uprchlického“ žánru, z Evropy do Ameriky, z aristokratické „bondovské“ hry do demokratické „západní“ školy, ze zvuku k obrazu (viz bod jedna), a tím jaksi celá podívaná utrpí na jakosti. Není se čemu divit, neboť estetika a tendenčnost se jak známo vylučuje. De Plama měl evidentně dobrý nápad, ale posléze ho potřeboval jen nějak rozumně dotáhnout do konce. (iii) Poslední druh lhaní zahrnuje vypravěčství, respektive zjištění, že obelháváni nejsme my diváci, ale postavy filmu. V podstatě platí, že lžeme-li s elegancí a důvtipem (jako De Palma), chtěli bychom sice na jedné straně přesvědčovat, že říkáme pravdu, ale na druhé straně toužíme být odhaleni, aby všichni seznali, jak jsme skvělí, a aby poznali skutečnou pravdu (tady se nabízí paralela s trikaři, kteří rovněž chtějí, aby jejich práce z filmu alespoň minimálně vystoupila - aby tedy nebyla úplně dokonalá a neviditelná -, aby se mohla dočkat přijetí). Divák je tak v Blow Out nikoliv na úrovni postav, ale na úrovni samotného režiséra a scénáristy, spolu s nimiž kriticky přezkoumává veškeré dění. () (méně) (více)

Tomco 

všechny recenze uživatele

brian de palma je velmi sikovny reziser a vo svojich filmoch vie velmi slusne drzat atmosferu a divaka na pozore. pomerne osuchany namet s atentatom pri ktorom ostali nezelani svedkovia de palma vynikajuco odreziroval a aj vdaka travoltovi a nanci allen sa je stale na co pozerat. osemdesiate roky sa tesia vynikajucim kuskom a toto je urcite jeden z tych vydarenych. ()

Galerie (83)

Zajímavosti (7)

  • Během stříhání byly neznámým pachatelem ukradeny dva kotouče filmu. Opětovné natáčení zcizených scén stálo 750 000 dolarů a pro nedostupnost kameramana Vilmose Zsigmonda je musel natočit László Kovács. (Matty)
  • Jedná se o druhý a zároveň poslední film, kde se spolu ve filmu setkali John Travolta a Nancy Allen. Prvním filmem bylo hororové drama Carrie (1976). (DruidKarel)

Reklama

Reklama